Jaká je souvislost mezi nerovností v USA a obchodní válkou – tomuto tématu se na svém youtubovém kanálu Ekonomika v souvislostech věnovala Ilona Švihlíková. Úvodem své přednášky vysvětlila, že velká obchodní nerovnováha bývá zdrojem obchodního napětí, které může vyústit také v obchodní válku, což se přesně stalo mezi Spojenými státy a Čínou. „Jenomže ono těch propletených vazeb mezi oběma velmocemi je víc,“ naznačila ekonomka a zmínila také domácí americkou souvislost, která se do značné míry ignoruje. „I když ve skutečnosti má veliký dopad i na domácí americkou politickou scénu,“ zdůraznila.
Dále Švihlíková vysvětlila, že Čína má přebytek se Spojenými státy v oblasti obchodu zbožím, nikoliv ovšem ve službách. „Je potřeba podívat se také na to, jak působí americké firmy v Číně. Daří se jim skutečně velmi dobře. Dosahují tam obrovských tržeb. Samozřejmě i čínské firmy jsou přítomné na americkém trhu, ale jejich tržby jsou podstatně menší. Pro americké firmy čínský trh je velmi zajímavý, ať už z hlediska toho, že tam vyrábějí a potom třeba některé součástky dál dodávají do Spojených států nebo do jiných zemí, anebo jako trh finální. Je to 1,4 mld. lidí, kteří neustále bohatnou. Ale v případě obchodních válek a jakýchkoliv napětí budou dávat přednost svému čínskému zboží, ať už se to bude týkat elektromobilů nebo mobilních telefonů,“ řekla Švihlíková.
Čína v poslední době velmi výrazně narovnává svou ekonomiku, to znamená, že už to není tak, že by rostla jen čistým exportem, což je typické pro prvotní fáze rozvoje. „Stále má přebytek běžného účtu, ale nebude zdaleka tak velký v poměru k HDP jako třeba u Německa. A dále roste, byť pozvolně, domácí spotřeba. Čína také vytváří řadu podpůrných programů jako třeba programy na podporu domácího cestovního ruchu. Někomu se může zdát, že je to příliš pomalý proces, ale 1,4 mld. lidí je dost velká ekonomika, podle parity největší na světě. To se musí řídit trochu opatrně, nelze prudce strhávat volant z jedné na druhou stranu,“ zdůraznila ekonomka.
Čína snižuje přebytek běžného účtu k HDP. S USA má deficit ve službách 27 mld. dolarů. Příjmy z tržeb amerických firem přítomných na čínském trhu přesáhly 490 mld. dolarů, což je podstatně více než příjmy čínských firem působících v USA (79 mld. dolarů).
Idiotský přístup Česka vůči Číně
Čína velmi výrazně diverzifikovala export. Roste napojení Číny na země globálního Jihu, zejména ASEAN, jako je Indonésie nebo Malajsie. „Čína je velmi silně zapojená do zemí globálního Jihu, ať už jako obchodník nebo jako investor. U nejchudších zemí na světě Čína aplikuje nulová cla. Pořádá obrovské množství veletrhů a dalších akcí, kterými navazuje nové obchodní vztahy,“ uvedla Švihlíková a dodala, že těžko by našla zemi, která má podobně extrémně nepřátelský vztah vůči Číně jako Česká republika. „Troufnu si říct, že tak idiotský přístup vůči Číně jako Česká republika nemá nikdo,“ domnívá se uznávaná ekonomka.
Čína má také svůj projekt Hedvábné stezky, jehož prostřednictvím vyváží svůj kapitál a zároveň mohutně investuje do klíčové infrastruktury. „Nejsou to jenom přístavy, ale také budování silnic, dálnic, nemocnic, škol – dnes už po celém světě,“ shrnula Švihlíková.
Americký deficit obchodní bilance zboží se zhoršuje, ale podíl Číny na deficitu klesá. „Deficit obchodní bilance zboží Trumpovu administrativu bezesporu trápí. Dávají to velmi intenzivně najevo. Nicméně podíl Číny na tom americkém obchodním deficitu v čase klesá. Čína je sice dál důležitý obchodní partner, ale přece jenom napojení na Kanadu nebo Mexiko je v řadě ohledů intenzivnější. Americká bilance služeb je naopak v plusu. Američané patří k významným příjemcům. Ze služeb jsou to hlavně příjmy týkající se poplatku za užívání duševního vlastnictví. To se týká různých technologií, ale i poplatků spojených s využíváním produktů showbyznysu, ale patří tam také doprava, finanční služby nebo cestovní ruch. Takže v tomhle ohledu je americká ekonomika silná, ale pracovní místa v průmyslu to prostě nejsou,“ připustila ekonomka.
Pozice mezi USA a Čínou se za čtvrt století změnila. Čína je dnes hlavním obchodním partnerem v drtivé většině světa, což je dáno tím, že má obrovské zpracovatelské kapacity, ovládá celé řetězce. Okolo 35 % zpracovatelského průmyslu světa se dnes nachází v Číně. „Pozice USA je silná ve službách, ale to není něco, co by současnou administrativu tolik zajímalo,“ soudí Švihlíková.
