Od „tatíčka demokrata“ k Erdoganovu sultanátu. Přečtěte si, jak to dnes vypadá v Turecku

1. 12. 2018 19:38

REPORTÁŽ Turecko, kde vládne prezident Recep Tayyip Erdogan, poskytlo přístřeší nejvíce uprchlíkům. Někteří ho bezmezně obdivují, pro jiné je to politik s diktátorskými sklony, které se začaly naplno projevovat. V Kappadokii a Antalyi jsme se proto poptali místních, jak to vnímají oni.

Od „tatíčka demokrata“  k Erdoganovu sultanátu. Přečtěte si, jak to dnes vypadá v Turecku
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Turecko si připomnělo osmdesáté výročí smrti "Otce Turků" Mustafy Kemala Atatürka

Anketa

Který prezident České republiky byl prozatím nejlepší?

8%
7%
85%
hlasovalo: 25261 lidí

Člen NATO, nicméně tam žije od čtyř do pěti milionů uprchlíků. Turecko! Nedávno si připomnělo osmdesát let od smrti Mustafy Kemala Atatürka. Ne „Otce Turků“, jak se často interpretuje, ale „Otce Turka“, který v zemi zavedl mnoho reforem. Nyní se na některé z nich jeho současný nástupce ve funkci prezidenta Recep Tayyip Erdogan dívá skrz prsty. Jaké je tedy dnešní Turecko?

Mustafa v Kappadokii

U náměstí Tepebasi v městečku Ortahisar, které leží uprostřed turistické oblasti Kappadokie, stojí velká kavárna s ještě větší zahradou. Před kavárnou sedí u čaje a portrétu prvního tureckého prezidenta chlapík, který se představí jako Mustafa. Na zahradě pod velkou bustou Atatürka jsou rozestavěny třeba štíty místní pobočky Nacionálně činné strany, Republikánské lidové strany anebo Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje. V Turecku jako by celá společnost trpěla mnohočetnou poruchou osobnosti. Všichni uznávají a blahořečí „tatíčka zakladatele“ Atatürka, ale většina podporuje i současného prezidenta Erdogana, jenž některé Atatürkovy reformy zavrhuje.

Fotogalerie: - Turecko vzpomínalo na "tatíčka"

Turecko si připomnělo osmdesáté výročí smrti "Otce...
V téměř půldruhého milionu velkém městě Konya je m...
Významný učitel súfismu Mevlana z vosku
Tančící derviš asi ze sádry
Ve vnitrozemí Turecka ležící Kappadokie
Kappadokie v překladu znamená "země krásných koní"

„Atatürk je největší národní hrdina, kterého máme. Na druhou stranu Erdogan se zaměřil hlavně na problémy Turecka, buduje nové silnice, staví nové školy. Ale moc se mi nelíbí, jak soustředil veškerou politickou moc na sebe. Na některé důležité věci tady byly uvaleny dost velké daně, třeba na elektroniku či volání mobilem,“ přemýšlí o tureckých politicích Mustafa. V Ortahisaru má celou rodinu, včetně dvou dcer. Když nepracuje v kavárně, létá s turisty balonem, takže vydělává každopádně víc, než je základní plat pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Do sedmi tisíc korun. Učitelé na základní škole berou maximálně třináct tisíc, lékaři nejvíce čtyřiadvacet tisíc korun.

Atatürk a Erdogan pod lupou

Od smrti Mustafy Kemala Atatürka uběhlo už osmdesát let. Přestože se tento zakladatel Turecké republiky narodil v tehdy osmanské, dnes řecké Soluni, stal se opěvovanou veličinou Turecka. A to hlavně kvůli tomu, že za první světové války roku 1915 sehrál jako velitel devatenácté divize rozhodující úlohu při obraně poloostrova Gallipoli proti dohodovému výsadku. Tehdy ještě jako Mustafa Kemal Paša se rázem stal národním hrdinou. Později se postavil proti sultánovi, zrušil Osmanskou říši a vzdoroval západním mocnostem, jež měly v úmyslu rozdělit Turecko. V zemi pak zavedl nespočet reforem. Například lidovou turečtinu a latinské písmo, volební právo pro ženy a tak dále.

„Atatürk spolu se svou manželkou Latife osobně vyhlásili zákon, že muž v Turecku může mít pouze jednu manželku. Manželství s emancipovanou Latife, v němž adoptovali osm dětí, mu ale vydrželo jen rok. I poté si však jeden druhého vážili. Jednou z adoptovaných byla Sabiha Gökcenová, možná první bojová pilotka v historii. V Istanbulu bylo nyní postaveno snad největší letiště na světě, ale ta dvě dosavadní jsou nazvána po ní a po jejím adoptivním otci,“ sdělila krajanka M. F., která se do Turecka vdala, pracuje v turistickém průmyslu a bydlí nedaleko pobřeží Středozemního moře.

