Zídek se do názorového střetu s Milošem Zemanem dostal poté, co česká hlava státu v proslovu k sedmdesátému výročí Osvětimi pohovořila o fascinaci intelektuálů nacistickým režimem. Vedle Winstona Churchilla a Knuta Hamsuna vzal Zeman za příklad i českého novináře Ferdinanda Peroutku. Zídek ve svém komentáři uveřejněném v Lidových novinách následně prezidentova tvrzení vyvrátil a označil je za „superdebility“.
Protože prezident Zeman stále trvá na tom, že Peroutka byl fascinován německým vůdcem, dostal Zídek příležitost znovu se vymezit proti hlavě státu. Prezident minulý týden na besedě s občany Trutnova uvedl, že se domníval, že Peroutka uklouzl pouze jednou a to článkem „Hitler je gentleman“. Ale jelikož se prý objevily i jiné podobně laděné články, dochází k závěru, že těch uklouznutí bylo zřejmě několik. Své tvrzení podložil prezident citací z Peroutkova článku Dynamický život z dubna 1939.
Zídek ve svém komentáři na názorové straně Lidových novin kontruje tím, že Peroutkův článek z šestadvacátého dubna 1939 není dokladem žádného uklouznutí, ale naopak odvahy hraničící z drzostí. U příležitosti Hitlerových narozenin prý Peroutka v čerstvě okupované zemi píše, že vůdce nemůže být českým hrdinou, že se Češi nemají zdravit nacistickým pozdravem a že Mein Kampf nebude „biblí“ českého národa. A článek údajně zakončil tím, že vůdcové mohou vyrůstat vždy jen z vlastní půdy.
„Ano, z vlastní půdy může vyrůstat ledacos, třeba i Miloš Zeman. To, že hlava našeho státu je funkčně negramotná, protože nedokáže pochopit a věrně reprodukovat obsah krátkého textu, je nakonec ještě morálně přijatelnější charakteristika pana Zemana,“ konstatuje Zídek s tím, že čeští studenti i běžná populace v mezinárodních srovnáních funkční gramotností nikdy neexcelovali. Kdyby ale byly podobné testy zaměřeny na politiky, asi bychom prý dopadli mnohem hůře. Takový prezident Zeman by v této činnosti dle Zídka úplně propadl.
Komentovaný článek Ferdinanda Peroutky, který ParlamentníListy.cz nedávno zveřejnily, pojednává i o autorově možném problematickém vztahu k Židům, když v něm například stojí: ,,Každý organismus brání se otravě cizí látkou. Lze předpokládat, že roztok židovského elementu v německém životě byl tak silný, že na to německý organismus reagoval jako na otravu". Tuto pasáž Peroutkova dobového textu však Zídek ve své středeční poznámce nekomentuje.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš