„Jasné, že to správné není. Proč máme nadále sníženou spotřební daň u nafty? Nikoliv proto, aby mohli spotřebitelé jezdit levněji, ale proto, aby si dopravci udrželi konkurenceschopnost například vůči přepravcům z Polska. Stát to stojí dost peněz na nevybrané dani, ale z dlouhodobého hlediska to asi má smysl. A v případě plynu je to obdobný příběh. Němec bude mít nižší provozní náklady, česká firma pak nebude konkurenceschopná. Problém je, že Česko zřejmě neumí dorovnat slevu u plynu (zastropování) pro průmysl na stejnou úroveň jako Německo, protože náš rozpočet to prostě neunese. Tedy jednoznačně problém. Jakékoliv podobné jednostranné kroky jsou trhlinou na deklarované jednotnosti a solidaritě EU v době energetické krize a naznačují, že až nastane nedostatek plynu nebo ropy, může to dopadnout jako v počátcích covidu s rouškami,“ upozornil Ivan Indráček, předseda představenstva Svazu nezávislých petrolejářů ČR.
„Německo si chrání svůj průmysl a občany. Avizovali to již dříve. Dokonce údajně připravují pro obyvatelstvo odpuštění plateb za energie za prosinec. (Ale to nevím jistě, ověřuji si to). Pro nás je to pohroma končící deindustrializací naší země, hospodářskou krizí nebývalých rozměrů,“ obávala se Alena Vitásková, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu, kandidátka na prezidentku.
„Jsem z takového opatření upřímně nervózní, protože by mohlo ve fungování plynového trhu vyvolat podobné škody, jaké vyvolalo zastropování cen pohonných hmot v Maďarsku. Velmi bych doporučil koordinovat tato opaření napříč Evropou, protože otřesy trhu se mohou snadno přenést přes hranice,“ je si vědom Mikuláš Peksa, europoslanec za Piráty, předseda Evropské pirátské strany.
„Ano. Je. U nás by se měla také zastropovat,“ domníval se Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda výboru pro rozpočtovou kontrolu.
Tomáš Zdechovský
„Německo o tom zatím nerozhodlo, je to doporučení odborné komise. Byl by to ale logický krok. Průmyslové podniky je nutné podpořit, jinak nebudou ve světě konkurenceschopné. Když takový krok vlády neudělají, brzy se dočkáme propouštění a konce velkých podniků. Celé hospodářství by se pak sesypalo jako domeček z karet. Česko je průmyslová země a takové opatření rovněž nutně potřebuje. Česká vláda by neměla na nic čekat a zavést ho bez ohledu na kroky Německa. Včera bylo pozdě. Hospodářské a sociální dopady nečinnosti mohou být mnohonásobně vyšší než náklady na včasnou podporu. Bohužel profesor politologie Fiala stále pluje na obláčku, který se ale velmi brzy rozplyne. A pád bude fakt drsný,“ konstatoval Ondřej Knotek, europoslanec za hnutí ANO.
„Zastropování je odložení splácení dluhů. Pomůže to dnes na úkor zítřka. Zcela správné by bylo řešení příčiny, tedy návrat k levným zdrojům. To znamená postavit se proti těm, kteří je zakázali, aby poškodili Evropu a donutili ji být bez zdrojů nebo nakupovat jejich drahé,“ uvedl Ivan David, europoslanec za SPD, bývalý ministr zdravotnictví.
„Německo za našeho předsednictví dál ve svůj prospěch řídí EU. V případě, že zastropuje ceny tak, jak oznámilo, okamžitě se sníží konkurenceschopnost našich českých firem. Podle mě se jednoznačně jedná o cílenou likvidaci konkurence, což je skutečným cílem Německa. Je to podobné jako s americkou společností U. S. Steel Košice, která má americko-ruskou smlouvu na cenu plynu a slovenské konkurenci se jen směje. Náš neschopný premiér Fiala a jeho ještě neschopnější ministr průmyslu Síkela jen přihlížejí a škrábou se levou rukou za pravým uchem. EU nás za výrazné podpory Fialovy vlády a pod vlajkou Německa žene do bídy a krachu. Jediné, co můžeme dělat, je okamžitě vyměnit vládu a zvýšit aktivitu v EU především s cílem její reformy. V opačném případě je na čase uvažovat, co nám vlastně členství v EU přináší,“ okomentoval Marek Novák, poslanec hnutí ANO, člen hospodářského výboru Poslanecké sněmovny.
