_635751407774533869.JPG&id=105281)
Některé oblasti Česka na tom prý dnes nejsou tak špatně jako jiné. „Pak jsou oblasti, které jsou na tom dlouhodobě špatně se srážkami, jako je např. jižní Morava, kde je třeba přemýšlet, jak změnit přístup k zemědělskému hospodaření,“ podotkl Stehlík. Měl na mysli např. zavádění kapénkových závlah tam, kde s nimi ještě nepracují. Další možností je stavění přehrad, což podle Stehlíka prosazují někteří vodohospodáři. Přehrady se masivně stavěly především v 50. letech minulého století, jenže to byla doba, kdy se nehledělo na soukromé vlastnictví a soukromý majetek byl ničen. Dnes je prý třeba počítat proces výstavby přehrady na desetiletí.
Další možnost představuje výstavba rybníků, ale podle Stehlíka jde o velmi zdlouhavý proces, který přinese plody až za mnoho let, pokud plody vůbec přinese. Rychlejší a efektivnější je prý tlačit na zemědělce, aby s půdou lépe hospodařili. „Čím menší pole, tím lepší,“ podotkl host. „Deseti-, dvaceti- nebo třicetihektarový blok má mnohem menší dopady na hospodaření s vodou než blok stohektarový,“ doplnil ještě.
Další problém představuje eroze půdy. Starostové obcí vědí, že si mohou stěžovat úřadům, pokud k erozi dochází, takže by se zemědělci měli opravdu pečlivě starat o to, aby erozi zastavili.
A co se bude dít, když se suchem nebudeme bojovat? „Když udělám střih, tak ty civilizace Blízkého východu skončily, protože jejich půda ztratila úrodnost,“ podotkl Stehlík s tím, že takovýto proces sleduje dnes na jižní Moravě. „Dnes rostlině ve špatné půdě stačí týdenní sucho, aby měla horší výsledky,“ varoval host.
Nejhůře jsou suchem postiženy obiloviny. Těm uškodila už delší zima. Sucho zasadilo obilovinám další ránu. A dočkají se zemědělci nějakého odškodnění? Podle Stehlíka je to tak, že teprve letos v září dostanou zemědělci finanční pomoc za loňská sucha. O letošních kompenzacích se zatím nemluvilo.
Psali jsme:
autor: mp
