Odbory kritizují vládu. Nikdo prý neletěl na oslavy sta let mezinárodního hnutí práce

18.06.2019 21:55

Odboráři kritizují českou vládu, že na červnové oslavy stého výročí založení Mezinárodní organizace práce (ILO) do Ženevy nevyslala svého zástupce. Státníci z jiných zemí na místo dorazili. ČTK to dnes sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Odbory kritizují vládu. Nikdo prý neletěl na oslavy sta let mezinárodního hnutí práce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda ČMKOS Josef Středula

Českou neúčast označil za „ostudu české zahraniční politiky“. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že ke stému výročí uspořádalo v Praze v polovině dubna konferenci o budoucnosti práce. Šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) se také před nedávnem v Ženevě s vedením ILO sešel.

Konference ke stému výročí se koná v Ženevě. Oslavy začaly 10. června a potrvají do 21. června. Akci navštívili německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron či ruský premiér Dmitrij Medveděv. Dorazit by měl belgický král Philippe.

Středula uvedl, že o mezinárodním významu akce členy české vlády informoval, podle něj je česká neúčast chyba celého kabinetu. „Pokládám za ostudu zahraniční politiky naší vlády, že takto důležitá akce byla zcela ignorována. Je to mimo jiné důkaz, že práva zaměstnanců stále nepatří mezi priority našich politiků,“ uvedl odborový předák. Podle něj je česká neúčast „o to smutnější“, protože mezi devět zakládajících zemí kromě Británie, Francie či USA patřilo před stoletím i tehdejší Československo.

Mezinárodní organizace práce vznikla v roce 1919 po první světové válce. Jednou z jejích zásad bylo mimo jiné to, že trvalého míru lze dosáhnout jen při prosazení sociální spravedlnosti, tedy i spravedlivých pracovních podmínek. Tématy se tak staly délka pracovní doby, práce v noci, stanovení nejnižší věkové hranice pro práci či ochrana matek. V roce 1946 se ILO stala součástí OSN. Nyní se organizace zaměřuje třeba na změny práce s nástupem digitalizace či na celoživotní učení.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

5:00 „Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

TÝDEN V MÉDIÍCH Dokud byl Pavel Tuleja rektorem Slezské univerzity v Opavě, nikoho jeho publikační č…