První část auditu Evropské komise hovoří o tom, že premiér Andrej Babiš se dostal do střetu zájmů. Auditoři uvádějí, že k jednoznačnému porušování zákona dochází od 9. 2. 2017, kdy byl přijat tzv. lex Babiš. Česko by tak mělo donutit Agrofert, aby vrátil všechny dotace od tohoto dne, tedy téměř 2,5 roku dozadu. Jak se na závěry Komise díváte?
Audit jsem nečetl, ani předběžnou zprávu. Četl jsem některé audity Evropské komise historicky. Podle mého názoru je Andrej Babiš od začátku ve střetu zájmů, protože ovlivňuje dotační politiku. Není potřeba ovlivňovat jednotlivá řízení. Stačí, že se nastaví parametry tak, aby vyhovovaly jeho firmám. Jestli je převedl pod svěřenský fond, nebo nepřevedl, pro lidi je toto velmi nesrozumitelné téma. Ale v zásadě pravidla svěřenského fondu tak, jak je on má nastaveny, jsou velmi zvláštní. Na hraně toho zákona o svěřenských fondech. Svěřenské fondy nemůžou zpětně zvýhodňovat toho, kdo je založil. Smyslem svěřenského fondu je, aby byly zvýhodněny jiné osoby. To je typické třeba pro zabezpečení dětí, nebo pro jiné životní situace. Rozhodně ne pro to, aby když odejdu z politiky, tak to zase přešlo na mě. Andrej Babiš je ve střetu zájmů podle mého názoru už roky. A nic na tom nezmění ani ten zákon lex Babiš.
O tom, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů od té doby, co vstoupil do politiky, ví asi každý. Přesto i s tím vyhrál volby a stále vede preference. Nezmění to ale situace, kdy kvůli němu přijde Česká republika o peníze? Celková suma, kterou by měl Agrofert vrátit, je 451 milionů korun, ale Andrej Babiš již veřejnost ujistil, že Česko nic nebude muset vracet...
Obávám se, že v tomto smyslu má pravdu, protože kdyby bylo co vracet, tak by se to vrátilo. Takhle to všichni zaplatíme z našich daní. To znamená, že dotace jsou většinou předfinancovávány členskými státy a teprve následně jsou propláceny bruselskými penězi. A když audit shledá neoprávněné budoucí čerpání, tak to zůstane viset na státním rozpočtu. A i všichni lidé, kteří chodí Babiše volit, to zaplatí ze svého.
Rozumím tomu. Takže z EU tyto peníze vůbec nepřijdou, ale budeme je platit, respektive už jsme je vyplatili ze státního rozpočtu...
Buďto nám je Brusel proplatí, nebo neproplatí. V zásadě je to takto jednoduché.
A vy si myslíte, že neproplatí?
Myslím, že ne. Audity se běžně provádějí od doby, kdy jsme členskou zemí Evropské unie. Takže argument Andreje Babiše o tom, že to má něco společného s ním, že je to osobní, že je to kampaň, je holá pitomost.
Na to jsem se právě chtěl zeptat. Andrej Babiš tvrdil, že je vše účelově připraveno, nebo dokonce že je to útok na Českou republiku...
Z tohoto prohlášení je mi smutno a i z toho, že nachází ohlas u tak širokých vrstev veřejnosti. Když obchodní a mocenské zájmy Andreje Babiše vydává za zájmy České republiky. To přece není pravda. To by nebyla pravda u nikoho, nesouvisí to s Babišem. Když mi někdo rozbíjí bábovičky na písku, tak tím že je ohrožena Česká republika a její zájmy? Rozumím tomu, že lidé nejsou schopni se tím zabývat, že informace k nim přicházejí jen útržkovitě a jen občas, ale už i mně to přestává hlava brát.
V rozhovoru pro MF Dnes Babiš tvrdí, že z Evropské komise do návrhu auditu údajně napsala výklad českého zákona, který je víceméně argumentačně okopčený od Pirátů a Transparency International, hlavní udavač je Lukáš Wagenknecht, který se snaží Babiše dostat z politiky kvůli osobní zášti, že nedostal nějakou trafiku...