„Naštěstí je to zatím jen návrh. Pokud by ale zastropování v navrhované výši opravdu prošlo, byla by to pro náš průmysl pohroma. U většiny energeticky náročných výrob bychom se stali nekonkurenceschopní,“ uvědomoval si Patrik Kunčar, senátor z KDU-ČSL, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu ČR.
„Je evidentní, že státy si přijímají vlastní opatření a nečekají na řešení ze strany EU, která stále nepřicházejí. Bez plynu z Ruska to prostě nejde a měli bychom jej nakupovat napřímo. Německo se rozhodlo jít také vlastní cestou. Bude to mít velký dopad na náš průmysl, protože v cenách plynu na úrovni 32 Kč za m3 (bez ceny za distribuci) nebudou naše sklárny a další firmy a podniky schopny německým firmám konkurovat a budou nuceny propouštět a zavírat. Tato vláda nehájí zájmy našeho průmyslu a měla by podat demisi,“ doporučil Radovan Vích, poslanec z SPD, předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny.
Ing. Radovan Vích
Psali jsme:
„Pokud má český průmysl přežít, nemůže mít dražší energie než ostatní státy. Musíme proto našim firmám zajistit rovné podmínky. Řešením je společný evropský postup a zastropování cen u výrobců,“ objasnil Michal Šmarda, předseda ČSSD, starosta Nového města na Moravě.
„Krok Německa je správný. Pokud chce stát, aby mu někdo vůbec platil daně, tak to udělat musí. Zamyslet by se měl i náš ministr nesmyslů, promiňte průmyslu,“ sdělil Pavol Lukša, předseda strany Dobrá volba 2016.
„Je to správné. Když to udělají Němci, měli bychom to udělat také. Jinak budou mít německé firmy konkurenční výhodu. Alternativou zastropování by bylo dorovnávání plateb za energie na německou úroveň, ale nejsem si jistý, zda jednu nebo druhou variantu státní kasa vůbec utáhne. Potřeboval bych analýzy s vyčíslením dopadu na státní kasu,“ vysvětlil František Laudát, předseda Klubu angažovaných nestraníků.
„To je přesně to německé celoevropské řešení. Všechny ostatní to ale přivede na buben. Je to tedy dokonale vymyšlené. Tedy jak pro koho,“ uvedla Zuzana Majerová, předsedkyně Trikolory.
„Za prvé to znamená, že Německo nečeká na Fialovo celoevropské řešení. Za druhé to znamená, že se ho Fiala nedočká. Za třetí to znamená, že české podniky nebudou schopné konkurovat ani německým a budou se o to více a rychleji zavírat. Za čtvrté to znamená, že budou propouštět zaměstnance a nebudou platit daně. Za páté to znamená, že nás bude čekat mnohem větší krize než Německo, Maďarsko a mnoho dalších evropských zemí. K tomu nám bude část společnosti dál říkat a psát, že jsme divní a podezřelí, a že toho Putina musíme napřed porazit. Bůh s námi,“ okomentoval Vlastimil Tlustý, bývalý ministr financí a předseda poslaneckého klubu ODS.
„Oddělení plynu od výroby elektřiny a stropy na extrémní ceny plynu jsou logické kroky. Tady trh prostě selhává a v budoucnu si vyžádá reformu. U dodavatelů mimo Rusko by to nebyl problém. Moskva využívá dodávek k politickému nátlaku. A po sabotáži Nord Streamu 2 může do hry vstoupit otázka Nord Stream 2. Takže bohužel je třeba zvážit i reakci z této strany. A problém odolnosti jednotlivých zemí vůči důsledkům ruského nátlaku i omezené dostupnosti plynu v zimě 2023,“ konstatoval Jiří Dolejš, bývalý dlouholetý poslanec KSČM.
