Hnutí Přísaha upozorňuje na podivnou praxi, kdy čeští politici po odchodu z vysokých funkcí nastupují do soukromých společností závislých na státních zakázkách. Jako příklad „ukázkového konfliktu zájmů“ označuje případ bývalé předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). Politička krátce po skončení mandátu začala externě spolupracovat s poradenskou firmou KPMG, která dlouhodobě získává významné veřejné zakázky od ministerstev a státních institucí.
Neexistuje zákaz, ale to neznamená, že je takové jednání legitimní
Podle předsedy Přísahy, senátora Roberta Šlachty, a ekonomického experta hnutí Jiřího Janečka jde o systémový problém, který podkopává důvěru veřejnosti v politiku, deformuje ekonomickou soutěž a představuje skrytou korupci. Politici přinášejí do soukromého sektoru přesně to, co firmy jako KPMG hledají pro posílení své pozice na trhu veřejných zakázek.
„Neexistuje zákaz, aby se bývalý předseda Sněmovny krátce po odchodu z funkce zapojil do rozvoje byznysu firmy závislé na veřejných zakázkách. To ale neznamená, že je takové jednání legitimní,“ uvedl Robert Šlachta.
Jiří Janeček dodal: „V takové situaci není podstatné, zda bývalá politička něco podepisuje nebo sedí v hodnoticí komisi. Podstatné je, že do firmy přináší detailní znalost fungování státu, osobní kontakty na politické a úřednické špičky a také autoritu vyplývající z nedávné nejvyšší ústavní funkce.“
Nová pravidla by prospěla
Hnutí Přísaha kritizuje, že česká legislativa na rozdíl od mnoha vyspělých demokracií nezná tzv. ochlazovací lhůtu (cooling-off period), která by bránila okamžitému přechodu do sektoru závislého na státních penězích. Absence takových pravidel umožňuje, aby veřejná funkce sloužila jako odrazový můstek k lukrativním pozicím v soukromém sektoru, což může zpětně ovlivňovat rozhodování politiků ještě během výkonu mandátu.
Vykonává Okamura funkci předsedy sněmovny lépe než Pekarová?Anketa
Jako řešení navrhuje Přísaha zavést povinnou 3–5letou ochlazovací lhůtu pro vrcholné politiky (např. ministry, poslance, senátory, předsedy Sněmovny a Senátu), zákaz práce v oblasti rozvoje byznysu u firem se státními zakázkami a vytvoření veřejného registru přechodů politiků do soukromého sektoru včetně přesné náplně práce.
Případ Markéty Pekarové Adamové není ojedinělý. Podle kritiků symbolizuje širší trend, který ohrožuje férovost veřejných zakázek a důvěru občanů v politický systém. KPMG ani Markéta Pekarová Adamová se k tiskové zprávě Přísahy zatím nevyjádřili.
Jinde jsou přísnější než v Česku
V otázce omezování přechodu politiků do byznysu panují mezi evropskými státy a institucemi propastné rozdíly. Zatímco Česká republika má v tomto směru nejmírnější pravidla, která prakticky neznají žádné časové omezení, s výjimkou úzkého okruhu firem s investičními pobídkami vyspělé demokracie sázejí na přísnou regulaci.
Nejdůslednější systém uplatňuje Francie, kde platí tříletá lhůta, během níž speciální úřad pro transparentnost (HATVP) prověřuje každé nové angažmá bývalého politika. Jakékoli porušení těchto pravidel může být dokonce klasifikováno jako trestný čin.
Fotogalerie: - Portréty hrdinství
Podobně přísná jsou pravidla v Evropské komisi, kde řadoví komisaři nesmějí lobbovat u své mateřské instituce dva roky, a předseda Komise dokonce tři roky, přičemž na vše dohlíží etický výbor.
V Německu je délka „ochlazování“ stanovena na 12 až 18 měsíců. O konkrétní délce zákazu rozhoduje přímo vláda na základě doporučení poradního sboru, pokud vyhodnotí, že by nové působiště bývalého ministra mohlo ohrozit veřejný zájem.
Podobná dvouletá lhůta funguje i ve Velké Británii, kde bývalí vysoce postavení činitelé musejí o schválení práce v soukromém sektoru žádat nezávislý výbor ACOBA, který má pravomoc přímý lobbing u vládních struktur zakázat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s názorem, že vrcholoví politici by neměli okamžitě po skončení kariéry přecházet do soukromého sektoru?
