Dušek v rozhovoru s Michalem Půrem hovořil o válce na Blízkém východě a jejím dopadu na ceny energií a pohonných hmot v Evropě i v České republice. „Všude na internetu se teď šíří nějaké názory, že kdybychom už plně přešli na obnovitelné zdroje, tak teď nějaký Hormuzský průliv nemusíme řešit. To je super myšlenka, ale není to tak jednoduché,“ uvedl na úvod Dušek a myšlenku rozvedl na příkladu velkého bloku větrných elektráren ve Skotsku, konkrétně Seagreen, kde stojí více než sto větrných turbín.
Ta je schopná generovat až tisíc MW, což je jako jeden blok jaderné elektrárny Temelín. „Ale pozor, kapacitní faktor jen 16,4 procenta, to je úplně směšné a na offshore je to úplně špatně,“ vysvětlil s tím, že větrné elektrárny na moři by měly mít kapacitní faktor kolem 40 %. „Takže teoretická výroba je až 4 TWh, ale opravdová výroba jen 1,5 TWh. Takže dvě třetiny výkonu prostě nejsou a ten větrník stojí,“ vysvětlil závislost nejen na počasí a větru, ale třeba i kapacitě sítě, kdy sice fouká, ale větrníky musejí i tak být vypnuté.
Hlavní problém podle Duška tkví v tom, že podobně jako v Německu i ve Velké Británii se energie z obnovitelných zdrojů ve velkém vyrábí jinde, než se nakonec spotřebovává. „Ty větrníky jsou ve Skotsku, na moři, kde fouká, ale ta hlavní spotřeba je v průmyslových centrech na jihu Anglie. A to množství elektřiny ze severu prostě neumí efektivně přenést na ten jih, protože kapacity vedení jsou plné a ty větrníky se musejí vypnout a stojí tam pak úplně zbytečně,“ popisuje Dušek problémy s obnovitelnými zdroji, konkrétně na příkladu větrných elektráren, přičemž kapacitní faktor se dostává pod 25 % i u všech dalších britských větrných farem.
„Za rok 2025 takto zmizela, respektive se nevyrobila elektřina v hodnotě 10 TWh, což by po celý rok obsloužilo všechny domácnosti v Londýně. Takže celý Londýn mohl jet na elektřinu z obnovitelných zdrojů, ale síť řekla ne,“ prohlásil.
Podobná situace je i v Německu, kde se také neustále zvyšuje rozdíl mezi maximální možnou vyrobenou energií z větrných turbín a mezi opravdu vyrobenou, kterou dokáže energetická soustava unést.
Celá věc má i finanční hledisko, protože ačkoliv větrníky stojí, jejich provozovatel stejně dostal zaplaceno. „Provozovatel totiž už dostal provozní dotaci, a lidi tak vlastně platí za něco, co se nevyužívá ani na 20 %. Stejně tak se platí za to vypínání a zapínání elektráren, což určuje distributor. To jen za rok 2025 činilo v přepočtu deset miliard korun. Horší je ale situace, kdy na jihu je ta elektřina potřeba a musí se tam dostat z bližších zdrojů a distributor musí zaplatit třeba zvýšenou výrobu plynových elektráren. A to už stojí za rok 2025 kolem 25 miliard korun. Dohromady jen neefektivní řízení sítí kvůli snaze implementovat větrné elektrárny stojí Brity 35 miliard ročně,“ spočítal Dušek.
Závěrem dodal, že za deset let by místo vyhazování peněz na řízení sítě měli Britové naspořeno na nový jaderný reaktor. „Mělo by se už lidem přiznat, že sny o energetice plně z obnovitelných zdrojů jsou sice hezké, ale musejí se na pravou míru uvést všechny náklady, které to s sebou ponese. Ta situace s větrníky se vyřeší pouze za cenu masivních investic do infrastruktury, jinak budou každý rok dále přicházet o miliardy,“ uzavřel Dušek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Mělo by Česko investovat zejména do jaderné energie?
saruman
