Okamura reaguje na Klause: Jestli z EU nevystoupíme, tak nás zničí. Jsme jen kolonie pro jejich šmejdy. Vlastenci, buďte jako Foldyna

6. 7. 2020 18:56

Českou politickou scénu na počátku prázdnin rozčeřil spor, jak se má politická strana kritická vůči EU postavit k myšlence okamžitého odchodu. Zatímco Václav Klaus z hnutí Trikolóra si myslí, že by to bylo nezodpovědné, protože bychom byli terčem pomsty Bruselu, který by si z nás udělal exemplární případ, Tomio Okamura z SPD považuje setrvání v tomto společenství za ještě nebezpečnější, neboť jeho nejnovější nápady fatálně ohrožují českou ekonomiku, bezpečnost i základy státu. ParlamentníListy.cz přinášejí polemiku obou předsedů.

Okamura reaguje na Klause: Jestli z EU nevystoupíme, tak nás zničí. Jsme jen kolonie pro jejich šmejdy. Vlastenci, buďte jako Foldyna
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Předseda SPD Tomio Okamura
reklama

Anketa

Chtěli byste, aby se EU změnila ve federaci států?

5%
95%
hlasovalo: 12835 lidí

Václav Klaus mladší nedávno pro Seznam Zprávy uvedl, že bychom neměli nyní vystupovat z EU, čímž znatelně zklamal řadu sympatizantů Trikolóry, propagujících okamžitý czexit. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz svůj postoj vysvětloval: „Teď odejít z EU bez Polska, bez Maďarska a čelit neskutečné pomstě Unie, to není nic, co by bylo v zájmu občanů České republiky. Máme podniky, kde jde 90 procent často na export do evropských zemí, takže opuštění EU teď prostě není realistický krok.“

Klaus chápe, že když lidé vidí, co provádí Angela Merkelová nebo Ursula von der Leyenová, že touží prásknout dveřmi hned a hlasitě. „Jsem poslední, kdo by se chtěl nechat těmito lidmi řídit, ale skutečně teď na to síla není. To je podobné, jako bychom chtěli v roce 1941 odejít z protektorátu. Když už, tak v roce 1944 na podzim,“ dodal.

V současnosti je podle něj řešením odmítat ty nejšílenější nápady a například také přestat mechanicky přijímat v českém Parlamentu všechnu unijní legislativu, která se dnes přijímá často bez jakékoliv rozpravy.

Na Klausova slova zareagoval obsáhlým vyjádřením pro ParlamentníListy.cz předseda hnutí SPD Tomio Okamura, který se rychlého oddělení od EU nebojí, naopak jej prosazuje.

„V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Václav Klaus ml. z Trikolóry jen opakovaně potvrdil svůj postoj, že nechce vystoupit z EU,“ zdůraznil Tomio Okamura a připomněl, že to není poprvé. Kromě toho předseda hnutí Trikolóra odmítá přímou demokracii v podobě referenda a přímé volby prezidenta.

„A chce zrušit minimální mzdu, což by bylo fatální pro české občany v manuálních profesích, jelikož by byli nahrazeni levnými zahraničními dělníky,“ pokračuje předseda SPD. Navíc Trikolóra ústy svého předsedy ukazuje sympatie k ODS a vlastně se od Fialovy strany až tolik neliší.

„Co na to říct? Myslím, že je dobře, že se ukazují zásadní rozdíly mezi programem SPD a Trikolóry. Každý má právo prosazovat svůj program, takže Trikolóru nijak nekritizujeme. Jsme naopak rádi, že se zcela vyjasnily programové rozdíly. A je na svobodné volbě občanů, komu dají ve volbách hlas,“ říká k tomu lídr Svobody a přímé demokracie.

Pokud jde o Evropskou unii, SPD zastává názor, že je nereformovatelná, a pokud z ní nevystoupíme, tak nás zničí. Ať už imigrací, islamizací, sluníčkářským neomarxismem, nebo klimatickou hysterií destruující ekonomiku. Jako alternativu nabízí již fungující Evropské sdružení volného obchodu.

„Koalici s ODS si opravdu v SPD představit neumíme, jelikož by se s návratem ODS opět vrátily staré pořádky, jako jsou korupce, klientelismus, asociální jednání vůči slušným a pracujícím lidem a pokračovala by probruselská politika,“ píše dále Okamura. Zato Trikolóra podle něj potvrdila, že je prounijní stranou, která se příliš neliší od ODS.

