„Je zcela jasné, že koalice se v podstatě dohodla, že učitelům a potažmo i vysokým školám přidá. Za jakých podmínek, za jakých parametrů a kdy, to je otázka jednání. Nevidím žádný důvod k militantním akcím,“ řekl Pilný. Odbory, které vyhlásily stávkovou pohotovost, se podle něj pouze snaží zviditelnit.
Pilný uvedl, že požádal ostatní ministerstva o informaci, kolik nespotřebovaných peněz mohou pro zvýšení platů ve školství uvolnit. „Pokud nebudeme mluvit o evropských penězích, tak rozsah nespotřebovaných výdajů z minulých let je kolem 40 miliard. Samozřejmě musíme vzít v úvahu to, že všechny resorty ke konci roku prohlašují, že mají uzavřené smlouvy a že to nějakým způsobem doženou. Takže počkáme, s čím jednotlivá ministerstva přijdou,“ řekl.
Ministr rovněž podotkl, že nevidí jednotný postoj vysokých škol k plánovaným protestům. „Jsou rektoři, s kterými se dá mluvit, jako je pan rektor (Univerzity Karlovy Tomáš) Zima, a jsou rektoři, kteří jsou více militantní, jako je pan rektor (Mikuláš) Bek z Masarykovy univerzity. Já tam žádnou jednotu nevidím,“ řekl. „Myslím, že by se měli věnovat problému vzdělávání především a vyčkat nějakého finálního řešení,“ doplnil.
Školské odbory vstoupily v úterý do stávkové pohotovosti. Uvedly, že jim vadí, že vládní koalice odkládá rozhodnutí o zvýšení platů učitelů a dalších pracovníků ve školství. Členové vlády se v pondělí shodli na tom, že chtějí učitelům přidat, ale nedohodli se na tom, od kdy a o kolik.
Zástupci vysokých škol poukazují na to, že jejich rozpočet několik let stagnoval
Česká konference rektorů (ČKR) vyhlásí na 2. až 6. října protestní Týden pro vzdělanost, řekl po zasedání rektorů její předseda a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Rektorům se nelíbí současný návrh rozpočtu na příští rok, který pro vysoké školy počítá s navýšením o asi 700 milionů korun proti letošku. Pokud vláda nevyhoví požadavku vysokých škol na navýšení platů jejich pedagogů o 15 procent a jejich rozpočtu o 4,5 miliardy proti letošku, jednali by rektoři v protestním týdnu o další eskalaci protestních opatření, dodal rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.
Zima novinářům zopakoval, že zástupci vysokých škol spolupracují s dalšími školskými asociacemi a školskými odbory, se kterými svůj postup koordinují. Případná stávka školských odborů, které v úterý kvůli platům vstoupily do stávkové pohotovosti, by zřejmě mohla být na začátku října. Šéf odborů František Dobšík už v úterý řekl, že by mohla navazovat na zahájení akademického roku vysokých škol.
Protestní týden vysokých škol by měl začít v Liberci na slavnostním zahájení akademického roku 2. a 3. října. Na středu 4. října plánují rektoři zorganizovat protest v Praze s pochodem z Národní třídy na Malou Stranu kolem ministerstva školství, ministerstva financí směrem k budově vlády. Další dva dny by se protesty měly konat ve všech ostatních městech, kde jsou vysoké školy. Akademici se budou snažit zorganizovat různá setkání s veřejností, na kterých by upozornili na problémy vysokých škol. Podle Zimy se teď podoba akcí bude teprve připravovat a měla by být jasnější během dvou týdnů.
Zástupci vysokých škol poukazují na to, že jejich rozpočet několik let stagnoval, a školy tak údajně ztrácejí konkurenceschopnost. Trvají na tom, aby platy jejich učitelů rostly stejně, jako to požadují odbory pro učitele v regionálním školství. Ve výdajích v rozpočtu vysokých škol by to znamenalo nárůst o 2,5 až tři miliardy korun. Navíc požadují další peníze na stipendia doktorandů a na podporu studijních oborů, které jsou hodně žádané.
Vláda by o rozpočtu měla jednat opět v pondělí 11. září
Reálné mzdy vysokoškolských pedagogů v posledních letech klesají, a někteří učitelé proto ze škol údajně odcházejí. Loni byl medián jejich platu 37.407 korun. Podíl výdajů státu na české vysoké školy na hrubý domácí produkt (HDP) v Česku od roku 2009 klesá, zatímco HDP v současnosti roste. Letos dostaly vysoké školy 21,6 miliardy Kč, tedy zhruba o tři miliardy korun méně než v roce 2009, kdy se jejich rozpočet začal snižovat.
Vláda by o rozpočtu měla jednat opět v pondělí 11. září. Zvyšovat už schválený padesátimiliardový schodek rozpočtu žádná ze stran nechce. Podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) momentálně není na pokrytí všech nároků v rozpočtu dost peněz. Odboráři a vysoké školy jsou naopak přesvědčeni, že díky růstu ekonomiky peníze na růst výdělků ve státní pokladně jsou.
Psali jsme:
autor: mp
