Singer má za to, že v tuto chvíli je na tom Česká republika poměrně dobře. Sice nelze vyloučit, že přijde nějaká krize v podobě prasknutí nějaké finanční bubliny, jak se to stalo v roce 2008 na trhu s realitami, ale v tuto chvíli není žádná taková bublina na obzoru. Toto tvrzení platí i navzdory tomu, že se v meziročním srovnání české domácnosti rychle zadlužovaly. Dluhy stouply o 82 miliard.

Faktem ovšem je, že v tuto chvíli ceny nemovitostí rostou, a kdyby na ekonomiku udeřil nějaký stres, ceny nemovitostí by mohly spadnout, což by bankám rozhodně neprospělo. V tuto chvíli dluhy českých domácností dosahují asi 67 procent čistého příjmu domácností. To není nijak hrozivé číslo. V Dánsku či Nizozemsku přesahuje 200 procent zadlužení domácností, takže na tom opravdu nejsme špatně.

Pozor na Itálii

Teoreticky by mohl celou EU zasáhnout problém zemí, které jsou na tom podstatně hůře než my. Problémy celé EU by pak dopadly do určité míry i na Česko. Problémy by mohly nastat třeba v Itálii. „To, co je alespoň trochu pozitivní, je to, že se přiznává, že Itálie má problém,“ zaznělo z úst Singera. Kysilka mu dal za pravdu. „Itálie je dnes velkou ekonomikou, která stojí na hliněných nohách. V Itálii je podíl špatných úvěrů 17 procent. Ve srovnání s Českem je to hodně, protože u nás jsou to, tuším, tři procenta,“ poznamenal někdejší viceguvernér ČNB. Řešení této krize však není ani tak na bankéřích, ale spíše už na politicích.