Chcete, aby této zemi vládl Andrej Babiš?Anketa
„Až půjdou ukrajinští voliči tuto neděli k volbám, v sázce bude nejenom budoucnost jejich země, ale také značné části Evropy. Zkrátka a dobře, na Ukrajině se bude rozhodovat i o Rusku a osud této země zase ovlivní celou Evropu," tvrdí Bildt.
„Když se rozpadl Sovětský svaz a vznikla samostatná Ukrajina, mnozí očekávali, že se této zemi bude v dalších letech dařit lépe než Rusku. Vše ale nakonec dopadlo jinak. Během první dekády 21. století těží Rusko z vysoké ceny ropy a privatizace, která přinesla značnou efektivitu ekonomiky. Naproti tomu Ukrajina je na tom kvůli zkormupovanané politické elitě a nízké produktivitě výroby téměř nejhůře ze všech postsovětských států. Například HDP Ukrajiny a Polska byl před pětadvaceti lety prakticky stejný, nyní je však v případě Polska třikrát vyšší," poukazuje Bildt.
Oranžová revoluce v roce 2004 podle Bildta přinesla naději, ale později skončila velkým zklamáním. „Ukrajinci doufali, že se díky novým pořádkům země konečně rozejde se svojí minulostí, ale vzhledem k rivalitě mezi novými vůdci se tento záměr nepodařilo realizovat. K žádným hlubším reformním krokům bohužel nedošlo. Přesto byl rok 2004 pro ruského prezidenta Vladimira Putina značným neúspěchem. Pokoušel se tehdy do prezidentského úřadu prosadit svého favorita Viktora Janukovyče. Nepovedlo se mu to a nikdy to Ukrajincům neodpustil," je přesvědčen Bildt.
Vladimir Putin je...Anketa
„V roce 2010 se prostřednictvím svobodných a spravedlivých voleb Janukovyč nakonec stejně dostal k moci. O dva roky později se totéž podařilo i Putinovi v Rusku. Mezitím pokračovala jednání Ukrajiny o uzavření dohod o volném obchodu a přidružení, která byla započata v roce 2007. Jednání byla dokončena na začátku roku 2012 a výsledná smlouva s Evropskou unií rozhodně nebyla kompatibilní s dohodou o volném obchdu s Ruskem a Putinovým projektem Euroasie," míní Bildt.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.
„Před více než rokem Kreml zahájil mohutnou kampaň proti snahám Ukrajiny navázat užší obchodní i politické styky s EU. Tato kampaň byla podporována i ze strany tehdejšího ukrajinského prezidenta Janukovyče a jeho Stranou regionů. Následovalo prezidentovo odmítnutí podepsat smlouvu o přidružení, a další události již všichni dobře známe," píše Bildt.
„Nadcházející parlamentní volby na Ukrajině musí vygenerovat vládu, která je opravdu odhodlána prosadit v zemi radikální reformy. Nová vláda by se rovněž měla spolehnout na podporu širšího mezinárodního společenství. Součástí této podpory jsou i finanční záruky poskytnuté Mezinárodním měnovým fondem, bez kterého mohou být zásadní reformy jen stěží nastartovány. Je třeba rovněž změnit iracionální energetickou politiku země a pustit se do mnoha dalších úkolů," upozorňuje Bildt.
Pokud se všechny tyto kroky podaří realizovat, revizionistické pokusy Kremlu nebudou podle Bildta úspěšné. V opačném případě se však podle jeho názoru dá očekávat, že bude Kreml ve svých pokusech zvrátit situaci ve svůj prospěch pokračovat až do samého konce. „Značná rizika vyplývají také z momentálního postoje Kremlu, který je založen na přesvědčení, že stojí celý svět proti Rusku. Kreml se může pokusit kompenzovat ekonomickou blamáž způsobenou sankcemi dalšími revizionistickými kroky. Každý, kdo zná agresivní nacionalistická ruská média, dobře ví, že hrozící nebezpečí nelze marginalizovat," varuje Bildt.
Ambice Ruska by se dle mínění bývalého švédského premiéra poté jistě nezastavily jen u Dněpru. „V takové situaci už by bylo příliš pozdě na to zastavit mírovými prostředky hrozící vojenskou konfrontaci. Abychom takovému ponurému scénáři mohli předejít, je zapotřebí, aby z voleb vzešla silná a demokratická Ukrajina. Volby na Ukrajině jsou však zároveň klíčem k podpoře demokratických transformací v Rusku a jeho přiblížení se evropské demokratické rodině,“ uzavírá Bildt.
Bildt působil v čele švédské diplomacie až do minulého měsíce, kdy byl nucen odstoupit z důvody porážky švédské pravice ve volbách. Ještě krátce před tím se dostal na summitu NATO ve Walesu do sporu s českým prezidentem Milošem Zemanem. Český prezident se ve Walesu nechal s jistými pochybnostmi slyšet, že Praha bude žádat jasné důkazy o přítomnosti ruských vojáků na území východní Ukrajiny. Bildt naopak zastává názor, že důkazy jsou neoddiskutovatelné a v reakci na Zemanova slova si neodpustil ironickou poznámku, když se před novináři ptal, jestli existuje nějaká česká zpravodajská služba. "Zeman by se mohl zeptat těchto zpravodajců, jak se věcí mají", prohlásil na adresu českého prezidenta.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
