Bruselský server Politico, považovaný za hlas unijní politické linie, ve čtvrtek odpoledne vydal stejný článek ve dvou zásadně odlišných zněních a s protichůdným titulkem. Pozoruhodná událost, značící napětí v politickém zákulisí, se týkala závažné otázky: Zda budou na půjčku Ukrajině použita aktiva ruské centrální banky, uložená a zmražená v EU.
V 16:43 vyšel článek s titulkem, že lídři EU debatu o využití zmrazených aktiv odkládají. Krátce poté byl ale článek beze změny času vydání zcela přepsán a opatřen titulkem, že lídři EU se naopak chystají o tomto využití zahájit jednání.
„Dva vysocí úředníci EU jsou optimističtější a věří, že by se dohody mohlo dosáhnout ve čtvrtek večer nebo alespoň v pátek brzy ráno,“ hlásili redaktoři.
Ekonom Pavel Šik to na Facebooku ironicky komentoval, že tím, kdo volal redaktorům, mohl být německý kancléř Friedrich Merz. Podle Šika totiž tady spolkový kancléř hraje o svou politickou kariéru.
Po jednání komentátoři psali, že sál opouštěl, boxerskou terminologií, s rozmláceným nosem.
Sehnat devadesát miliard euro, bez kterých by Ukrajina nebyla schopna dál vést válku, se stalo klíčovou otázkou bruselského summitu premiérů, který měl i jinak celkem důležitou agendu, třeba odklad povolenek ETS 2.
Nápad použít prostředky, které má Rusko uložené v EU, na financování ukrajinské obrany, si nejnadšeněji osvojil právě německý kancléř Merz, který by měl doma velké problémy s dalšími unijními půjčkami. A navíc mluvil o tom, že by zabavení prostředků bylo směrem k Rusku pádným signálem síly a odhodlání.
Z ruských peněz by podle těchto plánů mohlo být dáno Ukrajině k dispozici až 210 miliard euro, z toho 90 do konce roku 2027.
Belgie, kde jsou ruská depozita uložená, se ale postavila proti. Tamní premiér, i když se ho některá evropská i česká média pokusila vykreslit jako podivína z okraje politického spektra, v tomto získal podporu napříč celým parlamentem.
Obavy Belgičanů totiž směřovaly k tomu, že by Rusové mohli chtít peníze vrátit. A rovněž k tomu, že by země ztratila důvěryhodnost jako bezpečné úložiště. Z toho důvodu před nakládáním se zmraženými prostředky varovali prakticky všichni bankéři. A jak někteří komentátoři připomněli, skupina Euroclear, u níž byly ruské prostředky uloženy, působí třeba i v Hong Kongu, kde by se s nimi mohlo Rusko soudit nejspíš poměrně úspěšně. Tato společnost, zaměřující se na depozita cenných papírů, je v Belgii váženým daňovým rezidentem.
Případná ruská odveta by mohla dopadnout na tuto společnost, která má mít v Rusku znehybněno 17 miliard eur od svých klientů, ale také na další finanční domy z EU. Rakouský Raiffeisen nebo italský UniCredit se z Ruska nestáhly ani po začátku války a velmi pěkně na ní vydělaly, kvůli zákazu výplaty dividend však své zisky stále mají mít v Rusku.
Podporu na unijní úrovni Belgii dodala třeba i Itálie a rovněž některé země střední Evropy. Přesto se kancléř Merz snažil před čtvrtečním jednáním šířit optimismus, v čemž jej následoval třeba i německý odborně zaměřený Handelsblatt.
„Pro EU se toto rozhodnutí netýká ničeho menšího než její zahraničněpolitické důvěryhodnosti a schopnosti jednat. Téměř čtyři roky přední hlavy států a vlád Evropské unie potvrzují, že Ukrajina bude podporována tak dlouho, jak bude nutné. Pokud selže další financování, tento závazek by ztratil smysl,“ napsal.
„Merz zdůraznil, že se nejedná o vyvlastnění, ale spíše o to, že clearingová společnost Euroclear za tyto peníze obdrží dluhopisy EU,“ snažila se připravit právní pozici jiná německá média.