Ostatně Recep Erdogan se narodil na předměstí Istanbulu, ale jdou o něm skazky, že je Gruzínec či dokonce Armén, o jejichž genocidě se v Turecku nesmí mluvit. Vychodil náboženské školy, přivydělával si pouličním prodejem, chtěl být profesionálním fotbalistou. Od roku 1981 se stal politickým turistou, jenž vystřídal tři strany, než skončil v dnešní Straně spravedlnosti a rozvoje. V březnu 2012 v reakci na propuštění zadrženého představitele kurdské Sjednocené demokratické strany v Sýrii PYD, kterou Turecko považuje za teroristickou, obvinil Českou republiku z podpory terorismu.

Všechny dobré krajanky

Právě průvodkyně M. F. vylíčila, jak se v Turecku žije. V centrech měst a na turecké riviéře prý běžní Turci žít nemohou, protože nájmy jsou moc vysoké. Elektřina, voda, benzín jsou naopak poměrně levné. Do důchodu jdou v Turecku ženy v pětapadesáti, muži v pětašedesáti letech a běžné důchody se rovnají základním platům dělníků. Také sdělila zážitek s uprchlickou rodinou. „Mí sousedi byli ze Sýrie. Hovořili pouze arabsky, ale paní se starala o dvojčata a její manžel dělal řezníka. Byl zaměstnán v místním řeznictví. Byli bezva. Pozvali mě na čaj, když byl svátek oběti, tak mu v řeznictví darovali jehně a přinesli mi jakousi výslužku. Já o nich nemohu říct špatné slovo. Nejvíce uprchlíků je ale na východě Turecka.“

„V otázkách reakcí na Erdogana a Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) vůbec si musíme uvědomit, že národ je dost striktně rozdělený na tu zhruba polovinu, která ho velmi kritizuje, a na tu druhou, která ho zase až nekriticky obdivuje. Takže ano, část Turků tento skandál velmi pobouřil, byl hodně probírán na sociálních sítích, ale bohužel jakékoliv pokusy o jeho vyšetření byly zmrazeny, a postupem času ho pomalu překryly další skandály. No a ta druhá polovina je prostě přesvědčená, že to bylo další z konspiračních spiknutí proti jejich vládci a žádným z těchto obvinění nevěří,“ řekla před necelými dvěma lety Parlamentním listům soudní překladatelka a tlumočnice Stanislava Beranová, která žije v Antalyi. Odpověděla tak na dotaz, jestli Turky nenaštvaly hovory syna a otce Erdoganových o ukrytí milionů dolarů, které mladší získal jako úplatek, jež se dostaly na veřejnost. Ta kauza opravdu zapadla.

Co píší v Sabah?

V tureckých, ale anglicky psaných, novinách Daily Sabah se nedávno rozváděl dvojí přístup ke Kurdům v regionu. Vysocí turečtí představitelé považují Stranu kurdských pracujících PKK za nebezpečnou, v zemi je zakázána a od roku 1997 je i na americkém seznamu teroristických organizací. Zato kurdské Lidové obranné jednotky YPG, které jsou ozbrojeným křídlem Sjednocené demokratické strany PYD v syrském severním regionu Rojava, Američané jako pozemní vítěze nad Daesh podporují. Například Erdogan se k tomu vyjádřil ve smyslu, že zmíněné organizace nelze považovat za odlišné, protože mají všechny společnou strukturu a jde o teroristické skupiny, byť s jinými jmény.

Ostatně v Turecku je uprchlická krize stále velkým tématem. „Připomínám, že během nešťastného vývoje na Středním východě poskytla naše země přístřeší největšímu množství uprchlíků na světě, asi čtyřem milionům. A to bez rasistických a xenofobních incidentů. Právě takovéto chování k velkému počtu uprchlíků dokládá důležitost stability v Turecku,“ napsal mimo jiné Emren Gönen v novinovém komentáři.

Deniz v Antalyi

Asi nejznámějším turistickým letoviskem na turecké riviéře je více než milionové město Antalya. Ostatně i mimo sezónu jsou ulice a obchůdky starého města, kde lze ještě vidět zbytky osmanské architektury, plné cizinců. Právě v jednom z obchodů se suvenýry se majitel O. S. svěřil: „Erdogan je jedinou zárukou toho, že o Turecku bude víc a víc slyšet. Vždyť jsme mocností, kterou stále všichni přehlížejí. A fakt, že jsme muslimové, nepopřel ani Atatürk, tak proč by islám nemohl být v zemi hlavním či státním náboženstvím?“

Naopak Deniz, jenž obsluhuje hosty v jedné z restaurací v přístavu, nemůže současnému tureckému prezidentovi přijít na jméno: „Zavedl v zemi represe, které nemají obdoby. Odůvodňuje to pokusem o vojenský převrat, což je taková kouřová clona, aby se mohl chovat jako diktátor, jako sultán. Turecko se s ním opravdu vrací do středověku a mám strach z toho, jak to všechno dopadne.“ Právě na turecké riviéře jsou díky častějším kontaktům s turisty prý lidé otevřenější a kritičtější, což se nedá říct o vnitrozemí této země, která má přes jednaosmdesát milionů obyvatel.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiš: Amnestie? U Soukupa padl odvážný návrh

14:37 Babiš: Amnestie? U Soukupa padl odvážný návrh

V Soukupových zprávách bylo zase veselo. Moderátor opět odpovídal na dotazy diváků. "Nedivila bych s…