To mimo jiné znamená, že se potvrzuje, že nejsilnější vlasteneckou a euroskeptickou stranou je právě SPD.

„Proto bych rád tímto vyzval ostatní vlastenecké či euroskeptické strany, aby netříštily síly a podpořily největší vlasteneckou stranu, kterou je SPD. Tak máme jedinou šanci zvítězit nad probruselskými stranami. Je potřeba zahodit osobní ambice a politikaření. V příštích volbách půjde totiž doslova o zachování svobody a existence naší republiky. Správnou cestu všem vlastencům ukázal letos Jaroslav Foldyna, který se stal členem poslaneckého klubu SPD a posílil naše řady na 20 poslanců. Vlastenci táhnou za jeden provaz! Pojďte i vy s námi,“ vyzývá Tomio Okamura.

Klaus se prý svými argumenty blíží Petru Fialovi, který vážně vykládá v České televizi, že czexit nemůže požadovat nikdo, kdo je při smyslech. Jeho zdůvodnění obchodními vazbami na EU je podle Okamury směšné, protože Švýcarsko má s EU podobně intenzivní obchod, a nepotřebuje k tomu být členem. Totéž platí pro Norsko a nově pro Británii.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

„Krize okolo pandemie koronaviru v plné nahotě odhalila, že Evropská unie nám nejen nepomáhá, ale škodí a že globalismus ničí národní státy a jejich schopnost plnit základní funkce pro své občany,“ pokračuje Okamura. Proto musíme svou soběstačnost co nejrychleji obnovit a v rámci EU to zjevně nebude možné.

„Brusel jen zkritizoval státy, že se zařídily samy a uzavřely hranice. Místo pomoci přišlo peskování. Unie je hadí a šakalí doupě, jak správně poznamenal můj kamarád a kolega z frakce Matteo Salvini,“ připomíná chování EU za koronakrize. A dodává, že Německo, které má ze všech nejvíc plná ústa evropanství, solidarity a humanity, bez skrupulí zadržovalo zdravotnický materiál Rakousku a Švýcarsku, což jasně ukazuje, jakou má o evropské vzájemnosti představu.

Ursula von der Leyenová poučuje Evropany, jak si správně mýt ruce.

Evropská unie nám také může zničit ekonomiku Zeleným údělem, který nás bude stát v součtu biliony korun. V ekonomické krizi nás tyto plány mohou dorazit. Navíc Brusel zneužívá pandemie k další centralizaci v podobě evropských dluhopisů. „Brusel státům sebere peníze a pak jim je milostivě zpátky přerozdělí. Vidíme zde jasnou snahu vytvořit fiskální unii a unii politickou – tedy jednotný superstát,“ obává se předseda SPD.

Pokračuje kritikou globalizace, která nás dovedla k tomu, že jsme v naší zemi pomalu nebyli schopni vyrobit něco tak jednoduchého, jako jsou roušky, a museli jsme je vozit z Číny. Tyto dramatické události nás poučily, že nelze spoléhat na obchod, ale musíme mít vlastní schopný průmysl a zemědělství.

To se týká zejména potravinové soběstačnosti. „Potravinová soběstačnost je minulostí, vzato v celkovém finančním vyjádření jsme soběstační pouze cca z 65 %. Brambor a ovoce dovážíme ročně kolem 25 %, zeleniny 65 %… Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek v květnu řekl, že soběstačnost země ve výrobě vepřového masa se pohybuje mezi 36 až 38 procenty, u drůbežího je to 55 procent, u vajíček 60 procent a u mléka kolem 85 procent. V době krize budeme těžko potraviny dovážet…,“ vypočítává předseda SPD.

Klíčové je též zajištění bezpečnosti státu. S tím souvisí i zajištění strategických odvětví, jako je energetika nebo voda. „Stejně tak musíme mít vybudovány kapacity i pro obranu či mít připravené kapacity pro ekonomiku pro čas krizí nebo případně pro válečnou ekonomiku,“ dodává místopředseda Poslanecké sněmovny. Právě proto nemůžeme připustit, aby mám EU diktovala, jakou máme mít energetiku, což svým plánem Green Deal dělá.

A škody členství v EU jsou i v dalších oblastech. „Legislativa EU v řadě oblastí zakazuje, abychom řešili problémy a abychom je upravili vlastními zákony. Hnutí SPD například předložilo návrh zákona na zdanění vyvádění dividend nadnárodními korporacemi, ale vláda k němu dala negativní stanovisko s tím, že je v rozporu s pravidly EU,“ připomíná. České firmy přitom dividendy danit musejí, takže tu EU otevřeně zvýhodňuje zahraniční korporace.

