Nová svědectví. Drama srpna 1968 v Liberci. Zmatení Sověti. A Český rozhlas...

21.08.2018 16:55 | Zprávy

REPORTÁŽ Eva Livečková. Stanislav Veselý. Rudolf Starý. Bohumil Kobr. Josef Fialka. Zdeněk Dragoun. Jindřich Kuliš. Miroslav Čížek. Vincent Březina. To jsou jména devíti oběti 21. srpna 1968 v Liberci. „Ráno v osm jsme se z rádia dozvěděl, že jsou v Liberci dva zastřelení. To obrátilo Liberec vzhůru nohama. Všichni běželi na náměstí. Já také,“ vzpomíná Detlef Pötsch prohlížeje si s manželkou fotky z tohoto dne na velkých panelech, které vyrostly při této příležitosti na libereckém Benešově náměstí. Je tam i jeden tank. „Když ho vidím, mám husí kůží,“ říká pamětník a fotí si ho. Ostatně i tehdy fotil. Sám se ocitl v palbě kulek a vyvázl jen se štěstím. Jiní je však neměli.

Nová svědectví. Drama srpna 1968 v Liberci. Zmatení Sověti. A Český rozhlas...
Foto: Oldřich Szaban
Popisek: V Liberci si připomínali 21. srpen 1968

Tank s číslem 314 a velké panely s fotografiemi ze srpna 1968. Dokumentární film se vzpomínkami pamětníků. Koncert písní Karla Kryla v podání Petra Chalupy. Liberec si ve velkém vzpomíná na 21. srpen 1968, který byl ve městě velmi dramatický. Kromě devíti mrtvých bylo téměř pět desítek zraněných a dům pobořený na náměstí, právě tankem číslo 314.

Byla to zdravotní sestra a zastřelili ji zezadu

Už ráno v devět se sešli jak politici, tak přímí účastníci tragického dne našich dějin, u památníku obětem v rohu liberecké radnice. I přímo u radnice byli mrtví. „První zastřelili hned ráno, vraceli se z flámu,“ prozrazuje Detlef Pötsch. On sám se ocitl v palbě střel u pošty, která je kousek od radnice.  „Hned vedle mě zastřelili Evu Livečkovou, byla pod ní kaluž krve,“ vzpomíná. Vojáci podle něj stříleli v panice. „U pošty bylo tehdy lešení, skočil jsem tam. Myslel jsem, že jsem to také chytil do nohy, ale jen jsem se o něj praštil. Jsem šťastný, že jsem to přežil,“ konstatuje s tím, že při skoku do bezpečí odhodil foťák a tranzistorák, který tehdy mělo mnoho lidí u ucha. Pak když nakládali těžce zraněnou Evu Livečkovou do sanitky, vzali i tyto jeho věci v domnění, že patřily jí. Další pamětník k tomu přidává. „Byla to zdravotní sestra, měla na sobě červený kříž a stejně to do ní napálili a zezadu,“ rozhořčuje se.

Vzpomínky pamětníků jsou sice na jednu stranu stále živé, ale přeci jen už uplynulo padesát let, a tak se některé detaily liší a protiřečí. Podle oficiálních údajů byl první zraněný už ve tři ráno, kdy parta opilých mladíků šla z hospody. Miroslav Vlček dostal zásah kulkou do hlavy. Přežil. Velká střelba nastala ráno, někdo hodil kus heraklitu do gazíku a z něj se ozvala palba, pak začali střílet i další. Z boku radnice zastřelili Jindřicha Kuliše. „S tím jsem chodil do třídy,“ prozrazuje Pötsch. Jiný přímý účastník Jan Bartoš přišel ráno s kolegou z práce Jindrou Kulišem na náměstí, pak si odskočil se domů najíst a když se vrátil, byl jeho kolega zastřelený. „Prý si všichni při střelbě lehli a on zůstal stát,“ vysvětloval Bartoš. Pětadvacetiletý Jindřich Kuliš zemřel v nemocnici na průstřel břicha a hrudníku.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Ing. Jan Bartošek byl položen dotaz

jmenování premiéra

Dobrý den, sledoval jsem vás včera na CNN, kde jste se vyjadřoval k tomu, koho by prezident měl nebo neměl jmenovat premiérem. Jestli o tom rozhoduje prezident, tak k čemu jsou volby? Neměl by na základě výsledku dostat vítěz šanci sestavit vládu? Protože jestli ne, tak jsou podle mě zbytečné. A jes...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Poučování lůzy z festivalového luxusu. Holec zdraví Vary

12:45 Poučování lůzy z festivalového luxusu. Holec zdraví Vary

Ivan Trojan agituje proti lůze. „Nekousej do ruky, co tě živí,“ radí Petr Holec. Sešla se na filmové…