Nezaměstnanost berou jako normu. Děti nevzdělávají, když stejně nebudou pracovat. Odborník promluvil o neintegrovatelné části Romů

13.03.2017 20:40

Odborník na romskou problematiku Martin Šuvada poskytl rozhovor serveru ParlamentnéListy.sk. Zdůrazňuje v něm mimo jiné, že neslušní Romové nedělají velkou ostudu jen většinové populaci, ale především slušným Romům. Šuvada pořádně vyčinil také politikům.

Nezaměstnanost berou jako normu. Děti nevzdělávají, když stejně nebudou pracovat. Odborník promluvil o neintegrovatelné části Romů
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Jiří Kotlár alias Bimbo emigroval do Kanady z Plzně v roce 1999

Na Slovensku žije asi 450 tisíc Romů, ale často se ke svým kořenům nehlásí, takže oficiální statistiky tvrdí, že na Slovensku najdete jen 100 tisíc Romů. Tento údaj je ovšem nesprávný. Romové zkrátka tvoří největší menšinu žijící na Slovensku. Část Romů se dokázala do slovenské společnosti dobře začlenit a dnes žije běžným životem. Další část romské populace však integraci nezvládla a teď už budou další pokusy o začlenění do společnosti velmi obtížné.

„Právě nezačlenění Romové svým způsobem života vrhají zlé světlo na celou romskou menšinu. Já zpravidla říkám, že problémoví cikáni dělají hanbu slušným Romům,“ shrnul etnograf, jenž se životu Romů na Slovensku věnuje řadu let. Na neintegrované Romy je zkrátka víc vidět, poutají víc pozornosti. Není přitom pravda, že by se žádnému Romovi nechtělo pracovat, jak naznačují předsudky kolující ve společnosti.

Faktem ovšem také je, že v problémových osadách je mnoho nezaměstnaných lidí, kteří jsou bez práce tak dlouho, že už považují nezaměstnanost za normu. Své děti pak nevedou k lepšímu vzdělání. Proč také, když stejně nebudou pracovat.  

Pokud chce stát jejich situaci nějak řešit, tak by podle Šuvady neměl pomáhat jen Romům, ale také většinové společnosti žijící v okolí problémových osad. Lidé by prý např. ocenili, kdyby stát posílil kamerový systém v okolí osad, aby se občané cítili v bezpečí. „Jednoduše řečeno, i neromská část obyvatelstva musí vidět a cítit, že stát myslí i na ni. Protože ve společnosti často převládá názor, že stát pečuje jen o Romy,“ varuje odborník.

Tradiční politici podle Šuvady opakovali od 90. let minulého století stále dokola jednu chybu – tvrdili lidem, že problém s nepřizpůsobivými Romy neexistuje. Lidé však viděli, že existuje. Pak se tedy dostali ke slovu „netradiční politici“, kteří lidem řekli, že problém existuje, oni ho vidí a zkusí s ním něco udělat. To sice ještě neznamená, že s tím problémem opravdu něco udělají, ale aspoň dávají lidem najevo, že naslouchají. A to je víc, než dělali ti tradiční politici.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…