„Uvědomil jsem si hlavně z reakcí známých, že je to nejsilnější reakce od sametové revoluce. Všichni si uvědomují, že se děje něco dlouhodobého, nevratného. Něco, co ovlivní osud dalších dvou nebo tří generací našich dětí,“ říká Cílek s tím, že uprchlickou krizi řeší zejména střední generace. Tu mladší to prý dvakrát nezajímá.
V budoucnu však budou muset běžence řešit i dnešní mladí. Geolog argumentuje, že přijímání uprchlíků je stejný závazek jako uzavření sňatku. „Je to dluh, který odkazujeme další generaci, ať se s tím popere, jak umí,“ míní Cílek. A patrně to nebude dluh malý.
Bude to děsivé
Podle jeho názoru se dá předpokládat, že se zhruba třetina uprchlíků bude chtít vrátit do země původu. Ale mezitím poroste populace a přicházet budou další. V konečném důsledku to znamená, že počet cizinců určitě poroste. „Ti, kteří byli v terénu, to viděli na vlastní oči. Teď je třeba dávat velký pozor na 100milionový Egypt. Ten, pokud se dá na pochod, tak to bude děsivé!“ varuje Cílek.
Geolog poukazuje na to, že migranti vždy směřují do nížinatých okolí velkých měst, která jsou už dnes hustě zalidněná. „U nás by to byly asi střední Čechy, okolí Brna nebo Olomouce,“ předestřel Cílek možné cílové destinace uprchlíků. Náplava uprchlíků by mohla tamním obyvatelům zkomplikovat život. Geolog uvádí, že v okolí Londýna již mají dnes lidé z kumulace běženců hrůzu, neboť se jim mění celé okolí. „A pokud tam náhodou bydlíte, tak svůj byt sice prodáte, ale s velkou ztrátou,“ říká Cílek.
Nedokázali jsme zaměstnat ani Ukrajince
Cílek je rovněž skeptický k představě, že imigranti jednoduše zaplní dlouhodobě volná pracovní místa hlavně nekvalifikovaných dělníků. „Už teď firmy, které chtějí zaměstnávat například nekvalifikované Ukrajince, pohořely. Je tedy třeba vědět, kdo k nám vlastně přichází. A v tom teď tápeme,“ myslí si.
Toto přešlapování na místě geolog dílem přičítá rozkolu mezi tím, co říkají média či politici a hlasem lidu. „Každý, kdo nahlas řekne něco špatného proti uprchlíkům, je okamžitě označený za fašistu nebo xenofoba. V německé nebo francouzské politice tak hned končí. Proto následovaly jen humanistické a hodně obecné věty,“ všiml si.
Každá společnost má ale vždy tendenci hledat obětního beránka, na kterého můžete svést, že se nevede dobře. Na Blízkém východě to jsou křesťané, v Evropě to byli židé. „Ale myslím si, že za 200 let to bude všechno v pohodě. A pomůže tomu vnitřní proměna islámu, který se spojí se slabým evropským křesťanstvím. Vznikne pak z toho něco úplně nového,“ zakončil Cílek optimisticky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
