Dušek v rozhovoru s Michalem Půrem hovořil o válce na Blízkém východě a jejím dopadu na ceny energií a pohonných hmot v Evropě i v České republice. „Všude na internetu se teď šíří nějaké názory, že kdybychom už plně přešli na obnovitelné zdroje, tak teď nějaký Hormuzský průliv nemusíme řešit. To je super myšlenka, ale není to tak jednoduché,“ uvedl na úvod Dušek a myšlenku rozvedl na příkladu velkého bloku větrných elektráren ve Skotsku, konkrétně Seagreen, kde stojí více než sto větrných turbín.

Ta je schopná generovat až tisíc MW, což je jako jeden blok jaderné elektrárny Temelín. „Ale pozor, kapacitní faktor jen 16,4 procenta, to je úplně směšné a na offshore je to úplně špatně,“ vysvětlil s tím, že větrné elektrárny na moři by měly mít kapacitní faktor kolem 40 %. „Takže teoretická výroba je až 4 TWh, ale opravdová výroba jen 1,5 TWh. Takže dvě třetiny výkonu prostě nejsou a ten větrník stojí,“ vysvětlil závislost nejen na počasí a větru, ale třeba i kapacitě sítě, kdy sice fouká, ale větrníky musejí i tak být vypnuté.

Hlavní problém podle Duška tkví v tom, že podobně jako v Německu i ve Velké Británii se energie z obnovitelných zdrojů ve velkém vyrábí jinde, než se nakonec spotřebovává. „Ty větrníky jsou ve Skotsku, na moři, kde fouká, ale ta hlavní spotřeba je v průmyslových centrech na jihu Anglie. A to množství elektřiny ze severu prostě neumí efektivně přenést na ten jih, protože kapacity vedení jsou plné a ty větrníky se musejí vypnout a stojí tam pak úplně zbytečně,“ popisuje Dušek problémy s obnovitelnými zdroji, konkrétně na příkladu větrných elektráren, přičemž kapacitní faktor se dostává pod 25 % i u všech dalších britských větrných farem.