Odborový parlament Nezávislé odborové organizace České televize (NOO ČT) vyjádřil silné znepokojení nad snahou vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě zrušit televizní a rozhlasové poplatky. V prohlášení, které přijal, zdůrazňuje absenci konkrétních informací o záměrech vlády v oblasti médií veřejné služby a žádá o zahájení celospolečenské diskuse o jejich postavení a úkolech v demokratickém státě. Tato diskuse by měla respektovat Evropský akt o svobodě médií (EMFA).
Máte důvěru v novou vládu Andreje Babiše?Anketa
„Odborový parlament vyzývá vedení České televize k jednoznačnému odmítnutí změny financování a k otevřené obraně nezávislosti ČT,“ stojí v prohlášení, k němuž se připojily další organizace, včetně Odborové organizace České televize TS Brno, Odborové organizace pracovníků ČT TS Ostrava, Iniciativy Za ČT nezávislou, Odborové základní organizace Českého rozhlasu a Unie orchestrálních hudebníků Symfonického orchestru Českého rozhlasu.
Tento postoj odborů přichází v reakci na nedávné rozhodnutí koaliční rady, která se domluvila na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) byla shoda dosažena již před čtrnácti dny a nyní byla doplněna o časový harmonogram změny financování.
Tomio Okamura
Zrušení poplatků je součástí vládního programového prohlášení a mělo by vstoupit v platnost od 1. ledna 2027, přičemž financování veřejnoprávních médií by přešlo na státní rozpočet.
Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že vláda plní své sliby voličům a změna financování je klíčovým bodem koaliční dohody. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě) dříve naznačil, že možnosti financování zůstávají otevřené, ale zdůraznil snahu o udržení nezávislosti médií.
Ing. Andrej Babiš
Politická debata o koncesionářských poplatcích se vyostřila již při loňských volbách, kdy hnutí ANO slibovalo odstranění zátěže pro občany při zachování nezávislosti médií a SPD se zasazovalo o jejich úplné zrušení. Aktuálně činí měsíční televizní poplatek 150 korun a rozhlasový 55 korun, což bylo navýšeno loni v květnu po téměř dvou dekádách.
Chvilkaři se tak rozrušili, že opisují od Trumpa
Proti zrušení poplatků se vyjádřil spolek Milion chvilek pro demokracii. Pro zvýraznění nejdůležitějších myšlenek použili „chvilkaři“ trumpovský způsob psaní s častým využíváním velkých písmen.
„Vyjadřujeme PLNOU PODPORU prohlášení odborů České televize! Veřejnoprávní média patří veřejnosti, NE STRANĚ A POLITIKŮM. Zrušení poplatků je cesta k omezení finanční stability médií veřejné služby a k vytvoření závislosti ČT a ČRo na politicích a jejich libovůli. Česká televize (a Rozhlas) tím ztratí to hlavní, proč existují – nezávislost,“ publikoval Milion chvilek na svém facebookovém profilu.
Zrušení poplatků by podle „chvilkařů“ mohlo být prvním krokem k zestátnění veřejnoprávních médií. „Přesně takhle postupoval ORBÁN v Maďarsku i FICO na Slovensku. Kam to všechno vedlo, dobře víme. Občané navíc zrušením poplatků NIC NEUŠETŘÍ – vše zaplatí stejně na daních s mastnými úroky – a stát se bude o to víc zadlužovat. A platit budou všichni, ne jen ti, co média konzumují. Takže jestli se někdo ohání spravedlností, spravedlnost rozložení nákladů utrpí,“ stojí v příspěvku.
Autoři vyjádření apelují na veřejnost: „Přátelé, žádáme Vás – buďme ve střehu! Vysvětlete svým přátelům, o co se hraje a proč je to tak důležité. Nyní musíme pečlivě sledovat všechny další kroky. A pokud půjde do tuhého a politici se skutečně pokusí zrušit fungující systém poplatků pro ČT a ČRo, buďme připraveni se opravdu hlasitě ozvat a jasně se postavit za to, že média do rukou politiků prostě nepatří! Díky za sdílení!“
Mohlo by dojít i na stávku
Novinářka Marie Bastlová se na síti X ptá: „Dojde ke stávce?“
Dojde ke stávce?
— Marie Bastlová (@MarieBastlova) January 23, 2026
"Odhodlání v redakci je velké. Odhodlání bránit princip svobodné novinařiny a žurnalistiky, na jakou jsme zvyklí v posledních desítkách let. Pokud by došlo do krizové situace, tak i k tomu by mohlo dojít."#medialnicirkus a @MichalKubalhttps://t.co/TBY6Jvr8a4
A cituje slova šéfredaktora zpravodajství České televize Michala Kubala: „Odhodlání v redakci je velké. Odhodlání bránit princip svobodné novinařiny a žurnalistiky, na jakou jsme zvyklí v posledních desítkách let. Pokud by došlo do krizové situace, tak i k tomu by mohlo dojít.“
Objevují se ale i odlišné názory. „A ani na chvilku vám nepřijde divné, že by odbory měly rozhodovat o tom, co je v pravomoci exekutivy a zákonodárců, o něčem, co je NEdobrovolně placené fyzickými i právnickými osobami?“ podivuje se na síti X europoslanec Tomáš Kubín (ANO).
