Již podruhé se dnes na podvýboru probírají výroky soudce Baxy o ovlivňování právní moci. Blažek prozradil, jakou podobu konečné dohody očekává. „Tady je můj názor: Práce kvapná a v této věci obzvlášť málo platná. K žádným závěrům bychom docházet nemuseli. Budu navrhovat, abychom si pozvali další představitele justice,“ uvedl poslanec a dodal, že je však nechce pozvat ke slyšení a la americký senát, jako tomu bylo minule, ale k debatě o tom, jaká ta situace opravdu je.
Fotogalerie: - O dostupnosti marihuany
Situace podle Blažka totiž vypadá zcela jinak mediálně a jinak z úst představitelů justice. „Situace je podle mě dobrá, není tu žádné ohrožování nezávislosti, soudci rozhodují nezávisle. Pokud by se rozhodlo opačně, budeme se pak bavit společně o nějakém řešení,“ zdůraznil Blažek. Zopakoval dva pojmy, které se často pletou. „A sice že jsou soudci nezávislí a téměř bez diskuse, jelikož mají právní vymezení a své samostatnosti, a jiná věc je pak jejich nestrannost,“ podotkl.
„Bavíme-li se o té poslední aféře – o rozhovorech kancléře Mynáře s Baxou, nebo prezidenta s Baxou, tak tohle je debata o nestrannosti. Tedy o tom, aby ten soudce, když soudí spor mezi dvěma stranami, aby nedocházelo k tomu, že jedné straní, protože se s ní schází, a podobně,“ míní předseda podvýboru pro justici.
A děje se to, máte obavy, že soudci nerozhodují nestranně? Zajímal se moderátor Takáč. „To nemám. V médiích se to spíš probírá jako pokus zásahu do nestrannosti, nikoli do nezávislosti toho rozhodování,“ trvá si na svém Blažek. Přesto je podle Takáče výsledkem, že jedna strana je nakonec poškozena. „To nedokážu říct. Je to tragikomické to sledovat. Něco říkají Baxa a Šimíček, něco Zeman a Mynář,“ krčil rameny.
„V pátek jste zde měli pana předsedu Ústavního soudu, z jehož vyjadřování se dalo spíše pochopit, že byl na straně prezidenta než soudních funkcionářů, kteří vystupují v této kauze,“ připomněl Blažek.
Poté se Takáč vrátil ještě k jednání, které již na podvýboru k této záležitosti proběhlo. Poté, co zde soudci hovořili o postupu Hradu, padala slova, že je to závažné, nestandardní a nevhodné. „To jsem neřekl já. Závažné je to proto, že to plní novinové články a vaše televizní pořady,“ řekl Blažek s tím, že kvůli tomu se veřejnost dozvídá, že se možná něco děje, a pokud je to samozřejmě v justici, závažné to bude vždy.
„A závažné také proto, že se zdá, že se jedna moc vkliňuje do druhé. Mantinely by se měly dodržovat, jinak se může zhroutit celá stavba právního státu,“ poznamenal dál Blažek s tím, že tak nějak to popisují soudci, ale upozornil, že pan Baxa používá slovo pocit. „Na to pozor! Baxa říká, že měl pocit z některých rozhovorů... že chtěl prezident obchodovat funkce nebo ovlivňovat rozhodování soudů,“ doplnil.
JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.
Když je to však tedy závažné, padla otázka, jaké ústavní, právní či zákonné kroky by tedy měly nyní následovat? Blažek zopakoval, že je potřeba zjistit skutečný stav. „Tedy ve spolupráci třeba – náš podvýbor, média a další, protože to vše nastartovala média. Je třeba zjistit vše, co se zjistit dá. Jediné, na čem jsme se při tom veřejném slyšení shodli všichni, bylo to, že bylo hovořeno s více soudci Ústavního soudu. Takže je třeba zjistit, kteří další to byli a jestli byli,“ uvedl Blažek a upřesnil, že Šimíček uvedl určitou možnost hovoření s více soudci a Mynář ji potvrdil.
„Takže se hovořilo i s ostatními soudci, je třeba zjistit, s kolika a o čem ty rozhovory byly. Pokud by se nám to zjistit nepodařilo, tak nezbývá, než se bavit s justicí, která tím, jak je nezávislá, je uzavřena sama do sebe. Pak bych navrhoval, abychom si popsali základní možnosti,“ dodal Blažek, podle kterého je rozhodující, aby si to justice vyřešila celé sama.
