„Byla – nebyla jedna škola. V té škole vládla šikana. Mladší děti si stěžovaly, že starší mazáci je bijí, berou jim svačiny, a vysmívají se jim, že jsou malé a slabé. A tak se zřizovatel rozhodnul rázně zakročit. Školu zrušil,“ vypráví Šichtařová příběh, v němž byl spokojený zřizovatel školy, úřady i mazácké děti-šikanatéři.

Děti pak podle ní věděly, že propříště mohou s klidem přitvrdit a šikanovat ještě víc. „A malé šikanované děti byly kupodivu také spokojené. Byly to přeci děti. A děti většinou vždy vítají, když nemusí do školy. Jsou totiž ještě malé a nerozumné. Ještě nechápou, že škola je celkem užitečná věc. A protože tyhle děti budou vyrůstat bez školy, ani už nikdy nedostanou šanci pochopit to. Vyrostou s tím, že kdysi dávno byla zavedena taková strašná věc, škola se tomu říkalo, a v té strašné věci probíhala strašná šikana. Pak ale naštěstí tatíček-matička stát v jednom zakročil, děti ochránil a školu zrušil,“ poznamenala Šichtařová a dodává, že toto je Evropa roku 2017 a její popis reality.