Válka na Ukrajině pokračuje už více než 500 dní a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je neochvějně přesvědčen, že dříve či později skončí vítězně pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters i v případě ukrajinského vítězství uvažuje téměř polovina ukrajinských uprchlíků žijících v Německu, že v této zemi zůstanou. Podíl válečných ukrajinských uprchlíků, kteří chtějí v Německu zůstat, postupem času roste. V posledním průzkumu šlo o 44 procent dotázaných. V předposledním průzkumu z loňského léta na stejné téma to bylo 39 procent.
Průzkum také ukázal, že 18 procent ukrajinských uprchlíků žijících v Německu si našlo práci. Vloni v létě to bylo 17 procent, takže počet Ukrajinců pracujících v Německu mírně narostl. Průzkum také ukázal, že pro ženy s dětmi je obtížnější najít si práci. Přitom polovina ukrajinských žen, které přišly do Německa jako uprchlice po ruské invazi do země na začátku roku 2022, má alespoň jedno dítě. Pouze 3 % žen s malými dětmi pracují, většinou proto, že většina z nich nemá v Německu partnera. Zatímco 23 % mužů s malými dětmi pracuje, protože s sebou většinou mají partnerku.
Průzkum, který zahrnuje odpovědi 7 000 ukrajinských uprchlíků žijících v Německu, je společným dílem institutu DIW Berlin, Institutu pro výzkum zaměstnanosti (IAB), ministerstva pro migraci a uprchlíky a také Spolkového institutu pro výzkum obyvatelstva.
Ve stejné době, tedy ve středu večer, odletěl ze summitu NATO spokojený prezident USA Joe Biden, který před odletem odpovídal na dotazy novinářů.
Zdůraznil mimo jiné, že jeho setkání s ukrajinským prezidentem Zelenskym proběhlo „velmi dobře“ a prý jsou na „dobré cestě“. „Takže mám z cesty dobrý pocit a víte, že jsme dosáhli všech cílů, které jsme si stanovili,“ zdůraznil.
Pokud jde o členství Ukrajiny v NATO, Zelenskyj podle Bidena chápe, že teď není otázka okamžitého členství na stole. Ale Spojené státy prý upevňují vztahy s Ukrajinou podobně, jak to ční i s Izraelem. Do Izraele Spojené státy investují miliardy dolarů ročně na posílení obrany, ale nezavázaly se přispěchat Izraeli na pomoc, pokud bude napaden.
Odpověděl také na otázku o ukrajinské protiofenzivě. Zdůraznil, že nemůže prozrazovat podrobnosti, ale ujistil všechny, že se Zelenským a experty projednával postup ofenzivy a konstatoval, že stále vládne mírný optimismus, ač si jsou všichni vědomi toho, že před ukrajinskou armádou stojí těžký úkol.
Podle analýzy CNN dosáhl Biden na summitu NATO ve Vilniusu téměř všeho, co chtěl. Spokojen prý může být i Zelenskyj, protože se mu od skupiny zemí G7 dostalo trvalého zbrojního příslibu do budoucna.
„Summit skončil ve středu společným prohlášením vedoucích představitelů zemí G7, že jejich země budou jednat o dlouhodobých dvoustranných bezpečnostních závazcích pro Ukrajinu, aby vybudovala svou pozemní, námořní a vzdušnou obranu a zabránila tak budoucím ruským útokům,“ popsala situaci CNN.
Podpora Ukrajiny podle CNN dostala institucionální rozměr, což je podle analýzy strategickým neúspěchem pro Rusko, ale na straně druhé to Moskvu utvrdí v jejím kritickém pohledu na Západ.
„Biden, nejvýznamnější představitel NATO, šel na summit s odhodláním udržet rovnováhu, tedy posílit podporu Západu v existenčním boji Ukrajiny a zároveň se vyhnout vypuknutí války s Ruskem, jadernou velmocí. Potřeboval také Američanům připomenout, proč je třeba do Kyjeva nadále posílat miliardy dolarů z kapes daňových poplatníků, což se stává tématem volební kampaně v roce 2024. A před odjezdem z Litvy varoval ruského prezidenta Vladimira Putina, že summit je důkazem, že západní spojenectví nezakolísá,“ uvedla CNN.
„Když Putin se svou krkavčí touhou po půdě a moci rozpoutal brutální válku na Ukrajině, sázel na to, že se NATO rozpadne ... myslel si, že se naše jednota roztříští při první zkoušce. Myslel si, že demokratičtí vůdci budou slabí. Ale myslel si to špatně," řekl Biden ve svém projevu na Vilniuské univerzitě.
Dvoustranné dohody zemí G7 - Německo, Japonsko, Francie, Kanada, Itálie, Velká Británie a Spojené státy - s Ukrajinou znamenají, že Ukrajina sice nebude plnohodnotným členem NATO, ale i tak bude předsunutou silou Aliance v Evropě.
Japonský premiér Fumio Kišida podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) poznamenal, že Japonsko poskytne Ukrajině nesmrtící vybavení v hodnotě 30 milionů dolarů, včetně systémů pro detekci dronů.
Podle CNN však zůstává otázkou, co se stane, kdyby příští prezidentské volby vyhrál Donald Trump. Například Trumpův bývalý viceprezident Mike Pence v úterý na CNN varoval, že slib jeho bývalého šéfa ukončit válku do 24 hodin může být splněn pouze tak, že „dá Vladimiru Putinovi, co chce“.
Pokud jde o situaci na frontě, podle ISW pokračují Ukrajinci v útocích ve třech směrech – na Bachmut, na Melitopol, na Berďansk.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
Q
