Vláda prý navíc měla co nejtvrdší opatření zavést mnohem dříve, protože postupné zavádění se ukázalo jako neúčinné a devastující pro ekonomiku. „Základní princip boje s touto epidemií je v tom, že čím dříve opatření uděláte, tím kratší může mít trvání, než se dostanete k tomu rozvolňování. Čím víc se vám ten vlak z kopce rozjede, tak tím bolestivější je ho zpomalit,“ uvažuje ekonom.

Problém vidí také v tom, že vláda ztratila důvěru a lidé opatření neberou tak vážně jako na jaře. „Celá naše společnost nereaguje dohromady tak, jak reagovala na jaře, kdy jsme si řekli: tak teď půjdeme všichni do toho a společně vyhrajeme. Teď už jsme roztržení na dva tábory. A to je epidemiologicky hrozně drahé,“ všímá si Jurajda.

Například noční zákaz vycházení je podle něj snahou zabránit lidem, aby navštěvovali skryté bary a restaurace, které by také měly být zavřené, ale i sdružovat se v domácích podmínkách. „Je to cesta, jak zamezit lidem, aby se jakýmkoliv způsobem dokázali dostat do té jedné místnosti, kde třeba navíc budou konzumovat alkohol,“ říká Jurajda.

Jurajda si myslí, že nejdůležitější teď pro vládu bude rozhodování, jak postupně restrikce uvolňovat, aby se šíření covidu-19 zase nezvýšilo. „Až se dostaneme do situace, kdy už budeme uvažovat o tom rozvolnění, co pustíme dřív a za jakých podmínek, tak tam bude naopak velmi důležité, aby ty detailní podklady byly. Důležité je mít schopnost pochytat ta lokální ohniska, aby hráz znovu nepřetekla. My jsme proto včera v Národní ekonomické radě vlády diskutovali, jak podpořit epidemiologicky zodpovědné chování domácností, lidí i podniků,“ hovoří Jurajda o systému možné podpory podniků, vyžadujících home office nebo finanční podpoře firem, aby samy testovaly své zaměstnance pomocí antigenních testů.

Antigenní testy jsou podle Jurajdy budoucností testování, protože mají rychlé výsledky, a dá se tak otestovat celé případné ohnisko. „Hygienici na tom ještě pracují, ale v principu to funguje tak, že k vám do domova pro seniory, podniku nebo školy přijede zdravotní personál, sestřička nebo někdo, kdo je vyškolený na nabírání vzorku. Ten náběr se vyhodnotí za 15 minut a test přitom stojí od 150 do 300 korun od různých výrobců. Sestřička vzorky nabere, vyhodnotí a za dvě hodiny nebo ještě v ten den odjíždí a vy víte, zda v tom místě lokální ohnisko máte, nebo ne,“ říká Jurajda, podle kterého by se u menších firem mohl na placení testů podílet stát.

Poté se Jurajda vrací k tomu, že lidé už jsou vinou špatné vládní komunikace ze všech restrikcí unavení, a proto ani nepřichází v úvahu úplný lockdown, který je extrémně bolestivý pro ekonomiku a následně i zdraví lidí. „Z mého pohledu je nepochybné, že bez toho kompletního lockdownu to bude trvat déle – budeme mít déle přetížené nemocnice, déle omezenou zdravotní péči jiného typu než covidovou, déle zavřené školy, a to je také strašně nákladné. Ale proti tomu na druhé straně máte efekty, kdy větší zavření ekonomiky, pokud by se projevilo nějakými dlouhodobými strukturálními propady, má také svoje zdravotní dopady. Takže vy vyvažujete velmi tvrdá opatření na obou stranách. Myslím ale, že to, co tady chybí pro tu variantu drakonického krátkého lockdownu ve formě zavření všech doma na dva týdny, je společenský konsenzus,“ má jasno ekonom, podle kterého vláda ztratila schopnost vést lidi.

„Ale za ten letní rozpad zároveň můžeme my všichni, může za to rozpolcenost názorů ve vědecké obci, mediální sféra… bohužel pro to, abyste mohl úspěšně udělat opatření, je nejdůležitější mít celospolečenský konsenzus. Vědět, že to všichni vidíme podobně, víme, co se děje, a v jednu chvíli zatáhneme za jeden provaz,“ dodává Jurajda, že vinu ale neseme všichni.

Ekonomické ztráty podle Jurajdy budou katastrofální. „Zkusím to převést na zdraví a na životy. Ta pandemie zabíjí, ale ekonomické recese také zabíjejí. Pokud se stane to, že přijde třeba 200 tisíc nebo 300 tisíc lidí navíc v příštích měsících o práci, a pokud se jim nepodaří nalézt nové podobně produktivní kariéry – a tady je důležité si uvědomit, že o práci mohou přijít lidé, kteří byli zvyklí celý život pracovat, mají kariéru, jsou šikovní – tak tito lidé se dostávají do depresí,“ uvádí Jurajda.

