Tank s číslem 314 a velké panely s fotografiemi ze srpna 1968. Dokumentární film se vzpomínkami pamětníků. Koncert písní Karla Kryla v podání Petra Chalupy. Liberec si ve velkém vzpomíná na 21. srpen 1968, který byl ve městě velmi dramatický. Kromě devíti mrtvých bylo téměř pět desítek zraněných a dům pobořený na náměstí, právě tankem číslo 314.
Byla to zdravotní sestra a zastřelili ji zezadu
Už ráno v devět se sešli jak politici, tak přímí účastníci tragického dne našich dějin, u památníku obětem v rohu liberecké radnice. I přímo u radnice byli mrtví. „První zastřelili hned ráno, vraceli se z flámu,“ prozrazuje Detlef Pötsch. On sám se ocitl v palbě střel u pošty, která je kousek od radnice. „Hned vedle mě zastřelili Evu Livečkovou, byla pod ní kaluž krve,“ vzpomíná. Vojáci podle něj stříleli v panice. „U pošty bylo tehdy lešení, skočil jsem tam. Myslel jsem, že jsem to také chytil do nohy, ale jen jsem se o něj praštil. Jsem šťastný, že jsem to přežil,“ konstatuje s tím, že při skoku do bezpečí odhodil foťák a tranzistorák, který tehdy mělo mnoho lidí u ucha. Pak když nakládali těžce zraněnou Evu Livečkovou do sanitky, vzali i tyto jeho věci v domnění, že patřily jí. Další pamětník k tomu přidává. „Byla to zdravotní sestra, měla na sobě červený kříž a stejně to do ní napálili a zezadu,“ rozhořčuje se.
Vzpomínky pamětníků jsou sice na jednu stranu stále živé, ale přeci jen už uplynulo padesát let, a tak se některé detaily liší a protiřečí. Podle oficiálních údajů byl první zraněný už ve tři ráno, kdy parta opilých mladíků šla z hospody. Miroslav Vlček dostal zásah kulkou do hlavy. Přežil. Velká střelba nastala ráno, někdo hodil kus heraklitu do gazíku a z něj se ozvala palba, pak začali střílet i další. Z boku radnice zastřelili Jindřicha Kuliše. „S tím jsem chodil do třídy,“ prozrazuje Pötsch. Jiný přímý účastník Jan Bartoš přišel ráno s kolegou z práce Jindrou Kulišem na náměstí, pak si odskočil se domů najíst a když se vrátil, byl jeho kolega zastřelený. „Prý si všichni při střelbě lehli a on zůstal stát,“ vysvětloval Bartoš. Pětadvacetiletý Jindřich Kuliš zemřel v nemocnici na průstřel břicha a hrudníku.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Článek obsahuje štítky
1968 , kraj Liberecký , Liberec , srpen 1968 , náměstí , tank , Sověti
autor: Oldřich Szaban
jmenování premiéra
Dobrý den, sledoval jsem vás včera na CNN, kde jste se vyjadřoval k tomu, koho by prezident měl nebo neměl jmenovat premiérem. Jestli o tom rozhoduje prezident, tak k čemu jsou volby? Neměl by na základě výsledku dostat vítěz šanci sestavit vládu? Protože jestli ne, tak jsou podle mě zbytečné. A jes...
Další články z rubriky

12:45 Poučování lůzy z festivalového luxusu. Holec zdraví Vary
Ivan Trojan agituje proti lůze. „Nekousej do ruky, co tě živí,“ radí Petr Holec. Sešla se na filmové…
- 10:39 Zásadní otázka k blackoutu. Vitásková je velmi zvědava na odpověď
- 7:38 Jak to těm lidem vysvětlit? Bartoš s Hrušínským spolu u mikrofonu
- 22:25 „Doufám, že to budete taky sdílet.“ Otevřená rvačka o Fialu je tu
- 18:03 Zaplaťte miliony a můžete „bydlet“. Šokující vývoj v ČR
- 12:40 A do mě se může? Zlá připomínka v kauze Turek a Rychlíková