Běženci nejsou na teploty kolem nuly, tmu a déšť zvyklí, a když se k tomu navíc přidá podle nich nadmíru dlouhé čekání při azylovém řízení u přetížených úřadů, snaží se rychle odjet zpět. Taková zkušenost prý potkala například i Aliho z Bagdádu, který se pro televizi ARD vyzpovídal z toho, že jel do Německa za lepším životem, ale to nevěděl, co ho tam čeká. „Místo toho jsem ale všechno ztratil,“ přiznal.

Zajímavé nicméně je, že se Ali podle svých slov vydal z Bagdádu, protože se mu dlouho nedařilo najít práci, a tak se rozhodl zkusit štěstí v Německu, kam vyrazil za šest tisíc eur loni v září. O úniku před válkou však patrně nepadlo jediné slovo.

„Byl to totální chaos, pokoje strašně smrděly,“ vzpomíná v reportáži Ali na svůj příjezd do Mnichova a následné azylové řízení. „Byli jsme v hlídaném táboře jako nějací vězni, ani šíšu jsme si nemohli dát, jak byla drahá. K jídlu toho bylo málo a kapesné mi nestačilo. Dostal jsem 180 eur, jen krabička cigaret stála šest,“ postěžoval si.