Slunce a vítr. Dva vzývané „obnovitelné zdroje“, které mají zajistit Evropě dostatek elektrické energie i poté, co se rozhodne „dekarbonizovat“, tedy skončit s uhlím a dalšími zdroji zanechávajícími uhlíkovou stopu.
Oba energetické zdroje jsou ale vázány pouze na specifické podnebí. A podle dvojice map kolující internetem má Česko smůlu, neboť ani u jednoho není v optimálním umístění.
Potenciál solárních elektráren byl na základě dat z Eurostatu, Evropské komise a mnoha dalších institucí vyhodnocen podle počtu slunečných hodin za rok. Maximem je 2 100–2 200, kterého je ale dosahováno jen na středomořských ostrovech a úplném jihu Itálie a Španělska.
2 000–2 100 hodin ročně už má většina jižní Evropy.
Naopak nejméně má Skandinávie, a to méně než 1 200 slunečných hodin za rok.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
