Veřejnoprávním médiím se dostalo bezvýhradné podpory z vládní pozice. „V tuto chvíli je základní debatou zabezpečení nezávislosti České televize a Českého rozhlasu z hlediska jejich financování,“ prohlásil ministr kultury Antonín Staněk v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Jako rajská hudba musela znít slova bývalého olomouckého primátora a jednoho z pěti zástupců ČSSD ve vládě především osazenstvu Kavčích hor. Šéf resortu také rozhodně prohlásil, že veřejnoprávní média potřebujeme, aniž dodal, zda v současné podobě, při níž důvěryhodnost České televize setrvale klesá.
Fotogalerie: - Institut Aleny Vitáskové
„Máme zde velké spektrum soukromých médií, čili pluralita pohledů tady je. Z tohoto úhlu pohledu považuji za velmi důležité, aby tady byla média, která nejsou financována soukromými subjekty, která jsou financována veřejně, koncesionářskými poplatky. Bez ohledu na to, že se nám to může líbit, nebo ne. Nezávislá média veřejné služby jsou naprosto nezbytná,“ zdůraznil ministr kultury s tím, že jestli chceme nezávislá média, musíme si je zaplatit. „V souvislosti s tím, jak se zvyšují náklady, je potřeba se bavit o výši koncesionářského poplatku,“ nenechal Antonín Staněk nikoho na pochybách, že by se přísunu dalších milionů na Kavčí hory vůbec nebránil.
Piráti analyzují možnosti daňových asignací a dobrovolných darů
Očekává se, že otázka výše koncesionářských poplatků bude debatovat napříč politickým spektrem. A nejen to. „I způsob placení, jestli to má být od přístroje, protože to je také otázka – zatím nejsou do plateb zařazena nová média, jako jsou chytré telefony a podobně, nebo jestli to bude počítáno na hlavu v domácnosti,“ konstatoval v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz ministr kultury Antonín Staněk. Ale zatímco se trefil do noty postojům veřejnoprávních médií, mezi politiky situaci tak dobře zmapovanou nemá.
Psali jsme:
Co soudíte o Andreji BabišoviAnketa
Nebylo by teď dobré otevírat výši koncesionářských poplatků
Ani z dalších politických stran se ministru kultury zastání nedostává. „Nemyslím, že by teď bylo dobré otevírat výši koncesionářských poplatků. Ponechal bych je zatím beze změn,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Gazdík, předseda hnutí STAN a člen sněmovního volebního výboru. K sociálnědemokratickému ministrovi se nepřidala ani další členka volebního výboru, Miloslava Vostrá. „Domnívám se, že je třeba řešit změnu systému nastavení koncesionářských poplatků. Pro jejich zvýšení ale v současné době nejsem,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz poslankyně KSČM.
Ing. Tomáš Martínek
„Byli jsme s volebním výborem na pracovní cestě v Polsku, kde jsme se setkali s partnerskými výbory a komisemi, s oběma syndikáty novinářů, byli jsme ve veřejnoprávní i v soukromé televizi. A jedna z věcí, kterou nám Poláci velmi závidí, je to, jak se nám daří vybírat koncesionářské poplatky v systému na trvalé bydliště. To oni vyberou nepoměrně méně, říkají, že snad jenom kolem deseti procent,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Stanislav Berkovec, předseda volebního výboru, s tím, že koncesionářský poplatek nemusí být jediným způsobem, jak financovat veřejnoprávní média.
V digitalizaci jsou zvýhodněna veřejnoprávní média proti soukromým
Může jít o pevně stanovenou poměrnou část kupříkladu z HDP, což by fungovalo jako automat podobně, jako to bylo nastoleno před několika lety s poslaneckými platy. „Jsou tu nejrůznější návrhy. Samozřejmě nikdo nechce, aby to bylo odvislé od politické garnitury, ale aby ta média byla nezávislá. Osobně si myslím, že u nás jsou koncesionářské poplatky opravdu velmi nízké. Ale je tady ve hře i debata o digitalizaci, v níž jsou svým způsobem zvýhodněna veřejnoprávní média proti soukromým, na která se koncesionáři ovšem také dívají nebo je poslouchají. Určitě to v nejbližších letech bude předmětem nějaké debaty a bude se to asi muset nějak změnit,“ myslí si Stanislav Berkovec.
Co soudíte o Miloši Zemanovi?Anketa
Majetnější by platili víc, ale většině by se poplatek snížil
To považuje za daleko lepší způsob financování než poplatek domácnosti. „Rodiny se často stěhují, lidé se rozvádějí, je těžké vyhledávat tu domácnost, která by měla koncesionářský poplatek hradit. Kdežto když každý občan, který vyplní daňové přiznání, bude platit například pět promile ze svých příjmů jako příspěvek České televizi a Českému rozhlasu, tak přes padesát procent lidí bude platit méně, než je dnešní i tak nízký poplatek. A pouze ti majetnější by platili víc. To je praxe, kterou se řídí ve Finsku. Model je to sociálně spravedlivý a nemusejí se složitě vyhledávat neplatiči. Prostě by každý, kdo podá daňové přiznání, zaplatil v řádu desetin procenta z příjmu koncesionářský poplatek. Výjimky, respektive osvobození z placení pro různé kategorie občanů jsou již dnes uvedeny v zákoně,“ vysvětlil bývalý člen Rady ČT Jan Prokeš.
„Těch modelů je několik, to není jenom to Finsko. Není to špatný model, ale je to jeden z mnoha. Lze se podívat do Francie nebo kamkoli na Západ. Tam jsou ale ty poplatky mnohem vyšší. To je o celém systému. Třeba ve Francii, když je někdo novinář, tak je na to hrdý, má sociální úlevy na daních, ale také tam platí nějaká poměrně přísná – a slušná – pravidla, která se týkají etiky a etických kodexů. To třeba u nás vůbec není. V Polsku mají dva syndikáty novinářů, jeden, který vznikl po roce 1989, a druhý, který existoval už předtím. A nemají to třeba takhle stanoveno jako v té Francii. Ta pravidla hry jsou různá a my bychom neměli slepě přejímat něco, co někde funguje, ale v jiném systému, kdy vytrženo z kontextu a přeneseno k nám by nemuselo být tak efektivní,“ namítá předseda volebního výboru Stanislav Berkovec.
Na pořadu dne jsou koncesionářské poplatky už několik let
Sám ale nechce vynášet kategorické soudy, jak by mělo financování veřejnoprávních médií vypadat. „To je opravdu věc nějaké širší debaty a já si netroufám říkat, jak by to mělo být, to mi ani nepřísluší. Ale té debatě budu vždy otevřený jako novinář, jako někdo, kdo to všechno prošel takříkajíc odspodu a kdo to dnes vidí zase z jiné pozice. Zažil jsem veřejnoprávní média, i ta soukromá, takže to dokážu posoudit. Je to také věc transformačních licencí, to je všechno budoucnost, která nás čeká a kterou budeme muset řešit,“ uvědomuje si šéf volebního výboru, ale kdy to bude na pořadu dne, netuší. „Ono je to na pořadu dne už několik let,“ směje se Stanislav Berkovec. „Je to věc budoucnosti, ale jestli blízké, nebo daleké, to nevím. Ale co to je blízká budoucnost v politice, když změna zákona trvá dva roky?“ končí řečnickou otázkou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