„NATO a EU nejsou zárukou bezpečnosti. Alternativou je Visegrád. Evropská unie i NATO naprosto selhaly i v případě migrační krize,“ připomíná Okamura. NATO má za členský stát Turecko, které otevřeně posílá migranty do Evropy, okupuje členský stát EU, Kypr, a fakticky napadlo jiný členský stát NATO, Řecko. A v Bruselu to nikdo neřeší, protože je blízkým spojencem Německa.

Alternativou pro budoucnost je podle Okamury intenzivní spolupráce Visegrádské skupiny. „Musíme budovat silný suverénní národní stát a armádu, která bude bránit naše území a která nebude určená na zahraniční mise. Musíme budovat spojenectví ne na základě krásných řečí, ale na základě reálných zájmů,“ dodává.

A tyto zájmy podle něj jsou:

1. zabránit masové imigraci a islamizaci našich zemí,

2. zabránit vzniku superstátu pod hegemonií Německa a Francie,

3. zachovat evropský charakter našich zemí proti multikulturalismu,

4. vytvořit obranné a geopolitické společenství v prostoru mezi Německem a Ruskem (a Tureckem), jak to chápal již Palacký,

5. vytvořit hospodářské společenství nezávislých států. Toto uskupení musíme budovat i pro případ, že se západní Evropu nepodaří zachránit před islamizací.

Na „zdegenerovaný marxistický Západ“ se podle Okamury nedá spoléhat, tak jako jsme se na něj nemohli spolehnout již v roce 1938. Dnes s námi navíc jeho hlavní protagonisté – Německo a Francie – mají zjevně zlé úmysly. „Jsme pro ně jenom kolonie, ve které vidí odbytiště pro své šmejdy, levnou pracovní sílu a místo, ze kterého mohou vysávat zisky,“ zdůrazňuje Okamura.

Fakta podle něj potvrzují, že na Unii doplácíme. „Jak upozornil ekonom Vít Jedlička, podle odhadu samotné Evropské komise nás unijní regulace stojí čtyři procenta HDP ročně, což pouze za minulý rok představuje cca 200 miliard korun. Z EU jsme za posledních 14 let načerpali na různé dotace 741 miliard korun, ale náklady na evropské regulace dosáhly minimálně astronomických 2 456 miliard,“ připomněl předseda SPD.

A připomíná i odhad renomovaného ekonoma Thomase Pikettyho, že mezi lety 2010 a 2016 bylo do zahraničí „odkloněno“ až 7,6 procenta našeho HDP. „Česká republika je tedy v minusu 1 689 miliard korun za sedm let,“ převedl Okamura procenta do korun.

SPD se podle něj neopájí naivními představami, že by se EU nechala dobrovolně zreformovat. Naším cílem tedy může být jedině úplný odchod po vzoru Velké Británie.

„Když nevystoupíme z EU, Brusel nás zničí masovou imigrací, sluníčkářským neomarxismem a ekoterorismem. Samozřejmě se musíme na vystoupení připravit. Naše země bude opět naše – svobodná, soběstačná, bezpečná a prosperující,“ uzavírá Okamura.

Celé vyjádření Tomia Okamury pro ParlamentníListy.cz:

V rozhovoru pro Parlamentní listy Václav Klaus ml. z Trikolóry jen opakovaně potvrdil svůj postoj, že nechce vystoupit z EU. Stejně jako minulý týden v rozhovoru pro Seznamzprávy Václav Klaus řekl, že by bylo dětinské vystupovat z Evropské unie a v jiném vyjádření zase řekl, že je proti referendu, nesouhlasí s přímou volbou prezidenta a chce zrušit minimální mzdu, což by bylo fatální pro české občany v manuálních profesích, jelikož by byli nahrazeni levnými zahraničními dělníky. Václav Klaus ml. také minulý týden řekl, že si dokáže představit vládnutí s ODS a že se Trikolora od ODS vlastně tolik neliší. Co na to říct? Myslím, že je dobře, že se ukazují zásadní rozdíly mezi programem SPD a Trikolóry. Každý má právo prosazovat svůj program, takže Trikolóru nijak nekritizujeme. Jsme naopak rádi, že se zcela vyjasnily programové rozdíly. A je na svobodné volbě občanů, komu dají ve volbách hlas. Hnutí SPD prosazuje referendum o vystoupení z Evropské unie a EU je podle nás nereformovatelná. Pokud nevystoupíme z EU, tak nás zničí – imigrací, islamizací, sluníčkářským neomarxismem a genderem, klima-hysterií a destrukcí ekonomiky. Alternativou k EU je podle hnutí SPD Evropské sdružení volného obchodu (EFTA), kde jsou třeba Švýcarsko, Norsko či Lichtenštejnsko. A koalici s ODS si opravdu v SPD představit neumíme, jelikož by se s návratem ODS opět vrátily staré pořádky, jako jsou korupce, klientelismus, asociální jednání vůči slušným a pracujícím lidem a pokračovala by probruselská politika.

