Monroeova doktrína byla v minulém století strategickým dokumentem zahraniční politiky Spojených států, která se stavěla proti evropskému vlivu na západní polokouli. Obsahuje teze, že jakýkoli zásah cizích mocností do politických záležitostí Ameriky by byl považován za potenciálně nepřátelský čin namířený proti Spojeným státům.
Navzdory tomu píše jihoamerický zpravodajský server Dialogo-americas.com o tom, že Čína opět tlačí na Argentinu, aby vybudovala námořní základnu v Ushuaia, což by Pekingu otevřelo dveře do Antarktidy.
Vojenská základna by Číně navíc umožnila kontrolovat průchod mezi Atlantským a Tichým oceánem a monitorovat komunikaci na celé západní polokouli.
Zároveň by to Číně umožnilo výstavbu zařízení a také přítomnost námořní jednotky a vojenského kontingentu na tomto území. Kromě toho by Čína mohla zachytit všechny druhy místní ekonomické a strategické komunikace a sledovat místní námořní dopravu.
Podle informací z místa záměrům Číny nahrává i fakt, že Shuiping Tu, představitel Čínské komunistické strany (ČKS) se sídlem v Argentině údajně přesvědčil guvernéra Ohňové země Gustava Melellu, aby změnil svůj postoj k čínským investicím v provincii.
Kdo by hájil ČR před Bruselem lépe?Anketa
V běhu je totiž od roku 2013 projekt Belt and Road (BRI), který má umožnit zapojení Číny do financování a výstavby infrastruktury s cílem vybudovat širokou komunitu sdílených zájmů v Asii, Africe a Latinské Americe.
Ve skutečnosti však usiluje o zvýšení čínské dominance a kontroly nad rozvojovými zeměmi, jsou přesvědčeni odpůrci tohoto projektu.
Studie, která se BRI zabývala, zjistila, že od spuštění BRI bylo pozastaveno nebo zrušeno velké množství projektů podporovaných Čínou, kvůli nebezpečí korupce a porušování pracovních a lidských práv, či znečištění životního prostředí.
Čína má v současnosti v zámoří tři operační enklávy, z nichž nejznámější je Džibutsko ve východní Africe, které vzniklo ve snaze omezit útoky somálských pirátů na nákladní lodě plující Adenským zálivem. To dává Číně strategickou a trvalou přítomnost na trase spojující Rudé moře s Indickým oceánem.
Další základny má Čína v Kambodži, kde již dokonce vybudovala svůj vlastní přístav, a v Tadžikistánu, kterou Čína posiluje svoji vojenskou přítomnost v oblasti Střední Asie.
K nim se přidala vesmírná stanice, kterou má Čína v Neuquénu v Argentině.
Otázkou zůstává, co má Čína za lubem, a pokud její zařízení provozuje stát a Lidová osvobozenecká armáda, k čemu mají skutečně sloužit? Píše server Dialogo-americas.com na závěr článku.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: MaA
