O čem Dáša z Mostu v DVTV nemluvila? Jsou translidé, kteří změny pohlaví litují

15.02.2019 19:44

„Dáše je víc žena než já. Užívá si to,“ uvedla v rozhovoru s Emmou Smetanou v DVTV herečka Erika Stárková, představitelka transsexuálky Dáši (dříve Pavla) v seriálu České televize Most pojednávajícím o krušné realitě severočeského města. „Transexuálové si opravdu, když projdou tou proměnou, tak si to ženství opravdu užívají a to každým coulem,“ uvedla Stárková. Stárková v rozhovoru rovněž prezentuje názor, že si transsexuálové (transženy) ženství více váží a užívají než ženy, které se jako ženy narodily.

O čem Dáša z Mostu v DVTV nemluvila? Jsou translidé, kteří změny pohlaví litují
Foto: Hans Štembera
Popisek: Transgender, ilustrační foto

Podívejme se v souvislosti s tím, co na DVTV zaznělo na tak trochu odvrácenou stránku operativní změny pohlaví, o které se v českých sdělovacích prostředcích příliš nemluví. Někteří transsexuálové totiž časem začnou svého rozhodnutí o změně pohlaví litovat a požadují operaci , která by je vrátila do stavu před prvním zákrokem: tzv Gender Reversal.

Anketa

Přejete si, aby ve volbách do Evropského parlamentu uspěly proevropské liberální strany? (TOP 09, STAN, KDU-ČSL)

4%
96%
hlasovalo: 20144 lidí

Dle dostupných zdrojů se první operativní změna pohlaví, tak aby odpovídalo psýché pacienta, uskutečnila v roce 1930 ve Výmarské republice. Pacientka Lili Elbe nicméně velice záhy zemřela na srdeční selhání v důsledku absence antibiotik.

Od té doby lékařská věda urazila mílové kroky. V současnosti se operativní změna pohlaví považuje jako jedna z forem léčby (a jediná účinná) poruchy pohlavní identity, kdy fyzické pohlaví (sex) nekoresponduje s pohlavní identitou jedince (gender)

Zatímco dle dřívějších studií se předpokládalo, že počet transgender lidí nespokojených s operativní změnou pohlaví je takřka zanedbatelný: údajně se měl pohybovat kolem 1 procenta, (studie z roku 2008).  Zpráva, která zahraničními médii prolétla v říjnu 2017, hovoří v poněkud jiném duchu.

Médii tehdy proběhlo svědectví jednoho z prominentních světových plastických chirurgů specializujících se na genitálie Miroslava Djordjevice (jako zdroj informací je uveden britský Telegraph).  Djordjevic provede každý rok přibližně 100 operací a to jak na své klinice v srbském Bělehradě tak na klinice Mount Sinai Hospital v New Yorku. V oblasti operací genitálu má za sebou 22 let zkušeností.

Svědectví z praxe…

Djordjevic pro média uvedl, že transgender lidí, kteří operativní změny pohlaví litují a požadují návrat do stavu před operací přibývá. Djordjevic čerpá z vlastní zkušenosti. V roce 2012 se setkal s případem, kdy transgender pacient, který již dříve podstoupil změnu pohlaví, požadoval změnu podruhé: tedy návrat do stavu před transformací.

Během dalších šesti měsíců Djordjevice kontaktovalo dalších šest pacientů, aby na nich provedl podobnou operaci, tedy tzv. reversal surgery. Lidé, kteří pocházeli z různých západních zemí, od Djordjevice chtěli, aby jejich pohlaví navrátil do stavu před jeho operativní proměnou. Jednotícím prvkem u těchto lidí byl dle Djordjevice akutní pocit lítosti.

Pacienti podle Djordjevice hovořili o paralyzujících depresích, které následovaly po jejich proměně. Někteří z nich rovněž zvažovali sebevraždu. „Je to skutečné neštěstí, slyšet takové případy,“ svěřil se listu chirurg.  

Zpětná operativní změna pohlaví a lítost nad rozhodnutím prvotní operaci podstoupit mezi transgender lidmi je podle Djordjevice jednou z aktuálních a horkých otázek současnosti. Příliš se o ní ovšem nemluví. Všechny zpětné operace pohlaví, které Djordjevic zatím dělal, se týkaly žen starších třiceti let věku, které chtěli obnovit své původně mužské pohlaví.

„Obecně vzato bychom měli podporovat veškerý výzkum v této oblasti,“ uvedl Djordjevič s tím, že sse o tomto problému příliš mezi vědci nemluví (důvodem může být politická korektnost). Jak naznačuje vyprávění Jamesa Caspiana, britského psychoterapeuta, který se specializuje na práci s transsexuály, s výzkumem v této oblasti to nemusí být úplně jednoduché. Caspian se s Djordjevicem setkal v roce 2014 v jedné z londýnských restaurací. Srbský chirurg se mu tam svěřil s tím, že ve své praxi eviduje jistý zájem ze strany pacientů o zpětnou změnu pohlaví a návrat do původního, předoperačního stavu. Spolu s tím Djordjevic Caspianovi řekl, že eviduje i nedostatek akademického zájmu o výzkum v této oblasti.  

