Abychom byli konkrétní, připravili jsme příklad, dokumentující tvrzení, že názory vyslovované ve vysílání ČRo Plus, zejména v pořadu Názory a argumenty, nenaplňují zákon o Českém rozhlase, který tomuto veřejnoprávnímu médiu ukládá „poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů…, vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti…“

Vybrali jsme aktuální téma událostí týkajících se Ruské federace – na jedné straně zítřejší setkání amerického prezidenta Bidena s jeho ruským protějškem Putinem, pak souvislosti mezi Ukrajinou a Ruskem, a pak samosebou události v Kazachstánu, do nichž RF vstoupila na základě smlouvy, kterou s Kazachstánem a dalšími zeměmi má. Z příspěvků, které zazněly během tří dnů uplynulého týdne ve vysílání Názorů a argumentů, je zřejmé, že stanice ČRo Plus dává slovo pouze a výhradně zastáncům jednoho (protiruského) názoru, opačné straně prostor zásadně nedává. Zde několik příkladů:

Adam Černý: Harašení Ruska sbližuje Finsko a Švédsko s NATO. Autor zde dospívá k závěru, že jen díky Rusku („anexe Krymu, podpora separatistických sil na východě Ukrajiny“) se severské státy postupně odklánějí od dlouholeté koncepce neutrality. Doslova píše: „Finsko a Švédsko vypracovaly společné vojenské plány pro případ nouzových situací a společně s Norskem uzavřely se Spojenými státy řadu dohod o vzájemném porozumění v oblasti obrany“. Je tu jasné smíchání faktů (severské země uvažují o své bezpečnostní politice) s podsouvaným vlastním názorem (může za to Rusko).