Lenka Procházková se ministra táže, proč není obnoven normální provoz škol, když u většiny ostatních i masivnějších typů shromáždění už se opatření povolují. A zasílá ministrovi otázky od svých žáků a přidává i své, zda budou „nelogická opatření“ platit dál, pokud virus nezmizí.
Celý text učitelky základní školy:
Vážený pane ministře,
chápala jsem a chápu komplexní opatření, která byla přijata vládou v souvislosti s koronavirovou pandemií. Podle mého názoru byla správná. Nechápu však postup, Vašeho resortu, při obnově výuky na základních školách.
Opatření Vašeho ministerstva, která Vy nyní alibisticky nazýváte jako doporučení, musel připravovat někdo, kdo asi neví, jak v současné době základní školy fungují. Ano, po uzavření škol jsme se prostřednictvím různých technologií naučili vytvářet distanční výuku, ať už on-line nebo zasíláním a kontrolou zadaných úkolů. A jsem přesvědčena, že nový způsob vyučování, na který si dočasně museli zvyknout učitelé, děti i jejich rodiče, fungoval ve většině případů dobře a kvalitně.
Nyní ale dochází k postupné obnově běžného života. Lidé mohou chodit do kin, divadel, do restaurací, sportovat na sportovištích a v posilovnách, od 25. 5. jsou povoleny akce s účastí do 300 osob, dokonce se rozvolňují podmínky nošení roušek.
Děti mohou chodit do kroužků, stýkat se mimo školu v nekontrolovatelném počtu, scházejí se s desítkami cizích lidí v nákupních centrech, na sportovištích, v bazénech, na dětských hřištích, jezdí v dopravních prostředcích atd. A v tomto výčtu všech možných aktivit mně opravdu zůstává rozum stát nad tím, proč nemohou do škol chodit všichni žáci druhého stupně (potažmo i středních škol). Za absurdní považuji, že žáci prvního stupně mohou do škol jen s Vámi navrženými nelogickými omezeními.
Fotogalerie: - Školství nad propastí
Učím na relativně velké škole, kde není možné, ani při nejlepší vůli zajistit beze zbytku, aby všem dětem, které se k výuce přihlásily, byla docházka do školy umožněna a aby je mohla učit jejich třídní učitelka. I z těchto důvodu se někteří rodiče rozhodli nechat i nadále své děti doma. Prosím tedy za zodpovězení otázek, na které se ptali „moji“ třeťáci svých rodičů.
„Mami, a to můžu jít na trénink, když nemohu se svými spolužáky do školy?“
„Proč se nemohu vidět se svými spolužáky ve škole, když se s nimi vídám venku?“
„A to se neuvidím se všemi spolužáky ve třídě? Jenom s některými?“
„To mě nebude učit moje paní učitelka?“
„A proč nám berou naši paní učitelku?“ „A proč bude učit i jiné děti?“
„Jak to, že můžu jít do bazénu, kde je spousta cizích lidí, a nejdu do školy?“
„Proč můžu jet vagonem metra se spoustou cestujících, a nemůžu být normálně ve třídě se spolužáky?"
Ale i já se Vás táži:
Jak asi bude vypadat situace v novém školním roce? Virus Covid-19 zmizí? A když nezmizí, budou Vaše nelogická opatření platit i nadále?
Pane ministře, přemýšleli jste někdy ve Vašem úřadě, že školství je instituce, která má sloužit především ke vzdělávání dětí? A že na tato nekompetentní nařízení nejvíce doplatí právě děti? Je mi velmi smutno z toho, že Vaše protichůdná a mnohdy nelogická opatření nám učitelům zabraňují a prakticky znemožňují učit děti ve školách tak, jak by bylo prospěšné pro celou společnost.
Mgr. Lenka Procházková,
učitelka na prvním stupni základní školy
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
