Písnička "Udavač z Těšína" mohla být podle některých lidí legrace, a mnozí to tak prý i brali, nebýt údajné neustálé ironické uštěpačnosti Jaroslava Hutky. V pořadu Českého rozhlasu Nad věcí Hutka opět rozebíral genezi této písně.

„Osobně mi nikdy Nohavica neublížil, ale když se tváří, že je jedním z nás, tak musím říct, že není," uvedl Hutka a znovu tak upozornil na spojení zpěváka Nohavici s bývalou Státní bezpečností (StB).

Nohavica podle něj dva roky před rokem 1989 podepsal spolupráci s StB.  „Udělal 24 schůzek, každý měsíc se s nimi scházel. Poslední schůzku měl 19. listopadu 1989. Zazlívám mu také služební cestu do Vídně, bylo to v srpnu 1989, kde byl pověřen, aby informoval o Krylovi a Kohoutovi. A skutečně nakonec o nich informoval," zmínil Hutka.

Podle toho, co prý zjistil, tak to Karlu Krylovi nikdy nepřiznal a koneckonců ani Pavlu Kohoutovi ne.

Měl by se omluvit

„Takže to mu zazlívám, je to podle mne věc fízlácká a neférová, a měl by se za to omluvit. Vždyť jde o to, že veřejná osoba hovoří o veřejných osobách. Taky navíc on toho Kryla hrál. Měl by k tomu něco říct, neboť to mlčení je taková mizerná reakce. Tím, že mlčí, tak pozvolna spousta lidí přestává věřit tomu, že to je pravda," pronesl dále.

Hutka také přiznal, že se mu písničky Nohavici nelíbí. „To ale není ode mne nová informace. Když mi do Rotterdamu posílal jeho písně Pavel Tigrid, tak se mi to zdálo vtíravý, ale byla to nová generace. On je šikovný na to rýmování, ale nějaké velké umělecké kvality v tom nevidím," doplnil umělec, který roku 1978 kvůli soustavné policejní šikaně (akce Asanace) opustil Československo a žil v emigraci v Nizozemsku.

Po pádu komunismu se 26. listopadu 1989 vrátil a stejného dne již zpíval na manifestaci Občanského fóra na Letenské pláni. Postupem času se z něho stal kritik české postkomunistické demokracie. „Dnes se mi líbí poměry v Česku, myslím, že tu je demokracie," zmínil ve stejném pořadu rozhlasu ve středu těsně před půlnocí. Hutka před volbami podpořil Stranu zelených. Později kritizoval expředsedu Martina Bursíka.