Jaká je souvislost mezi nerovností v USA a obchodní válkou – tomuto tématu se na svém youtubovém kanálu Ekonomika v souvislostech věnovala Ilona Švihlíková. Úvodem své přednášky vysvětlila, že velká obchodní nerovnováha bývá zdrojem obchodního napětí, které může vyústit také v obchodní válku, což se přesně stalo mezi Spojenými státy a Čínou. „Jenomže ono těch propletených vazeb mezi oběma velmocemi je víc,“ naznačila ekonomka a zmínila také domácí americkou souvislost, která se do značné míry ignoruje. „I když ve skutečnosti má veliký dopad i na domácí americkou politickou scénu,“ zdůraznila.

Dále Švihlíková vysvětlila, že Čína má přebytek se Spojenými státy v oblasti obchodu zbožím, nikoliv ovšem ve službách. „Je potřeba podívat se také na to, jak působí americké firmy v Číně. Daří se jim skutečně velmi dobře. Dosahují tam obrovských tržeb. Samozřejmě i čínské firmy jsou přítomné na americkém trhu, ale jejich tržby jsou podstatně menší. Pro americké firmy čínský trh je velmi zajímavý, ať už z hlediska toho, že tam vyrábějí a potom třeba některé součástky dál dodávají do Spojených států nebo do jiných zemí, anebo jako trh finální. Je to 1,4 mld. lidí, kteří neustále bohatnou. Ale v případě obchodních válek a jakýchkoliv napětí budou dávat přednost svému čínskému zboží, ať už se to bude týkat elektromobilů nebo mobilních telefonů,“ řekla Švihlíková.

Čína v poslední době velmi výrazně narovnává svou ekonomiku, to znamená, že už to není tak, že by rostla jen čistým exportem, což je typické pro prvotní fáze rozvoje. „Stále má přebytek běžného účtu, ale nebude zdaleka tak velký v poměru k HDP jako třeba u Německa. A dále roste, byť pozvolně, domácí spotřeba. Čína také vytváří řadu podpůrných programů jako třeba programy na podporu domácího cestovního ruchu. Někomu se může zdát, že je to příliš pomalý proces, ale 1,4 mld. lidí je dost velká ekonomika, podle parity největší na světě. To se musí řídit trochu opatrně, nelze prudce strhávat volant z jedné na druhou stranu,“ zdůraznila ekonomka.

Čína snižuje přebytek běžného účtu k HDP. S USA má deficit ve službách 27 mld. dolarů. Příjmy z tržeb amerických firem přítomných na čínském trhu přesáhly 490 mld. dolarů, což je podstatně více než příjmy čínských firem působících v USA (79 mld. dolarů).