Zatímco Středula a Bartošek poukazovali na přednosti zmírnění podmínek kurzarbeitu, jak se na nich dnes dohodla tripartita, Skopeček upozorňoval na to, že kurzarbeit, což je nástroj na zmírnění dopadů ekonomické recese, přinese velkou byrokratickou zátěž. Za vhodnější by považoval, kdyby byly firmám, například těm postiženým sankcemi, poskytnuty daňové prázdniny.

Středula upozornil, že v Německu a Rakousku zaměstnavatelé kurzarbeit využívají a jsou tam s ním dobré zkušenosti. Ostře se opřel do Skopečka za to, že za vlád ODS byl přijat zákon sice umožňující kurzarbeit, ale financovaný z evropských peněz. „Je extrémně byrokraticky náročný, je na nic,“ vyčetl Středula Skopečkovi.

Recept navrhovaný ODS v Německu raději nevyzkoušeli

Následně dostal slovo politolog a ekonom Petr Robejšek, který dlouhodobě žije v Německu. Kurzarbeit se podle něj v Německu jednoznačně osvědčil. To je zřejmě možné i proto, že k tomuto instrumentu existují rozsáhlé a detailní zákonné předpisy, jež řeší různé konkrétní případy, které mohou nastat. „Z čeho se bude počítat, co se zaměstnancům bude platit, jak mohou zaměstnanci využívající kurzarbeit trávit svůj čas, například vzděláváním se.“

Na otázku moderátora, proč se v Německu v tomto směru nezavedly daňové úlevy, jak navrhoval ekonomický expert ODS Robejšek, uvedl, že daňové úlevy by příliš spoléhaly na osvícené podnikatele, jenže ani ti nejsou naprosto nezištní.