Nejvíc firem, nejvíc lidí. Teď jsou v „nouzi“, kvůli půjčkám. Z Německa přichází špatné zprávy
30.11.2022 22:40 | Ze sítí
Severní Porýní-Vestfálsko, největší německá spolková země z hlediska hospodářství i počtu obyvatel, vyhlásilo v souvislosti s energetickou krizí „mimořádnou nouzovou situaci“, aby mohlo získat více úvěrů, které by jinak byly zemi odepřeny. S chladným počasím hrozí v Německu tuto zimu více mimořádných událostí, uvádí server oilprice.com.
Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko, kde sídlí 20 z 50 největších německých společností, se rozhodla půjčit si na řešení energetické krize dalších 5,2 miliardy dolarů (5 miliard eur) poté, co vyhlásila stav nouze, který zemi umožňuje vzít si další úvěry. Vláda spolkové země přepracovává rozpočet na rok 2023 a plánovala vyčlenit 3,6 miliardy dolarů (3,5 miliardy eur) na opatření na snížení energetické zátěže z dříve přijatých úvěrů na pomoc v době covidu, které nebyly využity.
Regionální ekonomika Severního Porýní-Vestfálska má více než 700.000 malých a středních podniků, uvedla spolková země tento měsíc v prezentaci pro investory. HDP země ve třetím čtvrtletí roku 2022 propadl o 2,8 %, což je nejhorší výsledek ze všech spolkových zemí v Německu, uvádí serveroilprice.com.
Vláda Spolkové republiky Německo nouzový stav nevyhlásila, zatímco pouze Brémy a Sasko-Anhaltsko – vedle Severního Porýní-Vestfálska – se k mimořádné situaci uchýlily ve svých návrzích rozpočtů na rok 2023.
Německo je v současné době ve druhém stupni energetické pohotovosti a mohlo by přejít do třetího stupně pohotovosti, pokud by zásoby plynu klesly na kriticky nízkou úroveň.
S blížící se zimou podle Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur) bude Německo možná muset přijmout drastická opatření, jako je příděl plynu. Pokud množství skladovaného plynu klesne do 1. února pod 40 %, bude to považováno za kritickou úroveň, uvedl minulý týden Klaus Müller, prezident německé Spolkové agentury pro sítě, která – v případě nutnosti – by tato opatření zavedla.
I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
