Německo chce znovu ovládnout svět, tentokrát pod frázemi o lidských právech. Komentátor odhaluje „havlárny“ nového prezidenta

06.09.2014 15:59

Německo prý prožívá velkou deziluzi ze svého prezidenta Joachima Gaucka, po předloňském zvolení nesmírně populárního. Podle komentátora Petra Schnura se to dá přirovnat k českému zklamání z Václava Havla, protože chování spolkového prezidenta je typickou „havlárnou“.

Německo chce znovu ovládnout svět, tentokrát pod frázemi o lidských právech. Komentátor odhaluje „havlárny“ nového prezidenta
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Německa Joachim Gauck navštívil v doprovodu Václava Klause památník Lidice

Anketa

Kterého světového politika byste nejraději nechali zmizet?

hlasovalo: 21360 lidí

„Podobně jako v případě Václava Havla dal i Joachim Gauck lidská práva plně do služeb transatlantických stratégů. Jejich společná vize by se dala načrtnout asi takto: NATO coby ozbrojená složka Člověka v tísni,“ píše v Německu žijící komentátor ve svém komentáři pro Literarky.cz.

Německo se podle něj v posledních letech podstatně změnilo. V podstatě se prý jedná o nahrazení „staré“ spolkové republiky s hlavním městem Bonn novou republikou berlínskou. A ta se po vzoru starých císařských tradic obrací k Východu. Tentokrát ale neposílá v prvním sledu armádu, ale průmysl a ekonomickou expanzi.

Do toho prezident Gauck v lednu na tradiční bezpečnostní konferenci v Mnichově vymezil novou zahraničně politickou doktrínu slovy, že Německo by mělo převzít více zodpovědnosti za situaci ve světě. Následovala obdobná prohlášení ministryně obrany a ministra zahraničí.

„V čase připojení NDR k SRN Berlín pro uklidnění obav druhých států vydal heslo o evropském Německu. Dnes víme, že se pravý opak stal realitou. Evropa se skrze EU stala německou, což decentně přiznává i sám Gauck, byť skrytě v řeči diplomata, který ví, jak se věci říkají, aniž by se vyslovily,“ píše komentátor.

Celý komentář si přečtěte ZDE

Prezident prý už kdysi sám řekl, že „prostřednictvím spolupráce v rámci EU získává Německo větší tvořivou sílu“, což je poměrně zřejmý vzkaz.

K ilustraci vzmáhání Německa jako světového hráče hezky slouží moderní historie zahraničních misí Bundeswehru. Německo pod vlivem studu za nacistické hrůzy dlouhé roky odmítalo jakoukoliv vojenskou akci své armády v zahraničí, časem připustilo vysílání vojáků do stoprocentně mírových misí typu pomoci při zemětřeseních nebo záplavách.

Až v devadesátých letech se Spolková republika začala výrazně angažovat v bývalé Jugoslávii. Při válce v Afghánistánu pak byli poprvé nasazeni němečtí vojáci v pozemní operaci. Ústavní omezení, že německá armáda smí být užívána pouze k obraně, překonal tehdejší ministr obrany proslulou větou, že „SRN je nyní bráněna na Hindúkuši“. Od té doby již nikdo nic nevysvětluje a Německo posílá vojáky, kam je třeba.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

15:02 „Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

Premiéru Fialovi prý prošla další lež, tentokrát k jeho cestě do USA za prezidentem Bidenem. Ve svém…