Česká ekonomka Jana Matesová se s tím ve vysílání České televize párala ještě méně, když divákům vysvětlovala, že Rusko se prostředků domáhat může, ale to neznamená, že uspěje.
Jednání, které probíhalo do třetí hodiny ranní, bylo podle všeho velmi dramatické. Belgické požadavky na záruky od ostatních členů, které by zemi ochránily v případě soudu s Ruskem, měla odmítnout především Francie a tím spadl celý plán.
A to přesto, že jej podle bruselských zdrojů měl velmi prosazovat nejen Friedrich Merz, ale také Ursula von der Leyenová.
Výsledek jednání uvedl předseda Evropské rady Antonio Costa slovy: „V říjnu jsme se rozhodli, že EU pokryje naléhavé finanční potřeby Ukrajiny na období 2026 až 2027… Dnes jsme schválili rozhodnutí poskytnout Ukrajině 90 miliard eur na příští dva roky“. Těchto devadesát miliard má pokrýt dvě třetiny toho, co bude země v příštích dvou letech potřebovat pro válečné i civilní účely. Ukrajina bude podle něj půjčku splácet poté, až jí Rusko zaplatí válečné reparace.
Ohledně ruských aktiv bylo evropskými lídry schváleno, že zůstanou zmrazena.
„Z právního pohledu je dobře, a to především pro Belgii a eurozónu, že nedošlo k plánovanému použití zmrazených ruských fondů, které i někteří mainstreamoví politici přirovnávali ke krádeži. Státní peníze dosud byly svaté, k jejich zabavování nedocházelo dokonce ani za druhé světové války,“ ocenil to český europoslanec a právník Ondřej Dostál.
„K čemu by tento bezprecedentní krok vedl, kdyby ho Leyenová s Merzem prosadili? Belgie by mohla zapomenout na své tradiční a lukrativní postavení centra finančnictví, světoví věřitelé a střadatelé by patrně své peníze stáhli někam jinam, ztrátou důvěry by byla zasažena i eurozóna - a důvěra je v bankovnictví to nejdůležitější. Což byste si uložili své úspory v bance, kde je vašemu sousedovi zabavili, byť toho souseda třeba zrovna nemusíte?“ dodává pro ParlamentníListy.cz.
Friedrich Merz po jednání tweetoval: „Jasný signál pro Putina z Evropy: válka se nevyplatí. Ruská aktiva ponecháme zmrazená, dokud Rusko neodškodní Ukrajinu“.
Das Finanzpaket für die Ukraine steht: ein zinsloser Kredit über 90 Milliarden Euro, wie von mir gefordert. Ein klares Signal an Putin aus Europa. Der Krieg wird sich nicht lohnen. Wir lassen die russischen Vermögenswerte eingefroren, bis Russland die Ukraine entschädigt hat.
— Bundeskanzler Friedrich Merz (@bundeskanzler) December 19, 2025
Možnosti, jak si sáhnout na ruská aktiva, ale podle bruselských insiderů budou dále zkoumány.
„V tuto chvíli je těžké odhadovat, jak to bude s ruskými aktivy. Je tam hodně proměnných a chápu i obavy především Belgie, že by ji Rusko mohlo zažalovat a ten soud vyhrát. Osobně bych byl samozřejmě pro, aby se tyto peníze poslaly Ukrajině, která by za ně financovala svůj chod a část své rekonstrukce. Je nutné říct, že pokud by ji lídři EU nepodpořili, do 4 měsíců by se mohla celá Ukrajina sesypat, protože jí dochází peníze na provoz státu,“ vysvětlil k tomu pro ParlamentníListy.cz český europoslanec Tomáš Zdechovský.
Mgr. et Mgr. et Mgr. Tomáš Zdechovský, Ph.D., MBA
Pro Ukrajinu bylo nakonec schváleno 90 miliard euro, které si půjčí a bude za ně ručit Evropská unie.
Návrh v podstatě odpovídal tomu, co na jednání navrhovaly země V4. Z nich Maďarsko, Slovensko a Česko navíc odmítly účast na ručení. Budapešť a Bratislava zcela odmítly, aby si EU na pomoc Ukrajině brala další půjčku, zatímco Andrej Babiš ji podpořil, ale odmítl, aby za ni ČR ručila.
