Vnímáte Alexandra Dubčeka jako kladnou postavu našich dějin?Anketa
Vláda se musí dohodnout, a to i s opozicí, na cílech a krocích, které k pozvednutí české ekonomiky povedou. „Je potřeba najít širší politickou dohodu. Protože většina z kroků, které navrhujeme a vidíme jako klíčové pro budoucnost České republiky, má desetiletý horizont. Tedy budou to tři až čtyři vlády, které budou mít na takový proces vliv,“ řekl v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv v Českém rozhlasu Zajíček. Připomněl, že příští volby budou za dva roky a dodal, že podnikatelské svazy se budou snažit na politickou reprezentaci apelovat, aby se o shodu pokusila.
„Klíčovým bodem debaty, kterou chceme na jednání výboru otevřít, jsou zákony, které je potřeba upravit,“ prohlásil Zajíček. Mezi tyto zákony dle něj patří stavební zákony, zákon o budování dopravní technické infrastruktury, energetické zákony. „My si myslíme, že máme být ještě odvážnější. To znamená, že máme jít úplně na samou hranu únosnosti procesů, abychom dokázali například povolovací řízení v případě nových jaderných, plynových nebo i obnovitelných elektráren urychlit,“ uvedl Zajíček a dodal, že pokud by povolovací řízení i nadále měla probíhat v desetiletém období, nic by se nepohnulo. „Naopak musíme směřovat k tomu, že za deset let bychom měli infrastrukturu dobudovanou. A ty kroky musíme udělat zítra, pozítří, do konce roku, v příštím roce. To nepočká,“ zdůraznil.
Zajíček dále připomněl energetickou krizi na podzim minulého roku. Ta dle něj ukázala, že když bylo potřeba nahradit plyn z Ruska plynem z jiných destinací, lhůty na povolování staveb se zkrátily a nové plynové terminály byly povolovány v řádech měsíců. „Tak když to šlo v Holandsku, Německu a Polsku – například z hlediska dopravních staveb,“ řekl a upozornil, že tyto země jsou také v Evropské unii a vztahují se na ně stejná pravidla jako na Českou republiku. „Není tak jediný důvod, proč bychom neměli podobně jako šli oni, jít na samou hran u všech lhůt, povolovacích procesů a principů a zkusit všechny tyto procesy v České republice maximálně urychlit,“ prohlásil prezident Hospodářské komory.
Zrychlit se podle Zajíčka musejí i výstavby domů s nájemními byty. Těch je v České republice nedostatek a bytový trh je o tento segment třeba doplnit. Zajíček zmínil, že již v Hospodářské komoře probíhají na toto téma diskuse a budou probíhat i na zářijovém jednání Vládního výboru pro strategické investice.
Fotogalerie: - Srpnová výzva
Více peněz by se mělo uvolňovat ze strany penzijních fondů, bank a pojišťoven, v současnosti musí tyto instituce dle zákona ukládat peníze do „bezpečných investic“ garantující výnos jejich klientům. „Změna toho poměru, kdy budou moci více investovat do nemovitostí, by mohla znamenat, že právě oni budou investovat třeba bytovou výstavbu,“ řekl s tím, pokud by tyto instituce uložily více peněz do nemovitostí, představovalo by to pro ně trvalý výnos. To by pak mohlo zlevnit náklady na výstavbu, v důsledku toho tak i snížit potřebné výnosy z nájemného. „Doplnění další nabídky na trhu by mohlo působit pro-tržně, tzn. že by klesalo obecně nájemné i ve vlastnickém bydlení,“ vysvětlil Zajíček.
Odvětvím české ekonomiky, které by se mělo více rozvíjet, je dle Zajíčka odvětví jaderné energie. „Měli bychom navázat na to, co je u nás tradiční a kde se cítíme silní, a tak trochu jsme začali vyklízet pole. Ale máme šanci se tam stále ještě vrátit. Do budoucna můžeme hrát klíčovou roli,“ uvedl Zajíček a dodal, že Česká republika se může podílet i na vybudování výrobního dodavatelského řetězce v případě malých modulárních reaktorů.
„Máme na to území, které je připraveno a jsou zahraniční investoři, kteří by chtěli na území České republiky investovat.“ Rozhodující však budou podle Zajíčka následující měsíce.
Z analýzy hospodářské komory dále dle slov Zajíčka vyplývá, že pokud chce být Česká republika efektivní z hlediska zdrojů elektrické energie, měla by si postavit plynové elektrárny. „Ani Evropa ani Česká republika, se ještě dlouhou dobu bez plynových elektráren neobejdou,“ doplnil. Vláda by tedy měla zjednodušit i výstavbu plynových elektráren, které by pro Českou republiku byly schopny zajišťovat energetickou suverenitu.
„Evropa, ale ani Česká republika, se bez plynových elektráren ještě dlouhou dobu neobejdou. Ale i kdybychom teď do zákona napsali, že tam, kde dnes stojí uhelná elektrárna, tak se může postavit plynová, bude ta výstavba trvat zhruba dva až tři roky,“ uvádí Zajíček s tím, že právě v roce 2026 budou muset některé uhelné elektrárny být uzavřeny. Zmínil však, že za tři roky už může být povolenka na uhlí tak drahá „že už se nebude vyplácet z uhlí dělat elektřinu“.
Další oblastí, na kterou by se česká ekonomika dle slov Zajíčka měla zaměřit, je výroba čipů. Zbytek Evropy také nečeká. V České republice však neexistuje jasná strategie, a tím tak republika ztrácí konkurenční výrobu. „Ale nejsme ztraceni. Máme tady výrobu čipů, které jsou světově uplatnitelné. Je to bývalá Tesla Rožnov, dnes vlastněná americkou firmou Onsemi, která má zájem v České republice investovat desítky miliard korun do rozvoje tohoto areálu,“ zmínil další příležitost pro českou ekonomiku. Americká firma se má rozhodnout o své investici do konce září, konkurenty pro Českou republiku představují Spojené státy americké i Jižní Korea.
Zajíček tuto investici považuje za velmi důležitou a je toho názoru, že Česká republika by měla udělat investiční pobídku, a to až v hodnotě 20 miliard korun. „Mělo by to být v rozmezí 10 až 20 miliard korun. Budu se snažit udělat všechno pro to, abychom takovou odvahu našli a Česká republika takovou pobídku udělala,“ řekl rozhodně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Kroutilová
