„Stejně jako Francois Hollande i já považuji Islámský stát za našeho nepřítele číslo jedna. Musíme využít všechny dostupné prostředky, abychom toto barbarství jednou provždy ukončili. Situace na Blízkém východě zůstává i nadále značně komplikovaná, ale naše postoje jsou jasné a srozumitelné. Měli bychom se v každém případě vyvarovat ukvapených soudů,“ prohlásil v úvodu Juncker a dodal, že Spojené státy, Rusko a Evropa by měly v boji proti Islámskému státu bezpodmínečně spolupracovat. „Musíme všechny vzájemné rozpory hodit za hlavu, abychom se mohli soustředit na vyřešení hlavního problému. Pokud se nám jej nepodaří vyřešit, ocitne se Evropa na propastí.“
Na dotaz, jestli má dle jeho názoru současný prezident Sýrie Bašár Asad ještě nějakou politickou budoucnost, odpověděl Juncker ve stylu připomínajícím chytrou horákyni: „Domnívat se, že lze nalézt řešení syrského konfliktu bez Asada, je stejně špatné, jako myslet si, že existuje řešení s ním.“ V každém případě Juncker přivítal setkání Hollandea s americkými a ruskými protějšky s cílem pokusit se vytvořit „koalici nového typu“. Na dotaz, jestli je tedy nyní možné považovat ruského prezidenta Vladimira Putina za spojence Evropské unie, odpověděl Juncker jako správný politik. „Putin je prezidentem Ruska. Je nutné zcela otevřeně říci, že zajistit bezpečnostní architekturu v Evropě bez účasti Ruska je nemožné.“
Celý text v angličtině najdete ZDE.
Internetový server Euroactiv v této souvislosti poukazuje na instrukce Vladimira Putina vysílané v ruské státní televizi, ve kterých svým generálům klade na srdce, aby jednali s francouzskými vojáky zasahujícími v Sýrii jako se spojenci. Skutečnost, že Evropská unie vůči Rusku stále uplatňuje sankce, dle Junckera spolupráci v Sýrii nebrání. „K sankcím jsme přikročili z důvodu toho, že nebylo možné najít jiné řešení. V každém případě by nám ani sankce neměly bránit ve spolupráci s Ruskem na dalších tématech,“ uvedl prezident Evropské komise. V dalším průběhu diskuze Juncker mimo jiné připustil, že Belgie představuje slabý článek evropské bezpečnosti, ale není prý v tomto směru zdaleka jediná.
Juncker nicméně nechtěl přímo reagovat na otázku, jestli se Evropa nachází ve válce. „Neměli bychom dávat zjednodušené odpovědi na tak komplexní otázky. Na území evropského kontinentu však bezpochyby došlo k válečnému aktu,“ dodal na opakované dotazy Juncker. Redaktoři ze serveru Euroactiv se následně Junckera dotazovali, co říká na prohlášení slovenského premiéra Roberta Fica, podle kterého by měli být všichni muslimové žijící na Slovensku pod dohledem. „Odmítám jakoukoli spojitost mezi zoufalými žadateli o azyl z řad uprchlíků a teroristy. Nikdo by se neměl pouštět do tak zjednodušené rétoriky. Nesmíme dopustit, aby se stalo náboženství dalším důvodem k rozdělení společnosti, ale naopak sjednocujícím bodem. Odmítám neustálé ukazování prstem na ty, kteří nesdílí společnou víru s majoritní evropskou společností,“ prohlásil Juncker.
V závěru svého vystoupení byl také Junckerovi položen dotaz související s možným odchodem Velké Británie z Evropské unie. „Brexit se nestane,“ opakoval tuto větu Juncker dle přítomného redaktora Euroactiv třikrát po sobě.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