A ani na chvilku vám nepřijde divné, že by odbory měly rozhodovat to, co je v pravomoci exekutivy a zákonodárců, o něčem co je NEdobrovolně placené fyzickými i právnickými osobami?
— Tomáš Kubín ???? (@tomaskubin_) January 23, 2026
„Tady samozřejmě souhlasíme s odbory ČT. Česká televize by měla být osvobozena z pařátů nenasytného státu a být financována dobrovolnými příspěvky svých diváků. Pokud má Česká televize vysokou sledovanost, je to důkaz, že by se uživila i na svobodném trhu. Pokud má Česká televize nízkou sledovanost, je to důkaz, že by lidé neměli platit za něco, o co nemají zájem. Pokud by Česká televize měla sledovanost ‚tak akorát‘, tak stále tím nelze obhájit financování za pomocí násilného donucení,“ publikovala na síti X Tea Party, konzervativní frakce Občanské demokratické strany.
Tady samozřejmě souhlasíme s odbory ČT.
— TEA PARTY cz (@TEAPARTYcz) January 22, 2026
Česká televize by měla být osvobozena z pařátů nenasytného státu a být financována dobrovolnými příspěvky svých diváků.
Pokud má Česká televize vysokou sledovanost, je to důkaz, že by se uživila i na svobodném trhu. Pokud má Česká… pic.twitter.com/w3bymkz7yx
— TEA PARTY cz (@TEAPARTYcz) January 23, 2026
„Koncesionářské poplatky budou zrušeny! Plně to podporuji. Proč bych měl platit za službu, která nenabízí to, co bych chtěl sledovat? Takzvaná veřejnoprávní média nejsou vyvážená a šíří ten jeden ‚správný‘ světonázor... Výkon České televize je ubohý a nestojí za povinné poplatky ani jejich zvýšení,“ zveřejnil na facebookovém účtu KSČM sociolog Jan Klán.
Zvažované varianty
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě se shodla na zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas s platností od 1. ledna 2027 a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu, případně prostřednictvím zvláštní kapitoly nebo fondu navázaného na procento HDP. Cílem je aktualizovat definici veřejnoprávní služby, zajistit efektivnější využití zdrojů, odstranit duplicity a reagovat na technologický vývoj, kdy vysílání přesahuje klasická zařízení.
Česká televize v roce 2024 hospodařila s necelými osmi miliardami, Český rozhlas vybral na vyrovnané hospodaření přibližně 2,3 miliardy. Objem rozpočtových výdajů činí 2,3 bilionu korun a například proplácení poplatků za obnovitelné zdroje energie, ke kterému se vláda zavázala od počátku letošního roku, představovalo výrazně větší částku.
V rámci koalice má variantu přímého financování ČT a ČRo podle informací webu ParlamentníListy.cz podporovat především SPD, zatímco Motoristé a větší část ANO se aktuálně kloní k variantě založení zvláštního fondu, do něhož by k financování televizního a rozhlasového vysílání byla odváděna přesně stanovená částka. Ta má být definována procentním podílem z HDP, což by rozpočet obou médií lépe svázalo s ekonomickou realitou země.
Inspirací má být finský model, v němž jsou veřejnoprávní televize a rozhlas financovány z příjmů zvláštní daně, která funguje zcela mimo státní rozpočet, a je tedy účelově vázána výhradně na vysílání. Tato daň je vybírána od každého občana staršího 18 let na základě jeho příjmu. Lidé s nízkým příjmem jsou od jejího placení osvobozeni a daň je definována progresivně, současně je ale zastropována.
Ministr kultury Oto Klempíř zdůraznil potřebu stabilního financování a zachování nezávislosti. Premiér Andrej Babiš a předseda Sněmovny Tomio Okamura zrušení koncesionářských poplatků prezentují jako splnění slibu voličům a úlevu domácnostem, avšak opozice, někteří experti i Senát varují před vážným ohrožením nezávislosti médií, politickou závislostí na vládě, rizikem „vyhladovění“ institucí nebo naopak zneužitím financí k podpoře spřízněných subjektů, přičemž srovnávají situaci s přístupy Viktora Orbána či Roberta Fica. V koalici zatím probíhá intenzivní diskuse o finální podobě nového modelu financování.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.