Jak znám Andreje Babiše z podnikání 25 let – což nemá nic společného s mojí současnou politickou kariérou – tak on bude napadat každého, koho nemá zrovna na výplatní pásce a kdo nepochoduje tak, jak on píská. Kdyby nějaký auditor dělal svoji práci jenom dobře a neodpovídalo to ze sta procent zájmům Andreje Babiše, tak ho napadne jako někoho, kdo je zkorumpovaný, kdo proti němu vede kampaň, kdo ho nemá rád. Začne fňukat do médií jako malý kluk a lidé na to bohužel slyší.
Já nejsem zdaleka tak vyhraněný ve smyslu koalice opozice, vláda nevláda. Jsem daleko v tomto smyslu rozprostřenější, nepotřebuji používat útoky proti Andreji Babišovi. Tohle je moje osobní životní zkušenost, kterou s ním mám dávno předtím, než vůbec vstoupil do politiky.
Stále však hnutí ANO má největší preference, nejnověji 27,5 procenta. Čím to je?
Je to úžasným marketingem zacíleným na nejširší vrstvy obyvatel. Neříkám to jako kritiku, ale s určitou dávkou obdivu, co dokážou kluci, kteří pro něj pracují, a jak dokážou vyhmátnout, na co mají kampaň zacílit.
Kdyby ale byl politik nevýrazný a neměl určité charisma, tak mu je marketing k ničemu...
Třeba jsem si všiml, že když poslanci vystupují ve Sněmovně u pultíku, tak se především obracejí na své kolegyně a kolegy. I když samozřejmě v pozadí má každý to, že ho snímají kamery. Ale Andrej Babiš se nikdy neobrací k poslancům ve své řeči, ale jen k voličům. Má dlouhý monolog a dodržuje v něm všechna pravidla reklamy, jak mu je odborníci poradí. Z našeho pohledu se neustále opakuje. Ale z pohledu reklamy, dopadu a účinku – vím, že jednu věc musím říci desetkrát, aby zůstala v povědomí. Jemu nevadí tam vypadat z hlediska poslanců jako idiot, když se k nim vůbec neobrací. Obrací se prostřednictvím kamer k národu nebo ke své voličské základně a desetkrát zopakuje nějakou větu, která je sice nesmysl, ale v lidech utkví. Takže oni ho velmi dobře vedou k tomu, aby působil jako vůdce.
Není ale Babišova voličská podpora ovlivněna i tím, že útoky proti němu jsou někdy až příliš ostré. Třeba Miroslav Kalousek o něm prohlásil, že je lupič evropských peněz. Jestli si člověk, který není výrazně protibabišovský, neřekne – no Kalousek, ten nám bude něco povídat...
Souhlasím. Je škoda, že nejrazantnějším mediálně nejviditelnějším bojovníkem proti Babišovi je právě Kalousek, kterého mnozí lidé také nemají rádi a nevěří mu. Tím je to, co Kalousek říká, hodně oslabeno. To se sešli dva, kteří proti sobě takto razantně vystupují, z mého pohledu není důvěryhodný ani jeden.
Na českých náměstích probíhají protibabišovské demonstrace. Oslabují pozici premiéra, nebo ne?
Myslím, že zatím ne. Přestože jsem nadšený z toho, že se lidé seberou, někam jedou, že obětují svůj volný čas, aby vyjádřili nějaké své rozpoložení. To samo o sobě je super. Ale obávám se, že to premiéra neoslabuje. Naopak ho to posiluje u jeho voličské základny. Jeho voliči jsou zatlačení do nové formy rádoby disentu. To je zajímavé. Když se kdekoliv ptám lidí, jestli volili Babiše, tak mi každý řekne, že ne. Ale někde se ty hlasy vzít musely. Tito lidé často skrývají, že Babiše volí, a dělají to, jak jsou naučení z těch všech diktatur, upozaděně. Pak jsou samozřejmě lidé, kteří to řeknou otevřeně. Vždycky mi přidávali pár korun na důchodu a Babiš mi přidal tisícovku. To, že se všechno mnohonásobně zdražilo, takže ta tisícikoruna nemá takovou hodnotu, je druhá věc.
Ano, takto senioři často argumentují a dokážu se do nich i vcítit, protože důchody jsou mnohdy nuzné a každá koruna navíc je pro tyto lidi důležitá. A tisícovka je víc než nějakých 45 korun, které dostali přidáno dříve, jeden čas dokonce to nebylo vůbec nic...
