V prohlášení podepsaném iniciálami dvou uprchlíků, které Vymětal poskytl ČTK, běženci uvedli, že utíkají z rozvrácených a zničených zemí. Podle Vymětala se k hladovce připojilo 44 lidí. Migranti tvrdí, že v detenčním zařízení zůstávají příliš dlouho. "Ve většině našich případů jsme snesli zadržení prvních 90 dnů, avšak další prodlužování našeho věznění zde již nesneseme. Prcháme před válkou vězením a násilím a ocitáme se v nové válce a vězení. Každý z nás v naší vlasti ztratil někoho z rodiny, nebo někoho blízkého. Tímto naším vězněním s námi jednáte, jako bychom byli nějaká monstra," píšou uprchlíci z Drahonic. Vyjádření ministerstva vnitra, pod jehož Správu uprchlických zařízení Drahonice spadají, ČTK zjišťuje.

Strach uprchlíků pramení podle Vymětala z toho, že někteří z nich dostali rozhodnutí o deportaci a obávají se návratu do země původu. Většinou jde o Iráčany. "Utíkáme před smrtí v naší zemi. Nevrátíme se pro smrt do vlasti. To můžeme zemřít zde," píšou v prohlášení uprchlíci. Vymětal a zástupci iniciativ jsou s uprchlíky v dlouhodobém kontaktu už z doby, kdy byli v zařízení v Bělé - Jezové. "Jeden z nich se ze strachu vážně zranil, pořezal si ruce. Mají strach se vrátit. Tvrdí, že raději zemřou," řekl ČTK Vymětal, který dneškem zahájil i řetězovou hladovku.

Pelikán byl s podmínkami v Drahonicích spokojen

Kapacita detenčního zařízení v Drahonicích, které vzniklo z areálu bývalé věznice, je 240 lidí, určené je výhradně pro muže. V sobotu Drahonice navštívil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) a uvedl, že je s podmínkami běženců v zařízení spokojen.

Podmínky, ve kterých jsou v ČR ubytováni uprchlíci, kritizují některé nevládní organizace. ČR za přístup k uprchlíkům pokáral i Vysoký komisař OSN pro lidská práva. Ke kritice se dříve připojil také vládní výbor pro práva cizinců. Za oprávněné ale považují některé výtky i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) a europoslanec za ANO Pavel Telička. Dienstbier tvrdí, že vybírat od uprchlíků poplatky za ubytování a stravu právní řád nedovoluje.