„Salafové byli první tři generace ‚zbožných následovníků‘ Mohameda. Jejich ideologie byla během posledních několika desetiletí převzata al-Káidou, ISIS a různými místními pobočkami al-Káidy,“ popsala Bergman s tím, že nová studie o salafismu, kterou se zabývá, neumožňuje odhadnout, kolik salafistů se ve Švédsku nachází. Popisuje však, jak uvádí Bergman, rozvoj a sílu salafistického hnutí. 

„Podle této studie také mnoho salafistů tvrdí, že muslimové nemají švédské přátele a Švédy považují za ‚kuffar‘ (káfiry), což je arabský termín pro nemuslimy nebo ‚nevěřící‘,“ zmínila Bergman také sexuální segregaci, kterou salafisté obhajují, či odmítání působení žen ve veřejné sféře.

Původní text ZDE.

„V Borås některé děti nepijí ve škole vodu a nepoužívají vodorozpustné barvy, protože tvrdí, že voda je ‚křesťanská‘. Policie uvedla, že muslimské děti vyhrožovaly svým spolužákům, že jim podříznou hrdla, a ukazovaly jim přitom na mobilních telefonech záběry takových exekucí,“ popisuje také dále Bergman a všímá si i situace ve Västerås a v Göteborgu. 

„V Göteborgu podle studie salafisté nutili muslimy, aby nehlasovali v posledních volbách, protože je to ‚haram‘ (zakázáno). ‚Řekli jim, že pokud budou hlasovat, tak budou v soudný den zodpovědní za činy všech hloupých politiků. Hlídali ve volebních místnostech... V jedné volební místnosti mávali vlajkou IS [Islámského státu],‘ sdělil autorům studie místní úředník,“ popisuje Bergman.

„Studie odhaduje, že v oblasti Stockholmu v současné době existuje až 150 salafistických džihádistů. Salafisté jsou zvláště soustředěni v no-go zóně ve čtvrti Järva. Někdy džihádisté a zločinecké muslimské skupiny terorizují ostatní lidi, kteří v této oblasti žijí. Jedna žena uvedla, že salafisté a islamisté za posledních deset let ovládli podniky, suterény mešit a kulturních sdružení a že ‚Švédové nemají ponětí, jak velký vliv má politický islám na předměstích‘. Popsala, jak jsou dokonce i děti segregovány podle pohlaví a že náboženští vůdci nabádají ženy, aby úřadům nežalovaly, když je jejich manžel zneužívá,“ popisuje Bergman s tím, že studie končí kritikou švédských úřadů za jejich neschopnost propojit jednotlivé radikální muslimy s „prostředím, které formuje jejich ideje a v některých případech usnadňuje uskutečnění úmyslů radikálnějších a násilnějších skupin“.