Slunce a vítr. Dva vzývané „obnovitelné zdroje“, které mají zajistit Evropě dostatek elektrické energie i poté, co se rozhodne „dekarbonizovat“, tedy skončit s uhlím a dalšími zdroji zanechávajícími uhlíkovou stopu.
Oba energetické zdroje jsou ale vázány pouze na specifické podnebí. A podle dvojice map kolující internetem má Česko smůlu, neboť ani u jednoho není v optimálním umístění.
Potenciál solárních elektráren byl na základě dat z Eurostatu, Evropské komise a mnoha dalších institucí vyhodnocen podle počtu slunečných hodin za rok. Maximem je 2 100–2 200, kterého je ale dosahováno jen na středomořských ostrovech a úplném jihu Itálie a Španělska.
2 000–2 100 hodin ročně už má většina jižní Evropy.
Naopak nejméně má Skandinávie, a to méně než 1 200 slunečných hodin za rok.
Hned v druhé nejslabší kategorii intenzity, od 1 200 do 1 400 hodin, se ale nachází větší část Česka. Jen jih Čech a Moravy je ve vyšší kategorii 1 400–1 600 slunečných hodin ročně.
Podobným způsobem byl vykalkulován potenciál energie větrné. V něm nepřekvapivě dominují oblasti u Atlantského oceánu a Baltského moře. Naopak středomořský jih Evropy je pro větrníky naprosto neperspektivní.
Z pohledu Česka je ale špatnou zprávou, že do této oblasti zasahuje i většina Česka. Výjimkou jsou pouze severní pohoří od Krušných hor po západ Jeseníků, které jsou ve čtvrté či páté ze šesti kategorií.
„V ČR, jak je vidět, není racionální stavět ani solární, ani větrné elektrárny. Investor, který si může vybrat, kam půjde, za své peníze získá větší výnos jinde,“ shrnuje grafy účet ZSDNP na platformě X.
Kde se soláry a větrníky v Evropě vyplatí a kde, bohužel, ne.
— ZSDNP (@ZSDNP1) January 7, 2024
V ČR, jak je vidět, není racionální stavět ani solární, ani větrné elektrárny.
Investor, který si může vybrat, kam půjde, za své peníze získá větší výnos jinde.
Evropa mezi větrníky a soláry měla uhlí. EU ho zakázala. pic.twitter.com/RPdEOydgTX
Ten se prezentuje jako „zaměstnanecký svaz“. Jde o Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu. V logu má tradiční hornické náčiní. „Sdružuje organizace důlního průmyslu, rudného a nerudného hornictví a naftového průmyslu včetně organizací, které s báňskou činností úzce souvisejí,“ představuje na svém webu.
Jeho účet na platformě X se zabývá dominantně energetikou, upozorňuje například na to, že Česko je záložním zdrojem proudu pro Německo, když tam přestane foukat. Nebo se zabývá vývojem cen emisních povolenek.
Česko je záložním zdrojem proudu pro Německo.
— ZSDNP (@ZSDNP1) January 7, 2024
Když tam nefouká, elektřina jim zdraží na hodnoty vyšší než cena povolenky + 20 € a českým uhelným elektrárnám se vyplatí pro Němce elektřinu vyrábět.
Dnes 7. ledna ráno přes 25% celkové a 65% uhelné elektřiny z Česka jde do Německa. pic.twitter.com/YksDDdwb3X
Ke dvojici zveřejněných grafů dodává, že uhlí, které bylo alternativou mezi pásy větrů a slunečního svitu, bylo pod tlakem Evropské unie bohužel zakázáno.
Jeho poznámka vyvolala posměšnou reakci parodického účtu Tomia Okamury řečeného Pitomio.
„Totální dementi by tohle řešit fakt neměli,“ vzkázal recesista těžařskému svazu.
Jiní doporučili, aby svá data probrali s provozovateli webu Fakta o klimatu.
Ti naopak propagují „vědecký konsenzus“ o klimatické změně, který dokládají třeba informací o rekordní teplotě na jižní polokouli pokořené na silvestra. K ní dodávají kontext, že „s růstem průměrné globální teploty přibývá dnů s extrémně vysokými teplotami, naopak ubývá dnů s extrémně nízkými teplotami“.
Nejvyšší teplota jižní polokoule ??v roce 2023 padla poslední den roku 31. 12.
— faktaoklimatu.cz (@faktaoklimatu) January 7, 2024
Teplota v australském Roebourne dosáhla 49,5 °C.
Kontext – s růstem průměrné globální teploty přibývá dnů s extrémně vysokými teplotami, naopak ubývá dnů s extrémně nízkými teplotami. https://t.co/ElzxyeOCu7
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
