Prezident USA Donald Trump zvažuje výrazné snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Uvedl, že Pentagon přezkoumává možnost stažení části vojáků z Německa, a následně rozšířil hrozbu i na Itálii a Španělsko. Tyto tři země se staly terčem kritiky kvůli nedostatečné podpoře USA v probíhajícím konfliktu s Íránem.

„Spojené státy přezkoumávají a zvažují možné snížení počtu vojáků v Německu a v nejbližší době učiní rozhodnutí,“ napsal Trump na sociální síti Truth Social.

Reagoval tak na kritiku Friedricha Merze, který označil postavení Ameriky v íránském konfliktu za „ponížení“. Trumpova administrativa podle něj „nemá žádnou skutečně přesvědčivou strategii“, jak konflikt ukončit.

V dalším příspěvku se šéf Bílého domu do Merze pustil: „Německý kancléř by měl věnovat více času ukončení války s Ruskem/Ukrajinou (kde byl naprosto neefektivní!) a nápravě své rozbité země, zejména imigrace a energetiky, a méně času vměšování se do záležitostí těch, kteří se zbavují íránské jaderné hrozby, a tím učinit svět, včetně Německa, bezpečnějším místem!“

Následující den Trump novinářům řekl, že podobně zvažuje stažení vojáků z Itálie a Španělska. „Proč bych neměl? Itálie nám vůbec nepomohla. A Španělsko bylo hrozné, absolutně hrozné,“ prohlásil prezident USA.

Vedení Pentagonu je zaskočeno

Důvodem napětí je odmítnutí několika evropských zemí poskytnout USA přístup k jejich základnám a vzdušnému prostoru pro operace související s íránským konfliktem a zabezpečením Hormuzského průplavu. Itálie údajně blokovala použití základny Sigonella, Španělsko odmítlo přístup k základnám Rota a Morón. Německo čelí kritice za obecně vlažnější postoj k americkým akcím. 

V Německu je v současnosti rozmístěno přibližně 40 000 amerických vojáků, kteří slouží jako klíčový logistický a podpůrný uzel pro operace v Evropě, Africe i na Blízkém východě. V Itálii jich slouží zhruba 12 600 a ve Španělsku kolem 3 800.

Odborníci upozorňují, že jakékoliv výraznější stažení by mělo vážné důsledky – od logistických komplikací přes vysoké náklady až po potenciální oslabení amerických operací v Íránu. Navíc by šlo o proces, který by trval roky.

Trumpova rétorika navazuje na jeho dlouhodobou kritiku evropských spojenců v NATO za nedostatečné výdaje na obranu a spoléhání se na americkou bezpečnostní záštitu. Již dříve hovořil o možném úplném odchodu USA z aliance. Podle dostupných informací Pentagon nebyl na nejnovější prohlášení připraven a jeho vedení je zaskočeno. Kongres navíc v minulosti přijal opatření, která omezují možnost snižovat americkou přítomnost v Evropě bez podrobného zdůvodnění.

Nátlak na evropské spojence

Evropští představitelé zatím reagují zdrženlivě. Německý kancléř Merz prohlásil, že jeho vztah s Trumpem zůstává „stejně dobrý jako vždy“, zároveň však Berlín zvažuje vlastní strategii obrany mimo tradiční rámec NATO. Odborníci varují, že skutečné stažení by mohlo poškodit transatlantické vztahy a oslabit odstrašení vůči Rusku. Trump už v minulosti přesunul část sil do zemí jako Polsko, které považuje za loajálnější.

Fotogalerie: - Prvomájově proti fašismu

Zatím není jasné, zda Trumpova slova přerostou v konkrétní rozkazy Pentagonu. Podle zdrojů blízkých administrativě jde spíše o nátlak na evropské spojence, aby zvýšili svůj příspěvek ke společné obraně a podpořili americké zájmy v klíčových konfliktech.

V Evropě je rozmístěno přibližně 80 000 až 100 000 amerických vojáků.

Německo na svém území hostí několik amerických vojenských zařízení, včetně letecké základny Ramstein a zdravotnického střediska v Landstuhlu. V zemi jsou také americké jaderné bomby určené k shozu z letadel.

Psali jsme:

Další americká velvyslankyně na Ukrajině končí. Prý kvůli Trumpovi

Trumpova „zlá žena“ nahání strach v Evropě

Írán poslal tajný návrh USA. Hormuz za konec blokády, jádro stranou

Strach v EU. Trumpova válka otřása „proevropskými“ vládami