Jižní Francie už podle Kechlibara dávno není ta nekonfliktní idylická oblast jako z filmů o četnících. „Vznikl tam náboženský mix, který klidu nenahrává. Vznikají zde etnicky oddělené čtvrti a šíří se tam islámský fundamentalismus. Byly už teroristické útoky,“ uvedl publicista, podle kterého se to jasně projevuje i ve volbách. „Větší města zde volí krajně levicového Mélenchona, periferie pak nacionalistickou Le Penovou. Do toho je zde vysoká nezaměstnanost, která představuje živnou půdu pro radikály. Z problematických mešit odcházejí rekruti do Islámského státu,“ doplnil Kechlibar.
Jeho knižní počin s názvem Krvavé levandule je prý dystopická vize jihu Francie. Ve své nové knize se v několika povídkách zaměřuje na oblast idylické jižní Francie, která je zmítána novými etnickými a náboženskými problémy. Děj jednotlivých povídek se odehrává v blízké budoucnosti, kde se tyto jevy vymkly kontrole. „Kniha je varování, jak tenká může být vrstva civilizace, která nás odděluje od toho, abychom se chovali jako naši předkové. Ta vrstva je tenká, stačily by dva až tři dny bez energie a vody a jídla, aby nastaly scény,“ je přesvědčen Kechlibar.
Z hlediska násilností a podobných jevů má podle Kechlibarových slov obecně Francie problém, zejména pak s endemickým žhářstvím, které se objevuje často právě v Paříži. Na jinu Francie pak převládá problém v podobě zmíněného islámského fundamentalismu. „Tam jsou ty komunity tak velké, že vznikají už úplně segregované oblasti, kde jsou problémové mešity. Lidé odcházejí do Islámského státu,“ uvedl Kechlibar.
Větší problém vidí u mladší generace než u té starší. Jedním z významných kritérií přispívajících k situaci je podle publicisty krize identity přistěhovalců. „Ta první generace nebyla tak problémová, přišli za prací. Mladší generace je ale radikálnější. Ve druhé generaci ale původní pracovní místa zanikla a Francouzi její příslušníky neberou jako Francouze, oni sami se již necítí být ani Alžířany nebo Maročany. Islám jim ale tu identitu dává,“ vysvětluje spisovatel.
Fotogalerie: - Rok po roce očima studentů (1989–2019)
Francouzský prezident Emmanuel Macron si prý situaci uvědomuje a vyvíjí jistou snahu s tím něco dělat. Otázka dnes podle Kechlibara však je, zda se s tím ještě něco dělat dá. „Ten problém je těžce zanedbaný. Je tam už několik generací, které neznají nic jiného než život v ghettu. Nejtěžší problém je ta nezaměstnanost, s čímž si Francie také neví rady,“ doplnil.
Na chvíli se pak vrátil k případu, kdy radikalizovaný policista na prefektuře u Notre-Dame zabil nožem své čtyři kolegy. „Tohle je také velký problém pro tamní bezpečnostní složky. Očividně francouzská policie byla lehce infiltrována. Trapné je, že tento muž se staral o IT a měl přístup do celé počítačové sítě. Mohl získat obrovské množství zajímavých informací,“ uzavřel Kechlibar s tím, že francouzská policie má obecně problém s násilím ze strany kriminálníků i džihádistů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
