Stále se o tom hovoří, stále se o tom spekuluje. Jedním z velkých politických témat posledních dnů je totiž obecné referendum. Potřebuje ale vůbec Česko zákon o referendu? A o čem by lidé vlastně mohli v referendu rozhodovat? Podle některých politiků by se otázka referenda měla rozdělit na běžné otázky a ústavní otázky. A to proto, aby nebylo tak snadné vypsat referendum na mezinárodní otázky, včetně členství Česka v EU či NATO.
Připomeňme, že před nedávnem se v Poslanecké sněmovně sešli opakovaně zástupci hnutí ANO, SPD, komunistů a Pirátů, aby projednali možnou budoucí podobu zákona o obecném referendu. Návrh zákona o referendu totiž připravila SPD a menšinová vláda hnutí ANO v demisi k němu zaujala neutrální stanovisko, přestože její legislativci doporučovali návrh zamítnout. Předlohou se tak bude zabývat Sněmovna a ANO, SPD, KSČM a Piráti v těchto dnech jednají o parametrech zákona.
Zatímco SPD prosazuje, aby pro vypsání referenda stačilo 100 tisíc podpisů a rozhodování se mohlo týkat všech otázek, ANO původně navrhovalo podmínit vypsání referenda 800 tisíci podpisy. Vládní hnutí také chce vyloučit z okruhu otázek pro referendum oblast daní nebo mezinárodní otázky, včetně členství Česka v EU či NATO.
Striktní dělení referend na běžné otázky a ústavní otázky chtějí také pirátští poslanci. Naopak ODS a lidovci tvrdí, že zákon o referendu ČR nepotřebuje vůbec.
„Česká republika nepotřebuje zákon o obecném referendu, jak o něm vyjednává hnutí ANO s komunisty a hnutím SPD. Návrh je populistický a povede k rozmělnění demokracie,“ tvrdí místopředseda ODS Martin Kupka.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