„Dohodli jsme se na další podpoře Ukrajiny formou půjčky, závěry jsem podpořil a prosadil jsem, že Česká republika za půjčku ručit nebude. Přesně, jak jsem slíbil,“ uvedl český premiér nad ránem. V televizním vystoupení vysvětloval, že česká pozice je jiná, než maďarská a slovenská.
Jeho odpůrci ale prezentovali český postoj jako zradu nejen evropských spojenců, ale i bojující Ukrajiny.
„Minulý týden nám Andrej Babiš tvrdil, že nebude dělat politiku podle Orbána a Fica. Vydrželo mu to přesně týden a hned na první Evropské radě si s nimi notoval – ostatně to ukazují i výsledky jednání. Česko se postavilo po bok Slovenska a Maďarska a odmítlo podpořit záruky za finance pro Ukrajinu, která stále čelí ruské agresi. Nový premiér nastavuje nový směr zahraniční politiky. Kurz, ve kterém Česko ztratí důstojnost, respekt a nakonec i peníze. A bohužel míří směrem na východ,“ vyjádřil se jeho předchůdce Petr Fiala. Podle informací z pražských kuloárů velmi stál o to, aby na tomto jednání EU mohl Česko ještě reprezentovat on, právě kvůli ukrajinské půjčce.
Minulý týden nám Andrej Babiš tvrdil, že nebude dělat politiku podle Orbána a Fica. Vydrželo mu to přesně týden a hned na první Evropské radě si s nimi notoval – ostatně to ukazují i výsledky jednání. Česko se postavilo po bok Slovenska a Maďarska a odmítlo podpořit záruky za… pic.twitter.com/dR5w9wDn7g
— Petr Fiala (@P_Fiala) December 19, 2025
O „zradě“ hovořilo hned několik hostů dopoledního vysílání České televize, a pro ParlamentníListy.cz i lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
„Je to ostuda a zrada našim evropských partnerů od Andreje Babiše, který sice souhlasil, ale odmítl záruky. To se nám v budoucnu může vrátit jako bumerang. Už třeba i tím, že české firmy nemusí dostat jednou kvalitní zakázky, které se budou týkat obnovy Ukrajiny. Také je to signál směrem k ostatním lídrům zemí EU, že neví, co od Česka nyní čekat. Nepředvídatelnost, rozkročenost mezi Západem a okrajem EU, kam nyní spadá Maďarsko a Slovensko. Za mě je to bohužel demonstrace vyčůranosti, která se nám může vymstít v budoucnu. Babiš rozbíjí důvěru a diplomatické vztahy, které jsme 4 roky budovali,“ obává se.
Danuše Nerudová pak popsala jeho hlasování proti většině jako „trestnou lavici“ s Ficem a Orbánem a přidala obrázek.
Ondřej Dostál naopak postoj oceňuje. „Místo varianty ,zmrazené ruské fondy' to dopadlo tak, že se pošle 90 miliard EUR, které si EU půjčí. Oprava, ne celá EU, ale jen 24 států z 27. Naši, tedy Česko, Slovensko a Maďarsko, dokázali uhájit, že se na tomto podílet nebudou a záruky za tuto půjčku nebudeme muset nést,“ shrnuje europoslanec
Vláda Andreje Babiše od něj za to má „malé bezvýznamné plus“. „Český rozpočet po řádění Fialovy pětikolky nepotřebuje další výdaje, naopak se musí soustředit na potřeby českých občanů, od zdravotnictví po bydlení,“ říká Dostál.
Platit podle něj může koalice ochotných. „Němci mají zjevně peněz dost a asi se jim to líbí; až se jim to líbit přestane, mohou místo Merze zvolit třeba AfD nebo BSW, ale to je jejich věc. My k Merzovi i Ursule můžeme zazpívat s Karlem Havlíčkem Borovským - ,A vy Němci chámi, nehrajeme s vámi, co jste si tam nadrobili, to si snězte sami',“ doporučuje popěvek na melodii Na tom pražským mostě.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Má EU sáhnout na ruská depozita?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
