Slunce a vítr. Dva vzývané „obnovitelné zdroje“, které mají zajistit Evropě dostatek elektrické energie i poté, co se rozhodne „dekarbonizovat“, tedy skončit s uhlím a dalšími zdroji zanechávajícími uhlíkovou stopu.
Oba energetické zdroje jsou ale vázány pouze na specifické podnebí. A podle dvojice map kolující internetem má Česko smůlu, neboť ani u jednoho není v optimálním umístění.
Potenciál solárních elektráren byl na základě dat z Eurostatu, Evropské komise a mnoha dalších institucí vyhodnocen podle počtu slunečných hodin za rok. Maximem je 2 100–2 200, kterého je ale dosahováno jen na středomořských ostrovech a úplném jihu Itálie a Španělska.
2 000–2 100 hodin ročně už má většina jižní Evropy.
Naopak nejméně má Skandinávie, a to méně než 1 200 slunečných hodin za rok.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