„Druhá věc, která je také dlouhodobě nákladná, je, že pro žáky a žákyně ve školách, kteří ztratí kontakt s výukou, zvlášť ti, kteří se potřebují dostat na nějaký vyšší stupeň vzdělání a projít přijímacími řízeními, to může mít celoživotní dopady. Celý život mohou být méně produktivní, a to může stát další stovky miliard. A ten třetí, možná největší dopad, je ten, že pokud budeme mít nižší HDP, který se nepodaří dostat na tu původní trajektorii, tak je prokázané, že chudší země má horší nemocnice, které jsou hůře vybavené. A to znamená nakonec desítky tisíc mrtvých, které nevidíte v televizi v jednu chvíli umírat na covid-19, ale vidíte v dlouhodobých statistikách,“ varuje před poměrně černou budoucností ekonom.

Pandemie podle něj bude u nás kulminovat zhruba za tři týdny a tou dobou už se nejspíše promění i vnímání celé populace, protože bude mít téměř každý zkušenost s nějakým úmrtím na covid-19. „Je pravděpodobné, že lidé uvidí ve večerních zprávách smutné zprávy z našeho zdravotního systému a že budou mít osobní zkušenosti ze svých rodin, od známých s tím, že na koronavirus někdo umřel. Takže já předpokládám, že za dva až tři týdny se všichni sejdeme na jedné lodi a budeme koordinovaně vědět, že potřebujeme všichni zpomalit, všichni omezit kontakty, protože nás to všechny stojí nejenom životy, ale i tu práci nebo příjmy. Čím dřív to bude, tím dřív se budeme moci vrátit k normálnímu životu,“ apeluje Jurajda.

Stejně se ale podle něj nevyhneme masové nezaměstnanosti, kterou zmírňují vládní programy Antivirus a navazující kurzarbeit. „Nikoho nepřekvapí, že postižené budou hlavně restaurace, hotely, kultura, do velké míry zpracovatelský průmysl a obecně z toho jarního lockdownu všude po světě vyplývá, že nejvíce postiženi byli ti, kteří měli relativně slabší pozici na trhu práce už před tou pandemií, tedy lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy,“ predikuje ekonom s tím, že to ale zasáhne i mnoho dalších oblastí.

„To je právě na ekonomice zajímavé. Platí, že můj výdej je někoho jiného příjem. Je to všechno sepnuté dohromady. Vláda musí být aktivní, aby podpořila domácí poptávku. A když se jí to povede, tak ty kancelářské profese, o kterých mluvíte, nebudou mít problém. Když se to nepovede, ten pokles poptávky se projeví šířeji v ekonomice,“ radí Jurajda a dodává, že chybět budou i nevyčíslitelné věci jako vzdělání.

„Ekonomové vzdělání desítky let měří, jaký dopad má, když máte o jeden rok nebo jeden semestr vzdělání navíc. A podle nich neplatí, že by jenom chytřejší nebo talentovanější studovali déle a to vzdělání zase tak užitečné nebylo. Ukazuje se, že opravdu vzdělání lidem pomáhá. Nejenže navyšuje mzdy, ale snižuje vaše rizikové chování, máte stabilnější manželství a jste šťastnější a zdravější. Když vezmete dvojčata a rozdělíte je a jednomu dáte lepší studijní příležitost než druhému, tak první na tom bude celoživotně lépe. Studie zároveň ukazují, že při těch krátkodobých, týdny trvajících absencích se rozjely nůžky mezi žáky a žákyněmi, kteří na tom na začátku byli dobře, měli lepší studijní výsledky a často dobrou emocionální i technologickou podporu od rodičů, a těmi, kteří na tom byli o trochu hůř a neměli tu domácí podporu. Pro ty druhé bude ten propad mnohem horší. A to je potom problém příštích desítek let, kdy ti lidé přijdou na trh práce a nebudou mít tak dobré vzdělání, jaké mohli mít,“ varuje ekonom.

Dodává, že když lidé zase potáhnou za jeden provaz, ekonomické i zdravotní důsledky budou mírnější. „Já doufám, že pokud se nám všem povede zatáhnout za jeden provaz, tak co nejdříve. Doufám, že před Vánoci se začneme bavit o postupech dalšího rozvolňování. A byl bych rád, abychom se dostali do situace, kdy aspoň první ročníky základních škol se budou moci za pár týdnů do školy vrátit,“ dodává Jurajda s tím, že klasické Vánoce letos vidí tak 50 na 50.

Psali jsme:

Ministryně Schillerová: Teď je ta doba, kdy bychom měli pomoci lidem a napumpovat do nich peníze

Ministryně Schillerová: Lidé nebudou měnit životní styl jen proto, že nemají stravenky

Koronavirová krize už lidem došla. Bojí se o práci, důvěra v ekonomiku spadla na historické dno, říká expert

Svět v plamenech. Lidi si řeknou, že vlády selhaly, bojí se veterán politiky USA Kissinger. Co po viru?

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.