Do Belgie se do srpna dostalo 5600 žadatelů o azyl. V současnosti tam přijde 1900 lidí týdně. Dobrovolníci mezitím začali rozebírat největší belgický uprchlický tábor, který byl domovem pro uprchlíky čekající na vyřízení svých žádostí o azyl. To jim umožnili místní občané, kteří se rozhodli ubytovat uprchlíky sami.
Za táborem stála místní skupina Občanská platforma. Ta se tábor v bruselském Maximilien parku rozhodla zrušit poté, co se zvedla vlna dobrovolníků ochotných přijmout 500 uprchlíků do svých rodin. Uprchlická krize má velký dopad na belgickou veřejnost a Občanská platforma se tak dostala do situace, kdy musela odmítat materiální a dobrovolnickou pomoc místních.
Belgický ministr pro migraci Theo Francken z Vlámské nacionální strany je však jiného názoru než bruselská veřejnost. Prohlásil, že mu jde o pozastavení žádostí o azyl od Iráčanů z města Bagdád, jelikož čekají na vyhodnocení „bezpečnostní situace“ v Iráku.
Mezitím v Německu dochází k pravidelným nepokojům ve střediscích pro žadatele o azyl. K poslední takové roztržce došlo ve středu v noci v Hamburku mezi dvěma sty Syřany a Afghánci – údajně ohledně používání sprch. Podle zpráv policie byli čtyři lidé zraněni.
Německo zatím jen za září přijalo více než 200 000 uprchlíků. Německá vláda nyní příchází s návrhy na změny azylové politiky, jako například rychlejší deportace ekonomických migrantů. Ministr vnitra Thomas de Maizière po nově příchozích žádá přijetí ostatních kultur.
„To znamená žádné rvačky, hodně trpělivosti a respektu vůči ostatním lidem, nezávisle na jejich náboženství či pohlaví,“ uvedl de Maizière.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