„Ono to s tou solidaritou, jak nám ji prezentuje naše vláda, nebude tak žhavé. Ostatně všichni si pamatujeme na ‚solidaritu‘ v době covidové pandemie, kdy jednotlivé státy zabavovaly ochranné pomůcky, které patřily zahraničním společnostem s vysvětlením, že je potřebují pro své obyvatele. Pokud se týká německých podniků, pro ně je to dobrá zpráva. Pro naše podniky to bude velký problém, protože budou absolutně nekonkurenceschopné. Jsem zvědav, jak se k tomu naše vláda postaví. Snad už konečně pochopí, že je placena z peněz českých daňových poplatníků, nikoliv těch zahraničních, a že by měla primárně sloužit jim,“ vysvětlil Petr Machovský, který byl předsedou odborné komise Trikolory pro průmysl a obchod.
„Správný nebo nesprávný je v této době úplně jedno. Německo dělá vše, aby přežil jeho průmysl! Naše vláda zatím jen chlácholí a slibuje. Je zajímavé číst na fbc stesky průmyslníků, významných a vlivných členů ODS, to ukazuje bezradnost vlády více než nějaké analýzy,“ poukázal Leo Luzar, bývalý poslanec a místopředseda KSČM.
„Kompenzace a zastropování ničím jiným není, jsou pouze krátkodobým, či chcete-li krizovým řešením, které umožní průmyslu přežít do doby, než přijde nějaké řešení systémové. Z tohoto pohledu německá vláda jedná správně a je zřejmé, že chce zachránit německý průmysl. Česká vláda se k podobnému krizovému řešení zjevně nechystá, což pro nás nemůže znamenat nic jiného, než že české firmy nebudou schopny obstát na trhu, a proto následně buď zaniknou, nebo budou převzaty firmami německými či americkými. Proces kolonizace ČR tím bude završen,“ uvedl Jaroslav Foldyna, poslanec SPD.
„Srazit ceny plynu na únosnou úroveň je samozřejmě akutní. Chce to však řešit příčiny, a ne až následky. Právě zadruhé ovšem platí i v daném případě. Přes kapsu se tak – a to nehorázně – plácne státní kasa. V Německu to sice unese mnohem snáz než u nás. Miliardy totiž saje i z cizích krmelců. My sami patříme k vůbec nejvýživnějším. Na hlavu by to bylo, i když bylo plynu dost. Dnes ale z plynu, z nějž Evropa profitovala desítky let, zbylo žalostné torzo. Roky se od něj ‚odstřihávala‘ šovinistickou vzteklinou. Teď ji však od něj ‚odstřihly‘ i trhavinou pod podmořskými plynovody. Suverénní stát by odhalil viníka a vynutil si promptní opravu. Právě to si však netroufne ani dnešní Německo. Plynu tak bude mít obludný deficit. Stěhovat výrobu daleko do ciziny to nutí i průmyslové giganty. Cenu plynu, jenž na Německo zbyde, bude ‚stropovat‘ černá díra do německé státní kasy. A financovat tím obscénní rentu, placenou Velkému bráchovi přes Atlantik. Neb tomu si netroufne odmlouvat ani země, před níž lezou po břiše i české ‚elity‘. Na nás ten vynález zkázy dolehne tím hůř, a ne že ne,“ napsal Josef Skála, ředitel Institutu české levice, kandidát na prezidenta.
„V celoevropské debatě o plynu zastínila cena druhou osu tržní rovnováhy, a tou je množství. Ceny nevznikají někde v alchymistické laboratoři, ale na trhu a zastropování vždy povede k nedostatku. Přelepení úst cenové informaci jen zhorší situaci. V zájmu sociálního smíru je pochopitelné, že vlády dotují plyn nejchudším, ale celotržní regulací ucpou ventil papiňáku. Vlády v Evropě by měly uklidnit nejchudší (plus zdravotnictví, školství) tím, že jim kryjí záda, ale veškerý zbytek sil upřít na alternativní řešení. Ve střednědobém horizontu je to budování nových tras a zdrojů. V krátkodobém je to šetření + operativní dohoda všech států, z jakých jiných zdrojů jsme schopni navýšit výrobu elektřiny, aby na trhu zbyl dostatek elektřiny na odvětví, kde je nenahraditelný. Právě jednoznačná schopnost se domluvit na funkčním řešení může uklidnit trhy a vyslat průmyslu signál, že je na konci tunelu světlo, i přes nezastropované ceny. Zmatené kroky napříč Evropou, nedomýšlení důsledků a neschopnost vizí a komunikovat je to, co děsí trhy a znejisťuje podnikatele,“ okomentoval Radim Smetka, bývalý místopředseda Svobodných.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