Výzkum v oblasti zamítnut

Caspian se tématu chytil a výzkum této oblasti navrhl britské Bath Spa University. Psychologovi se zároveň sehnalo sehnat i určitý objem dat ukazující na rostoucí počet mladých lidí, kteří proměnou pohlaví prošli a následně svého rozhodnutí litovali. Poté, co Caspian svůj záměr detailně rozpracoval a odeslal na univerzitu, byl odkázán na tamní etickou komisi, která jeho návrh zamítla z obav před možnou kritikou, která by se na univerzitu kvůli výzkumu mohla snést.

Vraťme se k srbskému chirurgovi, který mediální spršku, kolem odvrácené stránky operativní změny předloni odstartoval. Djordjevic sám operuje pod přísnými kritérii. Před jakoukoliv operací musí jeho pacienti projít psychiatrickým zhodnocením v délce minimálně jednoho až dvou let. Následuje zhodnocení hormonálního stavu pacientů a hormonální terapie. Djordjevic před provedením operace rovněž požaduje dva doporučující dopisy od odborníků na každého pacienta.

 Se svými pacienty zůstává i po operaci v kontaktu co nejdéle. Djordjevic říká, že zůstává v kontaktu s 80 procenty svých pacientů. Na základě informací získaných z rozhovorů s těmi, kterým dopomohl ke změně pohlaví, svými bývalými pacienty, se Djordjevic novinářům svěřil, že má obavy týkající se úrovně psychiatrického vyšetření a konzultací, které pacienti obdrží předtím, než dojde k samotné operativní změně pohlaví.

Připomeňme si v té souvislosti i jeden případ z České republiky, kdy operativní změna pohlaví neproběhla k všeobecné spokojenosti pacienta. Jedná se o případ někdejšího řidiče tramvaje Daniela Polyaka (po proměně Dana Polyaková), který žaloval své lékaře a tvrdil, že jej ke změně pohlaví přemluvili. Měli mu určit špatnou diagnózu a on teď v ženském těle trpí, informoval online deník Aktuálně.cz. Vše začalo v době, kdy se zamiloval do muže a on se šel vyděšen nenadálým citem poradit s lékaři. Po těch požaduje 17 milionů korun.   

Studie z roku 2011 zahrnující více než 300 švédských transexuálů říká, že transgender lidé, kteří podstoupí operativní změnu pohlaví, čelí vyššímu riziku úmrtí, sebevražedných myšlenek a psychiatrických problémů v porovnání s většinovou společností. Závěry studie uvádí, že operativní změna pohlaví není coby léčba poruchy pohlavní identity dostatečná a musí být doplněna dlouhodobou psychiatrickou a somatickou péčí. Není tedy jaksi finální či samospásná.

Jako zcela provokativní a kontrastní se současným mediálním obrazem operativní změny pohlaví, které DVTV vytvořilo v rozhovoru s herečkou Stárkovou (Dáša z Mostu) může působit 14 let starý článek publikovaný v listu Guardian s titulkem Změny pohlaví nejsou efektivní tvrdí výzkumníci.

Autor článku David Batty zmiňuje analýzu stovky mezinárodních zdravotních studií zahrnujících transgender pacienty, kteří prošli operativní proměnou pohlaví, kterou provedli vědci z institutu Arif při univerzitě v britském Birminghamu´exkluzivně pro Guardian. Guardian výzkumníky o součinnost pořádal po sérii rozhovorů s několika lidmi, kteří operativní proměny svého pohlaví litují, nebo jsou přesvědčeni o tom, že nedostali lékařskou péči, která by je na jejich nové životy připravila.

Arif v analýze poukazuje na to, že výzkumníci pracující na studiích týkajících se transgender lidí, kteří prošli proměnou, často ztratí postupem času z dohledu více než polovinu účastníků. Například v jedné pět let trvající studii 727 transgender jednotlivců, kteří prošli proměnou, 495 lidí vypadlo ze zkoumaného vzorku z neznámých důvodů.

Podle ředitele Arif, doktora Chrise Hyde, může být důvodem vysoká úroveň nespokojenosti a dokonce sebevražednosti pacientů, kteří prošli operací. Hyde podle Guardianu vyzval po pátrání po příčinách. Hyde připouští, že je jasné, že někteří lidé si po operativní změně pohlaví vedou dobře. Současné poznatky však vypovídají jen pouze málo o pacientech, kterým se po operaci vede špatně. Rovněž nevypovídá o tom, jak špatně se jim případně vede.

Guardian rovněž zmiňuje výzkum ze Spojených států a Holandska, podle kterého rozhodnutí pro operativní změnu pohlaví lituje až pětina pacientů. Samotný článek Guardianu je z roku 2004, jeho validita je tedy otázkou.  

Počet operativních změn pohlaví narostl v USA mezi lety 2015 a 2016 o 20 procent, informoval předloni server časopisu Newsweek. Podle současného vědeckého konsensu je ovšem operativní změna pohlaví de facto jedinou účinnou léčbou poruch pohlavní identity.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jok

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Moravský espéďák: Rusko už za dva roky nebude existovat. Psali analytici z USA

20:17 Moravský espéďák: Rusko už za dva roky nebude existovat. Psali analytici z USA

Moravský kandidát SPD a Trikolory do Evropského parlamentu Boris Latýn ve svém komentáři zmiňuje ana…