Kdo je vinen současnou situací?Anketa
Na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který prohlásil, že souhlasí prakticky se vším, co řekl Marco Rubio.
„Mluvil o deindustrializaci, o problémech migrace, o nesmyslnosti některých zelených politik. Mluvil mi z duše. Bylo to důležité. Dochází teď k přesunu priorit. Evropa by měla být více soběstačná, nespoléhat se v mnohém na USA, které chtějí hrát spíše strategickou roli a chtějí být partnerem. To také zaznělo v projevu Marka Rubia. Chtějí to dělat s námi. Na to, abychom byli schopni sami sebe posílit, se musíme přestat poškozovat, to znamená pokusit se opustit některé zbytečné politiky, některé zbytečné přístupy a postoje, které jsou příliš ideologické a které naši ekonomiku a průmysl poškozují. Bez prosperity a bez silné ekonomické politiky není možné posilovat naši bezpečnost a není možné dobrat se snáze k tomu, že budeme plnit závazky, které vyplývají z našeho členství v NATO,“ řekl Macinka.
Mgr. Petr Macinka
Vedle svého projevu, v němž reagoval na slova Marka Rubia, se Macinka účastnil i diskuse s exministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou a s polským ministrem zahraničí Radkem Sikorským. A v této debatě bylo patrné, že spolu diskutující velmi často nesouhlasili. Před plným sálem se odehrál tvrdý střet dvou pohledů na Spojené státy a Evropu.
Bude Martin Kupka lepším předsedou ODS než Petr Fiala?Anketa
„Zjistil jsem, že pokud věříte ve vlastnictví zbraní, ale s licencí, víte, s nějakými psychiatrickými testy a s jakýmsi policejním souhlasem, jste (podle amerických konzervativců) komunista. A pak jsem zjistil, že pokud věříte v univerzální zdravotní péči, jste dvojnásobný komunista. Také se jinak díváme na svobodu slova. Ve Spojených státech je téměř absolutní. Je téměř nemožné vyhrát tam nějaký soud o pomluvu. Naproti tomu v Evropě je z dobrých historických důvodů, například v Polsku, zakázáno vystupovat ve prospěch fašismu a komunismu, z velmi dobrých historických důvodů věříme ve svobodu slova s odpovědností. A před rokem tady došlo k tomu, že viceprezident Spojených států nám říkal, že naše představa svobody projevu je cenzura. A já to prostě nepřijímám,“ zdůraznil Sikorski, který se v myšlenkách vrátil k již zmíněnému J. D. Vanceovi. „A tak je nyní problém v tom, že jedna strana Atlantiku se snaží vnucovat své hodnoty druhé straně, a to je nepřijatelné,“ uzavřel myšlenku Sikorski.
Clintonová zdůraznila, že tuto debatu vedenou mezi dvěma stranami Atlantiku považuje za zdravou. Lidé by podle ní měli uvažovat o svých právech a měli by umět vstát a nahlas si o ně říct. „Chci jen, aby se tato debata vedla bez zastrašování, strachu, šikany,“ zdůraznila. Konstatovala, že v USA nyní sílí názor, který není ani tak konzervativní, jako spíše silně populistický, který zpochybňuje konsenzus dosažený po druhé světové válce.
Když dostal prostor Petr Macinka, zdůraznil, že i podle jeho názoru je Západ rozdělený. Jen tuto dělicí linii vidí jinde než Clintonová. Zdá se mu, že tato dělicí linie vede mezi úctou ke svobodě na jedné straně, a snahou prosadit jakousi progresivní globalizaci na straně druhé.
„Je to střet mezi konzervativními názory a progresivismem. A myslím, že tyto dvě koncepce jdou proti sobě. A myslím, že by se lidé měli naučit naslouchat jeden druhému, protože ten rozdíl je čím dál větší,“ varoval Macinka. „Vidím Západ rozdělený na konzervativní část, a na progresivistickou část, která odmítá tradice a přivádí nás k jakémusi umělému konceptu sociálního inženýrství. Jsem konzervativní politik, takže vidím určitá nebezpečí progresivistického způsobu myšlení,“ řekl Macinka.
Sikorski Macinkovi okamžitě oponoval. „Nemyslím si, že globalizace je progresivistická. Byl to podnikatelský nápad. Bylo to podbarveno rasismem. Že my si necháme všechno čisté, a všechny špinavé práce vyvezeme do Číny a jinam. A byla to myšlenka maximalizace zisku.
Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?Anketa
Sikorski zdůraznil, že existují např. různé pohledy na masovou migraci. Konstatoval, že ji podporovali i američtí podnikatelé, kteří chtěli získat novou pracovní sílu. A naproti tomu Polsko se rozhodlo postavit plot na hranici s Běloruskem, neboť dospělo k závěru, že jej masová migrace z tohoto prostoru ohrožuje. V obou případech šlo podle Sikorského o pragmatické rozhodnutí.
A že politická rozhodnutí, v různých dobách různá rozhodnutí, přijímala i Evropská unie. Demokratická rozhodnutí.
„Byl jsem členem Evropského parlamentu. Byl jsem demokraticky zvolen. Je to zcela demokratická instituce,“ zdůraznil Sikorski. „Evropskou komisi nominují demokraticky zvolené vlády Evropy. Chci tím říct, že existují i jiné formy demokracie než národní stát. Vybudovali jsme demokraticky řízenou Evropskou unii. Mýtus, který nám dal brexit, že bruselští byrokraté nějakým způsobem vnucují směrnice členským státům, je naprostý nesmysl. Takto Evropská unie nefunguje,“ nechal se slyšet Sikorski.
Macinka naproti tomu národní stát důsledně hájil.
„Národní stát je jediná platforma, která může zaručit demokracii. Tohle je jediná možná cesta,“ zdůraznil Macinka s tím, že národní stát je jediná entita, která může zajistit jakousi kontinuitu a zajistit, že se společenství nerozplyne v jakémsi nadnárodním uskupení.
Sikorski tady znovu oponoval, že i EU je demokratická.
Macinka okamžitě kontroval, že Evropský parlament je sice demokraticky zvolený, ale je to jediný parlament na světě, který nedisponuje legislativní iniciativou. Tu má Evropská komise. A tady Macinka zdůraznil, že občané České republiky mají minimální vliv na to, kdo bude členem Evropské komise a co tam bude prosazovat. Uznal sice argument, jejž obratem přednesl Sikorski – že ani ministři české vlády nejsou voleni přímo, vybírá je premiér a zodpovídají se české Poslanecké sněmovně –, ale i tak Macinka trval na tom, že čeští ministři stojí českým voličům blíž než členové Evropské komise sedící v Bruselu.
Došlo i na ruskou agresi na Ukrajině.
„Myslím, že postoj Trumpovy administrativy vůči Ukrajině je hanebný. Myslím, že snaha donutit Ukrajinu k dohodě o kapitulaci s Putinem je ostudná,“ nechala se slyšet Clintonová. Vyjádřila se, že ruský prezident Vladimir Putin a prezident USA Donald Trump se v konečném důsledku „snaží na strašlivém utrpení Ukrajinců něco vydělat“, a to je podle Clintonové „strašlivá chyba“.
Ohrozil Trump zásahem proti Madurovi mezinárodní právo?Anketa
V souvislosti s válkou na Ukrajině Clintonová Trumpa obvinila, že zradil Západ. A nejen Západ. Podle jejího názoru zradil myšlenku o velké hodnotě lidského života. Podle jejího názoru zradil základní myšlenku, na které stojí NATO i Všeobecná deklarace lidských práv OSN.
Macinka nabídl zcela jiný pohled. „Je vidět, že Trumpa opravdu nemáte ráda,“ obrátil se nejprve na Clintonovou.
„To je naprostá pravda,“ potvrdila Macinkova slova někdejší první dáma USA. „Nemám ho ráda kvůli tomu, co dělá Spojeným státům a světu.“
Macinka oponoval, že Trump svými kroky jen reaguje na kroky progresivistů, na woke kulturu, případně na tzv. cancel culture. „Myslím, že existují jen dvě pohlaví. Muž a žena. Ale někteří lidé se domnívají, že jich existuje víc,“ kroutil hlavou Macinka s tím, že to jsou věci odtržené od reality, odtržené od obyčejných lidí. Macinka zdůraznil, že nesouhlasí ani s klimatickým alarmismem, ani s genderovou revolucí. „Takže tohle už bylo něco, co zašlo příliš daleko,“ zdůraznil Macinka.
Clintonová oponovala, že jde přece o to upozornit svět, že i ženy mají svá práva. A hned přidala otázku. Chtěla vědět, jak klimatický alarmismus, případně otázka počtu pohlaví souvisí s tím, že Ukrajinci kvůli ruské agresi umírají. „Ale ospravedlňuje to zradu ukrajinského lidu, který stojí v první linii a umírá za záchranu své svobody a svých dvou pohlaví?“ vyslovila řečnickou otázku Clintonová.
A Macinka pokračoval.
Jste pro zrušení poplatků pro ČT a ČRo?Anketa
Český ministr zahraničí zdůraznil, že věří Donaldu Trumpovi, že chce válku na Ukrajině ukončit. A prý nevidí jiného hráče, který by dokázal donutit Rusy zastavit válku. „Možná Čína, ale Čína nic nedělá,“ přemítal Macinka. „Vidím, že teď mohou uspět jen Američané.“
Posléze doplnil, že i Evropané vyvíjejí na Rusko určitý tlak, především prostřednictvím sankcí, ale zdá se mu, že tento tlak Rusům nijak zvlášť nevadí. Při své návštěvě Ukrajiny prý viděl, že Ukrajinci chtějí mír a jsou pro něj ochotni udělat hodně. Ale jsou také zcela jednotní v tom, že před Ruskem nekapitulují. A teď je podle Macinky vyjednávací míč na ruské straně.
„Ale na ruské straně žádnou dobrou vůli nevidím,“ poznamenal Macinka. Zdůraznil, že by si přál, aby Ukrajina uspěla, ale jako realitu nevidí, že by Ukrajina dokázala Ruskou federaci porazit vojenskou silou.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 8 čtenářů)
Vidíte věci podobně jako český ministr zahraničí Petr Macinka?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
kovák
