Stále se o tom hovoří, stále se o tom spekuluje. Jedním z velkých politických témat posledních dnů je totiž obecné referendum. Potřebuje ale vůbec Česko zákon o referendu? A o čem by lidé vlastně mohli v referendu rozhodovat? Podle některých politiků by se otázka referenda měla rozdělit na běžné otázky a ústavní otázky. A to proto, aby nebylo tak snadné vypsat referendum na mezinárodní otázky, včetně členství Česka v EU či NATO.
Připomeňme, že před nedávnem se v Poslanecké sněmovně sešli opakovaně zástupci hnutí ANO, SPD, komunistů a Pirátů, aby projednali možnou budoucí podobu zákona o obecném referendu. Návrh zákona o referendu totiž připravila SPD a menšinová vláda hnutí ANO v demisi k němu zaujala neutrální stanovisko, přestože její legislativci doporučovali návrh zamítnout. Předlohou se tak bude zabývat Sněmovna a ANO, SPD, KSČM a Piráti v těchto dnech jednají o parametrech zákona.
Zatímco SPD prosazuje, aby pro vypsání referenda stačilo 100 tisíc podpisů a rozhodování se mohlo týkat všech otázek, ANO původně navrhovalo podmínit vypsání referenda 800 tisíci podpisy. Vládní hnutí také chce vyloučit z okruhu otázek pro referendum oblast daní nebo mezinárodní otázky, včetně členství Česka v EU či NATO.
Striktní dělení referend na běžné otázky a ústavní otázky chtějí také pirátští poslanci. Naopak ODS a lidovci tvrdí, že zákon o referendu ČR nepotřebuje vůbec.
„Česká republika nepotřebuje zákon o obecném referendu, jak o něm vyjednává hnutí ANO s komunisty a hnutím SPD. Návrh je populistický a povede k rozmělnění demokracie,“ tvrdí místopředseda ODS Martin Kupka.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
