„Komu může být léčba hrazena z veřejného zdravotního pojištění (a jaká), neurčují jednotlivé zdravotní pojišťovny, ale platná legislativa. Tu VZP nenavrhuje ani netvoří, naopak je povinna ji respektovat. Musíme se prostě řídit zákony, za jejichž podobu nemáme zodpovědnost,“ vysvětlil.
Mirek Červenka, jak upozornil web Pravonalecbu.cz, onemocněl vzácným sarkomem a VZP odmítla hradit nejlepší dostupnou léčbu, jež rodinu vyšla až na milion korun. „S lítostí musíme informovat, že pan Červenka mladší, který se s pomocí naší kanceláře soudně bránil proti neochotě Všeobecné zdravotní pojišťovny mu uhradit odborně doporučenou léčbu agresivní formou rakoviny z veřejného zdravotního pojištění, dne 12. 11. 2017 zemřel. Dokud se nám nepodaří soudy přesvědčit, aby nám poskytly judikaturu (do doby změny zákona nebo systému), z níž jasně poplyne, že při pochybnostech nebo sporu pojišťovny a odborníka – ošetřujícího lékaře – se má postupovat ve prospěch nemocného a výjimky mají být udělovány bez prodlevy, nebude úsilí naší kanceláře u konce,“ píše se na webu advokátní kanceláře. Jak autoři dodávají, v boji s touto hroznou nemocí se bohužel příliš často nevyhrává. „Ale pokud v našem právním řádu je ustanovení, které má nemocným pomoci, pak tu pojišťovny nejsou od toho, aby nemocným házely klacky pod nohy v boji o život,“ dodávají.
Po narození Kačky jsem byl neskutečně šťastný. Ale pak to přišlo
Svůj příběh Mirek Červenka popsal takto: „Ještě před rokem jsem byl vcelku spokojený čtyřiatřicetiletý bezstarostný chlap, který řídil náklaďák a těšil se na narození prvního dítěte, Kačky, která opravdu v květnu 2016, pěkná a zdravá, přišla na svět. Tehdy jsem byl neskutečně šťastný. Ale pak to přišlo.“ V listopadu loňského roku začal Mirek Červenka kašlat krev. „Šel jsem samozřejmě do nemocnice, kde mi rentgen objevil tři kulovité stíny na plicích. Po dalších provedených vyšetřeních se zjistilo, že ložisko nádoru neleží v plicích, tam jsou metastáze, ale v lýtku, a jde o sarkom měkkých tkání. Jedná se o poměrně vzácné onemocnění. A narazil jsem na problém s úhradou nákladné léčby z prostředků všeobecného zdravotního pojištění,“ uvedl na zmíněném webu.
Dodal, že problémem je, že biologický lék Lartruvo, jenž je jednoznačně nejlepší variantou onkologické péče a pro léčbu byl schválen od října 2016, odmítla VZP hradit kvůli nákladnosti léku. Hradil si jej tedy sám, s rodinou, za tři měsíce jej léčba vyšla na téměř 600 tisíc korun. „Po dohodě s paní doktorkou Kateřinou Kopečkovou, která je přední odbornicí pro vzácná onkologická onemocnění, jsme podali žádost o úhradu, ale tu VZP zamítla. Paní doktorka napsala odvolání, ale VZP je opět zamítla,“ dodával Mirek. 21. července pak Městský soud v Praze dle tvrzení advokáta rozhodl tak, že rozhodnutí pojišťovny se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení proto, že pojišťovna nevyžádala objektivně potřebné podklady k rozhodnutí. Jen před pár dny, 24. října, pak VZP znovu rozhodla a znovu zamítla odvolání proti zamítavému rozhodnutí o žádosti o úhradu léčby z veřejného zdravotního pojištění.
Na smutný příběh zareagoval pro ParlamentniListy.cz mluvčí VZP Oldřich Tichý. „Komu může být léčba hrazena z veřejného pojištění (a jaká), neurčují jednotlivé zdravotní pojišťovny, ale platná legislativa. Tu VZP nenavrhuje ani netvoří, naopak je povinna ji respektovat. Musí se prostě řídit zákony, za jejichž podobu ovšem nemáme zodpovědnost. Lék, který lékař v konkrétním případě navrhl, není podle platných předpisů možné hradit standardně z veřejného pojištění. Opět jde o předpisy, které nevytvořila VZP, ale je jimi vázána,“ napsal. Pojišťovna by sice podle něj dle platného zákona mohla schválit úhradu uvedeného léku v nestandardním výjimečném režimu (podle paragrafu 16 zákona 48/1997). „Zákon na takové možnosti pamatuje. Nicméně jako jednoznačnou podmínku tentýž zákon stanoví, že pojišťovna může lék takto výjimečně uhradit jen tehdy, je-li to jediná možnost léčby (tento termín je v zákoně jako podmínka výslovně uveden). To však v uvedeném případě nebylo naplněno (viz příloha) – v úvahu připadaly i jiné možnosti léčby, které také byla pojišťovna připravena klientovi zaplatit,“ uvedl mluvčí VZP.
Zákony ČR neumožnily léčbu navrženou lékařem
„Pokud to tedy shrnu a zjednoduším. Velice nás mrzí každý případ našeho klienta, kterého postihne fatální diagnóza, a každému z nich také zajistíme nejlepší možnou léčbu, kterou v jeho konkrétním případě zákon umožňuje z veřejného zdravotního pojištění uhradit. VZP však nerozhoduje a nemůže rozhodovat svévolně v rozporu se zákony České republiky. Ty v daném případě neumožnily léčbu navrženou lékařem, protože to nebyla jediná možnost (viz příloha),“ objasnil. Za to, že zákon říká právě to, co říká, není dle Tichého zodpovědná žádná zdravotní pojišťovna. „Zdravotní pojišťovny zákony netvoří, neschvalují a nemají ani možnost navrhovat jejich novely a změny (Ústava jim nepřisuzuje zákonodárnou iniciativu). Pokud je tedy kdokoliv toho názoru, že zákon by měl v konkrétním bodě vypadat jinak, nemůže z toho vinit zdravotní pojišťovnu a stejně tak nemůže chtít, aby zdravotní pojišťovna zákon změnila. Rovněž nikdo nemůže požadovat, aby zdravotní pojišťovna jednala protizákonně. Je nám moc líto, pokud se naši klienti dostávají do obtížných životních situací, snažíme se jim ze všech sil pomoci, ale i my – stejně jako všichni ostatní – musíme respektovat platné zákony,“ zdůraznil.
„Za zásadní je v tomto případě nezbytné považovat to, zda jde u konkrétního klienta o jedinou možnost léčby, jak to předpokládá zákon. VZP se v zájmu co nejobjektivnějšího rozhodnutí obrátila na nejvyšší odbornou autoritu v České republice, jíž je Česká onkologická společnost. Od prezidentky této odborné společnosti následně VZP dostala oficiální odpověď, že Lavruto není v konkrétním případě jedinou možnou léčbou a není možné ho dle paragrafu 16 zákona 48/1997 uhradit (viz příloha),“ uzavřel Oldřich Tichý.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
