„Česká republika dlouhodobě konvergovala, tedy doháněla životní úroveň k Evropské unii. V roce 2020 jsme již byli na 92 procentech průměru EU. Jenže situace se následně změnila, Česká republika se propadla na úroveň mezi 87 a 88 procent průměru EU. Předběhli nás Španělsko, Slovinsko i Itálie,“ sdělila mimo jiné exministryně financí Alena Schillerová. Stalo se na Národním ekonomickém fóru 2025. Byli jsme tam také.
Nemocný muž Evropy
„Česká republika byla v rámci samotné unie označována zahraničním tiskem za nemocného muže Evropy. Ostatně čísla hospodářského růstu jsou zcela neúprosná. V roce 2022 byla Česká republika pod úrovní jak globálního, tak evropského růstu. V roce 2023 stejně tak. V roce 2024 jsme byli pod úrovní globálního a pouze na úrovni unijního růstu,“ řekla také Schillerová a dodala: „Tuto stagnaci Česka v kontextu následujících dekád považuji za mimořádně problematickou.“
Fórum se konalo v konferenčním sále hotelu Ambassador Zlatá Husa na pražském Václaváku. Pořádal ho spolek Institut pro politiku a společnost spjatý s Babišovým hnutím ANO, který po odchodu novináře Jana Macháčka z funkce předsedy správní rady vede Šárka Šoup. Důstojný sál se naplnil kravaťáky a začalo řečnění.
Optimismus, opium lidstva
Profesor americké Kolumbijské univerzity Jan Švejnar o tuzemsku zmínil: „V rámci České republiky jsme historicky patřili mezi deset až patnáct nejvíce ekonomicky vyspělých zemí. Za první republiky a po druhé světové válce. Od roku 1948 do roku 1989 došlo k velkému relativnímu zaostávání v rámci Sovětského bloku a RVHP. Od roku 1990 máme pětatřicet let transformace, rekonstrukce. Když se na to podíváme, tak je to pod očekáváním. Řada zemí postupuje rychleji, třeba Polsko.“ Podle něj je u nás komplikovaný právní systém, hospodářská politika, co si sama působí vlastní recese, obavy z velkých investic, a tak dále. Nakonec ale po americku: „Rád bych skončil na pozitivní notě...“
Autor článku si ve chvíli, když někdo zakončuje svůj proslov „potřebou optimismu“, strká prst do krku a v hlavě se mu marxistické opium lidstva přesouvá z náboženství na optimismus, protože už ho dlouho trápí „nesnesitelná lehkost bytí“ takovýchto společenských kudrlinek. Co si budeme říkat, dnes netřeba chlácholit, dnes je třeba naplno Čechy fláknout přes tvář – volby změní opravdu jen málo – churchillovsky neúprosnou větou: „Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, pot a slzy.“
Tahounem je privátní sektor
První debata se jmenovala: „Technologická revoluce v české ekonomice.“ Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček byl také pozitivní. Česká republika na tom z hlediska digitalizace prý není vůbec špatně a Češi jsou připraveni zvládat digitální technologie a používat je. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by stát neměl dělat sociální inženýring, tedy podporovat jednu či druhou technologii, protože tahounem hospodářského růstu není stát, ale privátní sektor a je třeba se podívat na jeho potřeby. Tahounem privátního sektoru je automobilový průmysl.
„Česká republika je energeticky silná, ale máme velké výzvy v oblasti jaderné energetiky. To nejsou jen velké nové bloky, které se dnes diskutují, ale i malé modulární reaktory, které nejenže se zde budou instalovat, ale budou se zde s velkou dávkou pravděpodobnosti, když to dotáhneme, i vyrábět a budeme je exportovat. A v jaderné energetice máme další výzvu, tedy budování jaderného úložiště. To je projekt, o němž se tolik nemluví, ale je na stejné úrovni jako jaderná elektrárna. Nebude země v Evropě s výjimkou Francie a Británie, která by měla takhle silnou jadernou kompetenci,“ vysvětlil s tím, že se na to může nabalit soukromý sektor, což se týče i obranného průmyslu.
Detox nemocné Evropy?
Hospodářská komora, jak pravil Zajíček, zpracovala návrh na regulatorní a byrokratický detox nejen v Česku, ale v celé Evropě. „V Evropě je 440 milionů lidí. Jsme větší, než je americký trh. Máme na evropském trhu pořád vnitřní bariéry… Máme 27 právních režimů… Regulatorní bariéry v Evropě znamenají 44 procent zatížení pro zboží. Je to jakési vnitřní clo. A v případě služeb je to až 110 procent zatížení skrytým clem. Takže si tady vlastní obchod uvnitř Evropy zatěžujeme vlastními bariérami… Odhadujeme, že až osmdesát procent pravidel či regulací přichází z úrovně Evropské unie…“ řekl.
Fotogalerie: - Ekonomické klábosení
Šéf Hospodářské komory také dodal, že se zmíněným návrhem mají paradoxně větší úspěch v Evropské komisi a parlamentu, než na české politické úrovni. V Evropě se prý hledají cesty, jak najít únik z bludného kruhu regulací a byrokracie. Hezké řeči plynou, realita fackuje. Úplně nakonec tedy pesimistické opáčko. Kravaťáci mohou surfovat na pozitivních vlnách, ale obyčejní lidé mohou očekávat jen krev, dřinu, pot a slzy!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Máme před sebou optimistické zítřky?
autor: Jan Rychetský
mravní bahno