Ano. Vím to, že to takto vnímají. Znám tuto argumentaci. Ale to, že jim zdražili vodu, elektřinu, plyn, že dneska je důchod procentuálně vyjádřeno mnohem menší oproti průměrné mzdě i za toho nenáviděného Kalouska, to nikdo nevidí.
Věříte, že v příštích volbách jsou dnešní opoziční strany schopny porazit hnutí ANO a hlavně pak utvořit koalici? Třeba ODS a Piráti?
Jejich programy i rétorika těchto stran se velmi liší. Takže určitě by to nebylo nic jednoduchého. Ale to není nikdy. Ani Andrej Babiš to neměl jednoduché najít nějakého partnera. V zásadě vládne menšinově, musí si kupovat podporu od SPD či od komunistů. Někdy před každým zásadním hlasováním.
Budou podle vás předčasné parlamentní volby?
Myslím, že ne. Z úplně jiných důvodů, než se lidi domnívají. Teoreticky by mohly nastat, Andrej Babiš by netratil, co se týká preferencí. Asi by to zamíchalo současným složením stran ve Sněmovně. Ale dostal by obrovskou moc do rukou Miloš Zeman jako prezident. Tak velkou, že by to znamenalo i zásadní přehodnocení dohod, které má prezident s premiérem. Možnost, že by Miloš Zeman chtěl zase jmenovat úřednickou vládu, kterou by plně ovládal, toto pokušení je pro něj obrovské. Myslím, že Babiš bude raději vládnout za těch podmínek, které jsou, a tuto možnost nebude chtít prezidentovi dát.
Co když bude chtít odejít z vlády ČSSD?
To je jedno. Babiš si podporu dokáže koupit ať už u ČSSD, komunistů nebo SPD.
Je také otázka, zda si to může ČSSD dovolit a jak by v dalších volbách dopadla?
Myslím si dokonce, že by odchod z vlády ČSSD prospěl. Kdyby byla poučitelná ze života Andreje Babiše, nepolitika ještě, tak by si načetla, že má za sebou bezpočet nejlepších kamarádů, nejlepších spojenců a obchodních partnerů, kteří jsou všichni mrtví nebo v bankrotu. Není za ním nikdo, kdo by přežil společný projekt s Andrejem Babišem.
Před pár hodinami bylo založeno nové hnutí Trikolóra s lídrem Václavem Klausem mladším. Jaké mu dáváte šance?
Nevím, neumím to dneska odhadnout. Název Trikolóra se mi líbí. Václav Klaus mladší vystupuje neotřele, někdy se s jeho výroky dokonce ztotožňuji, i když většinou ne. Ale líbí se mi to zdůrazňování osobní odpovědnosti každého z nás a té svobody, a že by stát měl zasahovat do života každého z nás co nejméně. Což je přesný opak toho, co se dlouhodobě děje, že se stát neustále naváží do života každého z nás. Nejenom restriktivně ve smyslu daní, poplatků a postihů, ale i ve smyslu takzvaně pozitivních věcí, které ale někdo nemusí vidět tak pozitivně. Myslíme to s tebou dobře, tak ti nařídíme bezpečnostní opatření v autě, na motorce, na kole. Budeš muset jezdit s helmou. Budeš se muset očkovat. Dělat to a to. To jsou všechno jakoby pozitivní témata, ale já za nimi většinou vidím byznys – farmaceutických firem, výrobců zdravotních pomůcek, automobilového průmyslu.
Hlavně se na tom přiživuje celá armáda úředníků, kteří tohle milují. Takže se mi líbí, když Klaus hovoří o tom, že bychom měli k životu přistupovat sami za sebe zodpovědněji a nést důsledky v dobrém i zlém. V tomhle jsem velký liberál. Občas má však bonmoty, které jsou sice mediálně účinné, ale opravdu se to blíží jednoduchým výkřikům některých představitelů SPD. Neumím si tedy představit, že by tato strana narostla do takových rozměrů, že by mohla hrát nějakou významnější roli. Pokud se jí nepodaří vysát voliče právě SPD, anebo v nějaké drobnější míře ODS. Ale moc tomu taky nevěřím.
Když jste mluvil o těch úřednících, vzpomněl jsem si, že jste měl před lety jako starosta Jindřichovic pod Smrkem tu vyhlášku zakazující vstup úředníkům do obce bez předchozího ohlášení. Takže vy byrokracii nemáte rád?
