Už deset let si ve vězení odseděl někdejší údržbář z nošovické továrny Hyundai Petr Kramný. Na konci října Ústavní soud odmítl jeho ústavní stížnost, kterou se bránil proti tomu, jak soudy naložily s jeho žádostí o obnovu řízení.

Senát soudce Jana Svatoně odůvodnil rozhodnutí tím, že obnova řízení je významný zásah do právní jistoty, nikoliv „další šance“ pro posouzení viny.

Současně se letos o tématu začalo hodně mluvit v souvislosti se seriálem Kauza Kramný, vysílaným na Voyo, díky kterému si mnozí po jedenácti letech opět připomněli, co se dělo na konci července 2013 v hotelu Titanic Palace v egyptské Hurghadě, kde zemřela Kramného manželka Monika a osmiletá dcera Klára.

Původní zdůvodnění smrti, totiž těžká otrava (se kterou věc uzavřeli egyptští vyšetřovatelé), bylo při vyšetřování v Česku změněno na „náhlé selhání srdce v důsledku zásahu elektrickým proudem“, z něhož byl obviněn manžel a otec Petr Kramný, který byl v únoru 2014 vzat do vazby.

V lednu 2016 byl odsouzen k 28 letům vězení, v červnu téhož roku to potvrdil i odvolací soud. Případ dvojnásobného úmrtí na rodinné dovolené byl od počátku sledován a po celou dobu procesu také existovaly o Kramného vině výrazné pochybnosti, už jen proto, že konstrukce obžaloby o úmyslném zabití manželky a dcery a tahání drátů po hotelovém pokoji, kterou soudu představil znalec v oboru elektrotechniky Karel Sokanský, přišla mnohým zcela bizarní.

Pochybnosti zesílilo chování ostravské soudkyně Renaty Gillové, které se výrazně vymykalo standardům kultury české justice a vedlo k úvahám o předpojatosti vůči Petru Kramnému, stejně jako podivné dění kolem znaleckých posudků.