„Justice hodně volá po samosprávě, tak jsou-li tam nějaké problémy, tak ať udělá opatření proti soudcům, kteří vědomě porušují hranice mezi různými stranami sporu. Předsedové soudu mají možnost dávat kárné žaloby, a pokud takoví soudci, kteří mantinely porušují, existují, jako že si to nemyslím nebo je to absolutní menšina, tak by to měla být na prvním místě sama justice. Tedy předsedové soudu, kteří se budou snažit, aby takoví soudci už soudci nebyli,“ uzavřel jasně Blažek.
A vy byste jako politici nic dělat neměli? Není důvodu uvažovat o krocích, které by vedly k odchodu prezidenta z funkce? Nenechal se odbýt Takáč. „Podívejte,“ nadechl se Blažek a pustil se znovu do vysvětlování. „Za prvé je toho prokázáno málo. Za druhé probíhá nějaké policejní vyšetřování v této věci, uvidíme, k čemu dospěje. A za třetí buďme realisté, víme, že je na to potřeba 120 poslanců,“ reagoval na Takáčovu otázku.
Nato Takáčovi připomněl, že dnes přece naprostou většinu Sněmovny tvoří poslanci KSČM, ANO, SPD a ČSSD. „To opravdu nevím, co by musel asi Zeman udělat, aby tihle poslanci se do něčeho, jako je impeachment, pustili. O této variantě opravdu zbytečně debatujeme,“ začal se moderátorově otázce Blažek smát a zopakoval mu, že taková je realita, protože nic teď není ani jasné, ani prokazatelné.
Moderátorovi také odporučil, ať si všimne jedné věci. A sice že zatím ta masa soudců je úplně potichu. „To také o něčem svědčí. To je strašně zajímavé,“ hleděl Blažek upřeně na Takáče. „A o čem to svědčí?“ dotázal se moderátor. „Odvykli tomu se veřejně angažovat ve věcech, které stojí za to, které se týkají jejich stavu. Když šlo o jejich platy, tak jste jich tu měli plno. Teď se děje závažná debata o mezích jejich kompetencí a svobodě rozhodování a připadá mi, že jsou zbytečně ticho,“ sdělil Blažek svůj kritický postoj k soudcům.
Poté se také pozastavil nad další otázkou, která padla na stůl, zda mu přijde normální, že na Hradu jednají stylem – zavolám, promluvím, nabídnu. „Jako ministr jsem Zemana zažil, dojednával jsem s ním jmenování dvou nebo tří předsedů krajských soudů a ocenil jsem, že se tehdy Zeman pouze díval na to, jaké jsou nedodělky, které tito soudci mají, a měl nějaké připomínky. Ale ani náznakem je nekádroval z jiného hlediska než z tohoto,“ prozradil Blažek svou osobní zkušenost s prezidentem. „To opravdu vědí jen účastníci těch debat,“ podotkl.
Na to Takáč ale argumentoval tím, že už v roce 2015 v souvislosti s odchodem předsedkyně Nejvyššího soudu Brožové a rychlým jmenováním jejího nástupce hovořil o hrách na Pražském hradě, které poškozují jméno justice. To už se Blažek pousmíval a reagoval se slovy, že tehdy se to tak udělalo. „Tehdy se to tak stalo, bylo to tak náhle zajímavě uděláno, že někdo rezignoval a uzavřený kruh lidí se dohodl na nástupci. To hra byla,“ připustil Blažek. „A o tom Baxa mluvil, že politici jsou tak zvyklí vést politické bitvy,“ reagoval Takáč, načež mu Blažek oponoval, že tehdy to nebyly hry a pouze politici, ale představitelé justice s prezidentem Zemanem.
„Je to tedy nějaký boj Baxy o funkci?“ pokračoval v otázkách moderátor. „To ví pan Baxa,“ krčil Blažek rameny. „On ale říkal, že jste na to takhle zvyklí, vy politici,“ vypálil Takáč. „Ale soudci jsou na to zvyklí také,“ kroutil už nad Takáčovým dovětkem poslanec hlavou. „Ale přece... vy jste sám dal příklad před chvílí z roku 2015. To tenkrát nebylo tak, že by prezident Zeman vytáhl z klobouku jméno, které tam tehdy dosadil Nejvyšší soud. Je přece veřejně známé, že to tehdy byla domluva Rychetský, Baxa a Zeman, jiný politik u toho nebyl,“ usmíval se Blažek.
„Tady to není o hře politiků, byly v tom i špičky justice. A tehdy já jsem jen odsoudil tu formu. Dával jsem to do souvislosti s tím, že jsou to často soudci vyčítající politikům netransparentnost. A tady ale transparentnost tehdy chyběla,“ trval si na svém předseda podvýboru pro justici.
Blažek také prozradil, jak si vysvětluje, že Baxa musí prezidentovi na schůzce vysvětlovat, že i když je šéfem soudu, že nemůže nařizovat soudcům, jak mají rozhodovat. „Nechci se nikoho dotknout, ale používá se takové sousloví inženýrské-právnické myšlení. Toto má i Babiš. Někdo má občas představu, že pokud je někdo šéfem třeba státního zastupitelství, že tam všichni poslouchají jako ve firmě. Takže to je spíše z neznalosti,“ míní Blažek. „Z neznalosti?“ zamračil se nevěřícně Takáč. „Ano,“ odpověděl poslanec, načež moderátor poznamenal, zda spíše nejde o chtění, aby to tak bylo. Blažek se ale zase začal pousmívat a reagoval, že i neznalost opravdu může vést k tomu, že chceme věci, kterých nemůžeme dosáhnout.
„Takže říkáte neznalost místo snaha ovlivňovat?“ shrnul Blažkova slova moderátor. „Víte, může to být i kombinace, tohle já nepoznám,“ zvedl Blažek oči v sloup a upozornil, že nechce soudit, jestli to byla zrovna u Zemana neznalost, nebo chtění. Moc dobře si je podle Blažka prezident vědom toho, že to je nedosažitelné.
„Víte, nedělejme v žádném případě z Miloše Zemana hloupého člověka! Že by chtěl něco, o čem ví, že to stejně nejde, tomu já nevěřím. V právním státě, v jakém my jsme a dlouho budeme, něco takového opravdu vyjít nemůže,“ zdůraznil Blažek.
Kromě toho se také poslanec vyjádřil k tomu, zda by měla existovat nějaká jasně psaná pravidla, jak se mají soudci stýkat s okolím. Zcela jasně Blažek odvětil, že to nelze. „To nejde, určitě ne. V žádném případě,“ zdůraznil. „A proč ne,“ divil se opět moderátor. „To se nedá popsat. Jsou věci, které se popsat nedají. Jsou věci, které si soudruh soudcovský musí ohlídat sám. Buď tam budou lidé, kterým je jasné, jaká pravidla jsou, nebo ti, kterým to jasné není, takoví tam pak být ale nemohou a musí se jich zbavit,“ uvedl Blažek, který něco takového popisovat kodexy považuje za zcela vyloučené.
„Nikde tedy nemůže být zapsáno: Potkáš-li se s někým, zapíšeš to, bude o tom nějaký registr?“ zajímal se Takáč. Blažek se tak rozhodl popsat to na názorném příkladu jejich debaty. „U setkání dvou lidí jde vždy o výklad. Když se potká Blažek s Takáčem na ulici, pozdraví se a někdo je uvidí, může z toho udělat, že se domlouváme, jak bude dnešní pořad vypadat, a že jsme neobjektivní. Ale jen my dva víme, jak to bylo. Pokud dojde ještě k tomu, čeho jsou svědky, že debata je delší než pozdrav, tak nikdy nejsme schopni interpretace, jakou účastníci podávají,“ řekl Blažek s tím, že to se dalo pozorovat na debatě podvýboru, že někdo měl za to, že říká pouze názor prezidenta, a druhý měl pocit, že je ovlivňován.
„Něco takového nelze sepsat nikdy, jak lidé vnímají slova druhého. Já osobně doporučuji, ať se tedy nesetkávají jen ve dvou a zapisují, že se s někým potkávají. To není zase taková pakárna a splnit se to dá,“ navrhl Blažek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
_profil_top.jpg)
