Vliv médií na prosazování politické moci se v Česku stal žhavým tématem před dvěma týdny, kdy premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) vyčetl ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO), že jejich prostřednictvím vytváří tlak na koaličního partnera. Premiérovu kritiku tehdy odmítl Babiš, jehož Agrofert od loňska vlastní společnost Mafra vydávající celostátní deníky MF DNES a Lidové noviny. Ohradila se také redakce zmíněného listu.
Petr Nečas v úterý takzvanou kauzu OKD, která se na stránkách MF DNES objevovala, označil za „politickou účelovku", v níž nezazněly žádné nové informace.
„Jediné, co můžete, je snažit se mít legislativní prostředí, které nějakým způsobem vytváří základy pro pluralitu médií. Podnikání v médiích je skutečně podnikání jako každé jiné a sledovat nějaké majetkové přesuny, pokoušet se je ovlivňovat, zabraňovat koncentraci vlastnické struktury v rámci médií politikům prostě nepřísluší," uvedl Nečas. Na téma, zda dochází ke koncentraci mediální moci, reagoval otázkou, zda nedochází ke koncentraci moci jako takové. „To je podle mého závažnější," poznamenal.
Opačný názor zastává advokát Aleš Rozehnal, podle nějž média nejsou klasickým podnikáním a svým posláním jdou za finanční zájmy korporací. Vzhledem ke konfliktu jejich rolí by se prý zároveň mělo uvažovat o jakýchsi pravidlech pro tento čtvrtý typ moci, která by zabránila jejich zneužívání. Média v rukou těchto podnikatelů jsou podle něj ze své podstaty nedůvěryhodná.
Současnou situaci na mediálním trhu expremiér Nečas popsal jako snahu vytvořit jakýsi názorový monolit, za čímž podle něj je stádnost českých novinářů spolu s koncentrací vlastníků médií a bulvarizace, která nastala ve druhé polovině minulého desetiletí. Mezi příčinami lze údajně jmenovat recesi a s ní související pokles inzerce a zhoršení ekonomických výsledků.
Samotná koncentrace mediální moci podle Nečase nenastává až v poslední době. „Ty pokusy tady byly, byly dlouhodobého charakteru, akorát teď je na ně lépe vidět a jsou zřetelné. Prostě snaha propojit několik divizí činností, to znamená podnikatelskou divizi s její politickou divizí a mediální divizí a já dodávám také u některých podnikatelů jejich bezpečnostní a policejní divizí, tady byly, jsou a budou," míní Nečas.
Bývalý premiér zároveň nešetřil kritikou na adresu novinářů, kteří podle něj, až na některé výjimky, nikdy nebyli hlídacími psy demokracie, navíc podle něj nectí presumpci neviny, a často tak dochází k „mediálním lynčům". Nesmírně důležité je podle něj nastolování agendy, problémem ale prý je, když některá média o něčem záměrně nepíšou. „I tím se ovlivňuje veřejný prostor," dodal.
Na to reagoval šéfredaktor časopisu Týden Jaroslav Plesl, podle kterého tím spíš o takových tématech bude psát médium jiné, a pluralita názorů tak není ohrožena. Komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo poznamenal, že role médií často bývá přeceňována a poukázal na loňskou prezidentskou volbu, v níž některá média podporovala později neúspěšného kandidáta Karla Schwarzenberga.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan, čtk