Bohatí bohatnou a chudí chudnou
USA jsou zemí s velmi výraznou nerovností v příjmech a ještě větší nerovností v bohatství. Údaje od roku 1970 ukazují, jak se nerovnost v příjmech stále prohlubuje. „U nízkých příjmů to zůstává víceméně stejné, ale došlo k tomu, že se velmi výrazně zmenšila střední třída. A to je věc, která má své politické následky. Naopak úzká skupina domácností s nejvyššími příjmy má stále větší podíl na celkových příjmech, její silová pozice roste. To má vliv i na volební kampaně, kde nejsou žádná omezení financování, takže je to skutečně oligarchický systém,“ míní ekonomka.
Ještě výraznější je to u nerovnosti v bohatství. „Není to nic překvapivého. Nerovnost v bohatství bývá větší než nerovnost v příjmech. Podíl nízkopříjmových domácností na celkovém americkém bohatství se snížil. Obrovsky se snížil i podíl středněpříjmových domácností. Chudnou nejenom z hlediska příjmů, ale i z hlediska stavu – tedy bohatství. Naopak vysokopříjmové domácnosti jsou stále bohatší a bohatší,“ zrekapitulovala Švihlíková.
Moc v rukou úzké skupiny lidí
Znamená to podle ní, že Spojené státy se přeměňují ve velice silnou oligarchii. „I když Spojené státy jsou mnohem méně sociálně citlivé než třeba kontinentální Evropa, i tam ta nerovnost dosáhla takové míry, že byla politicky artikulována. A to je přesně prezident Trump,“ vysvětlila ekonomka.
Nerovnost v USA roste podle všech indikátorů. Např. Gini koeficient překračuje kritickou hodnotu 0,42. Spojené státy vykazují vyšší nerovnost než jiné vyspělé ekonomiky. Rostoucí nerovnost má své politické dopady. „Nejbohatší rodiny mají stále větší podíl na bohatství, dochází k obrovské koncentraci bohatství na vrcholu celé pyramidy. Nebavíme se o horních deseti procentech, ale o horním procentu, někdy dokonce o horním promile. Tam se koncentruje maximum bohatství a také moci a vlivu,“ zdůraznila Švihlíková.
Od velké recese v roce 2007 jsou to podle ní právě jen ti nejbohatší, kteří si žijí lépe a lépe, zatímco ti další si žijí hůře a hůře. „Zjistili, že se nikdy nebudou mít tak dobře jako jejich rodiče. A to je politický výrok, obrovsky silný, a není divu, že se našel někdo, kdo ho bude artikulovat. A tím někým se možná překvapivě stal pravicový populista Donald Trump, který vidí, že návrat kapacit zpracovatelského průmyslu by s tím mohl něco udělat. Ono by to samozřejmě šlo i jinak, ale asi nebudeme úplně od lidí tohoto typu očekávat, že by podporovali nějaké větší přerozdělování nebo sociální programy. Takže na to jdou oklikou,“ řekla ekonomka.
Objasnila také, že k nejznámějším indikátorům, které jsou určeny pro měření nerovnosti ve společnosti, patří Gini koeficient. „Eviduje skoro všechny země světa. Údaje má k dispozici Světová banka. Spojené státy překračují kritickou hodnotu 0,42. Hodnota je od nuly – úplně rovná společnost – až k jedničce – úplně nerovná společnost. To je hodnota, kdy se společnost začíná už opravdu rozpadat a štěpit. Na Spojených státech to je vidět. Společnost už tu nerovnost neudrží a začíná se s ní něco dít. Může to být hromada různých projevů – třeba nástup nějakých hnutí, významných lídrů, jako je třeba Trump, kteří artikulují velmi výrazně a prosazují nějakou agendu. Může to být občanská válka. Těch projevů může být celá řada. Mají nějaké zpoždění, ale to neznamená, že se neprojeví,“ varuje Švihlíková.
Podle ekonomky je třeba chápat, kde se určité politické síly berou, kde jsou jejich kořeny, protože potom je snazší pochopit i některé politické kroky, které se nám mohou zdát velmi radikální nebo v rozporu s tím, co dělaly bývalé americké administrativy. „Zároveň to může dát i určitou míru předvídatelnosti – i když to se u Trumpa těžko říká –, jaké budou další kroky, na co se případně připravit. Každopádně USA se z hlediska nerovnosti dostaly do situace, že lidé zvolili Trumpa, přestože měli zkušenost s jeho prvním obdobím. A to – řekněme si na rovinu – nějak slavně nedopadlo. Ani z hlediska zlepšení sociálních rozdílů, ani z hlediska budování nové infrastruktury. Pozitivních výsledků bychom tolik nenašli. Nejsem fanatický antitrumpovec, ale bylo by obtížné najít zásadní dobré body. Lidé dali znovu Trumpovi šanci, což ukazuje míru obrovské nespokojenosti a rozdělení v americké společnosti,“ zdůraznila Švihlíková.
Cla vůči Číně jako nejprůmyslovější zemi na světě z tohoto hlediska podle ní mohou dávat větší smysl, což automaticky neznamená, že budou funkční.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Obáváte se toho, že současná ekonomická situace v USA by mohla vyústit až v občanskou válku?
autor: Naďa Borská