Nemám ji rád. Tvrdím, že byrokracie je dobrý nástroj, stejně jako nůž, ale špatný pán. Pro mě je byrokracie jako rakovina. Je to organický proces, kdy se rozšiřuje po celém těle a vysává z něj životní sílu. Ale stejně jako rakovina není byrokracie dostatečně inteligentní na to, aby rozpoznala, kdy se má zastavit, aby nezahubila hostitele. Když zabije ten organismus, pak už nemá z čeho brát. Stejně tak byrokracie se sama o sobě neumí zregulovat. Je schopná udusit tuto společnost.
Není byrokracie hlavním problémem i Evropské unie?
Problém je, že u nás máme velmi zkreslenou představu o tom, co vlastně z toho sem z Bruselu chodí.
Různé směrnice, nařízení...
Ano. Tomuhle docela rozumím, dlouhodobě jsem se tomu věnoval, byl jsem náměstkem ministra, který toto měl v gesci, za Jiřího Čunka. Měl jsem do toho vhled, umím jazyky. Zodpovědně říkám, že více než devadesát procent všech těch tady nenáviděných nesmyslů je z domácí produkce. Problém je, že v Bruselu připravuje nějaká směrnice či nařízení. Většinou se připravuje roky. My tam posíláme z našich ministerstev naše zástupce. To znamená úředníky, kteří tam měli vystupovat v duchu našich zájmů, tak aby se to do té směrnice promítlo. Co tam dělají? Nic. Byl jsem se tam tehdy na přepadovku podívat. Nic. Odsedí si to tam, pak si jdou nakoupit belgickou čokoládu, dát si nějaké z místních piv a letí domů. Pak napíšou nějakou idiotskou zprávu, kterou nikdo nečte.
To je ta první fáze. Pak vyjde směrnice či nařízení a všechny členské státy mají povinnost ji implementovat do dvou let do národních zákonů. U nás to funguje tak, že to přijde na ministerstvo, kterého se to týká, tam to dostane nějaký úředník. Ten si to dá pod zadek, zasedne to a rok a půl na tom sedí a zahřívá to zadkem. Po roce a půl vytáhne ze šuplíků padesát takzvaných zákonných přílepků, které nemá odvahu poslat do legislativního procesu ani do Sněmovny, protože by mu tam nikdy neprošly. Přilepí je k té evropské směrnici, pošlou to do Sněmovny dva měsíce před tím, než to má vstoupit v účinnost se slovy jako – je kolem toho vždy velká hysterie – ani to nečtěte, poslanci a senátoři, ale prostě to jenom schvalte, protože jinak nestihnete tu dvouletou lhůtu, kdy to má začít platit, a budeme jako Česká republika trestaní. Naprostá většina opravdových debilit, záškodnických ustanovení, kde se vymlouvají, že nám je nařídila Evropa, nemají s ní nic společného a jsou ryze českého původu. A tady to vydávají za bruselské nesmysly.
Proč tam ale ty debility dávají?
Mají nějaký svůj zájem, nebo reprezentují zájem někoho. A nikdy by jim to neprošlo. A to dokonce ani ne ve Sněmovně, což také není žádný výkvět inteligence. Tím, že to přilepí k evropské normě na poslední chvíli, která musí být rychle schválená – jinak budeme platit pokuty – tak to dost často projde. Takovýchto věcí bychom našli tisíce.
Ještě s tím Babišem, já se na něj nezlobím. Ten člověk má jinak vyvinutou psychiku. Nemá podle mě to, co ostatní lidé vnímají jako svědomí, nebo pojem správného, nebo nesprávného konání. Vnímám ho jako člověka, který považuje za správné všechno, co mu vyhovuje, a za špatné všechno, co mu nevyhovuje. Touhle optikou dělá i svou politiku. Takový on je. S tím nemám problém. Ten mám s tím, že se podařilo naše ústavní pořádky takhle prolomit. Kvůli prezidentu Zemanovi, který si začal ústavu interpretovat po svém, kvůli tomu Babišovi, kterému Zeman opakovaně umožnil vládnout navenek bez podmínek. Kdy několikrát řekl, že kdyby vláda padla, tak ho znova jmenuje. Jsme po čtvrtstoletí v nějaké nové situaci a společnost potřebuje nějaký čas, aby se s ní naučila pracovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
