Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?Anketa
Toto riziko je reálné, protože izraelská armáda se připravuje na invazi do Gazy. Počet obětí útoku Hamásu a probíhajících izraelských náletů na Gazu se již počítá na tisíce. Panují obavy, že se do bojů zapojí i milice v Libanonu a Sýrii, které podporují Hamás. Ostřejší eskalace by mohla Izrael přivést do přímého konfliktu s Íránem, dodavatelem zbraní a peněz Hamásu. Podle odhadů agentury Bloomberg Economics by se v takovém případě mohly ceny ropy vyšplhat až na 150 dolarů za barel a globální růst by klesl na 1,7 %, což by znamenalo recesi, která by světovou produkci připravila zhruba o bilion dolarů.
Příklady z minulosti ukazují, že nový výrazný konflikt na Blízkém východě může způsobit problémy ve světové ekonomice, protože je tato oblast klíčovým dodavatelem ropy a důležitou námořní cestou. Nejzřetelnějším příkladem je arabsko-izraelská válka z roku 1973, která vedla k ropnému embargu a několikaleté stagflaci v průmyslových ekonomikách. Všechny tyto potenciální dopady závisejí na tom, jak se válka bude vyvíjet v příštích týdnech či měsících.
Podle analytiků se dají očekávat tři rozdílné scénáře, všechny ovšem budou mít určitý dopad na světové trhy, přinesou dražší ropu, vyšší inflaci a pomalejší růst. Odlišný je rozsah problémů, který bude přímo záviset na tom, kam až se konflikt rozšíří, přičemž nejhorší variantou by byl přímý vojenský střet Izraele a Íránu.
Nejméně bolestivý by byl vývoj konfliktu, který by zůstal koncentrován na území Pásma Gazy. Například v roce 2014 byl únos a vražda tří Izraelců Hamásem podnětem k pozemní invazi do Gazy, při níž zahynulo více než 2 000 lidí. Boje se tehdy nerozšířily mimo palestinské území a jejich dopad na ceny ropy a světovou ekonomiku byl nevýrazný. Nyní by mohla být situace podobná, ačkoliv v aktuálním konfliktu je již hlášeno mnohem více obětí.
Pokud by Spojené státy přitvrdily embargo na íránskou ropu kvůli íránské podpoře Hamásu, podle analytiků by ropa mohla zdražit maximálně o pět dolarů za barel. Sníženou íránskou těžbu by navíc mohla pokrýt Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty.
Dramatičtější by byla situace při rozšíření konfliktu o libanonskou milici Hizballáh, která útočí na severní hranici Izraele, a ozbrojené skupiny v Sýrii, které také podporuje Írán. Eskalace v tomto směru by zvýšila pravděpodobnost přímého konfliktu mezi Izraelem a Íránem, což by pravděpodobně vedlo ke zvýšení cen ropy. Během krátké, ale krvavé války mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006 cena ropy vyskočila o pět dolarů za barel. „Kromě šoku ze scénáře s omezenou válkou by obdobný pohyb v současnosti poslal cenu o 10 % výše přibližně na 94 dolarů,“ předpovídají analytici.
Fotogalerie: - Propalestinská demonstrace
Napětí v širším regionu a zvýšené ceny ropy o 10 % by mohly zbrzdit globální ekonomický růst o 0,3 procentního bodu, což představuje ztrátu přibližně 300 miliard dolarů. Mimo krizi covidu v roce 2020 a celosvětový propad v roce 2009 by to byl nejslabší růst za posledních třicet let.
Nejnebezpečnějším scénářem je přímý konflikt mezi Íránem a Izraelem, ačkoliv jde o spíše nepravděpodobnou variantu. Tento konflikt by mohl být spouštěčem globální recese, nastal by prudký nárůst cen ropy a pokles rizikových aktiv, což by zasadilo značnou ránu růstu a zvýšilo inflaci.
„Nikdo v regionu, dokonce ani Írán, nechce, aby konflikt mezi Hamásem a Izraelem přerostl v totální regionální válku,“ říká Hasan Alhasan, výzkumný pracovník Mezinárodního institutu pro strategická studia.
To však neznamená, že k tomu nedojde, zejména při vzedmutých emocích. „V případě izraelsko-íránské konfrontace by se Teherán pravděpodobně snažil aktivovat celou síť svých zástupců a partnerů v Sýrii, Iráku, Jemenu a Bahrajnu. Měl by k dispozici dlouhý seznam tvrdých i měkkých cílů v regionu, z nichž by si mohl vybrat,“ uvedl Alhasan.
V tomto scénáři by k nestabilitě přispělo i zvýšené napětí mezi velmocemi. USA jsou blízkým spojencem Izraele, zatímco Čína a Rusko prohlubují vztahy s Íránem. Západní představitelé tvrdí, že se obávají, že Čína a Rusko využijí konfliktu k odvedení pozornosti a vojenských zdrojů z jiných částí světa.
Vzhledem k tomu, že přibližně pětina světových dodávek ropy pochází z oblasti Perského zálivu, ceny by prudce vzrostly. Cena ropy by nemusela vzrůst čtyřnásobně, jako tomu bylo v roce 1973, kdy arabské státy zavedly embargo jako odvetu za americkou podporu Izraele v tehdejší válce. „Pokud však na sebe Izrael a Írán začnou střílet rakety, ceny ropy by mohly vzrůst podobně jako po irácké invazi do Kuvajtu v roce 1990. Při dnešním mnohem vyšším výchozím bodu by takový skok mohl ropu dostat až na 150 dolarů za barel,“ předpovídají analytici.
V takovém případě by nastal pokles globálního růstu a v roce 2024 by byl růst o 1,7 % nižší. Takto velký ropný šok by také zmařil celosvětové úsilí o omezení cen – v příštím roce by tak globální inflace dosáhla 6,7 %. Takový scénář by podle analytiků výrazně ovlivnil třeba i americké prezidentské volby, a to v neprospěch Joea Bidena.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Softkeeper