Trikolora ústy svého předsedy Václava Klause ml. potvrdila, že je pro-unijní strana a že se příliš neliší od ODS. Opět zdůrazňuji, že to nekritizuji, jelikož každý má demokratické právo prosazovat svůj politický program. A hnutí SPD je konstruktivní a chceme spolupracovat se všemi vlastenecky naladěnými subjekty, proto bych rád tímto vyzval ostatní vlastenecké či euroskeptické strany, aby netříštily síly, a podpořili největší vlasteneckou stranu, kterou je SPD. Tak máme jedinou šanci zvítězit nad probruselskými stranami. Je potřeba zahodit osobní ambice a politikaření. V příštích volbách půjde totiž doslova o zachování svobody a existence naší republiky. Správnou cestu všem vlastencům ukázal letos Jaroslav Foldyna, který se stal členem poslaneckého klubu SPD a posílil naše řady na 20 poslanců. Vlastenci táhnou za jeden provaz! Pojďte i vy s námi!

Podobně jako Václav Klaus ml. argumentuje ohledně členství v EU předseda eurofilní ODS Petr Fiala, který v České televizi přesvědčoval o tom, že v našem národním zájmu je být v Evropské unii – prý především kvůli naším ekonomickým vazbám na EU a kvůli tomu, že do EU směřuje 80 procent exportu. Czexit podle předsedy ODS nemůže požadovat nikdo, kdo je při smyslech. To co říká Petr Fiala, je ale přece naprostý nesmysl. Na to, abychom obchodovali s EU, přece nemusíme být členy EU. Švýcarsko a státy EFTA v EU nejsou a mohou normálně se státy Evropské unie obchodovat a také masivně obchodují. To, co říkají Petr Fiala a Václav Klaus ml., je nesmyslné strašení. Vystoupení z EU je výhodné. Švýcarsko má obrovský export do Evropské unie, ale v EU není. Norsko je také mimo EU a směřují tam čtyři pětiny norského exportu. V případě Islandu jsou to tři čtvrtiny exportu. Lichtenštejnsko vyváží více než 61 % vývozu do zemí EU.

A to, že je vystoupení z Evropské unie výhodné potvrzují i další fakta. Už jenom kvůli nesmyslnému boji EU proti CO2 bude mít ČR náklad stovky miliard korun ročně navíc. Britové se toho už zbavili.

Krize okolo pandemie koronaviru v plné nahotě odhalila, že Evropská unie nám nejen nepomáhá, ale škodí, a že globalismus ničí národní státy a jejich schopnost plnit základní funkce pro své občany. I proto je potřeba z Evropské unie vystoupit a obnovit soběstačnost našeho státu, aby byl na krize podobného typu do budoucna připraven. Nikdy do budoucna nelze vyloučit opakování podobné pandemie, ekonomickou či migrační krizi nebo válečný konflikt. Pro takové eventuality musíme náš stát připravit. Je také pravda, že ačkoli jsou národní státy Evropskou unií a globalismem do značné míry oslabeny, přesto byly jako jediné schopné krizovou situaci, byť s problémy, řešit.

Evropská unie se mohla v počátečním stavu pokusit nějakým způsobem zkoordinovat opatření proti koronaviru a postiženým státům zajistit pomoc. To se ale nestalo. Brusel jen zkritizoval státy, že se zařídily samy a uzavřely hranice. Místo pomoci přišlo peskování. Unie je hadí a šakalí doupě, jak správně poznamenal můj kamarád a kolega z frakce Matteo Salvini. 

Německo, které má plná ústa evropanství, humanity a solidarity, zadržovalo zdravotnický materiál Rakousku (a Švýcarsku). Ukázalo se, že v době krize je bližší košile než kabát. Je nám bližší náš národní stát než Brusel.

Evropská unie nyní navíc škodí v tom, že chce pokračovat v Zeleném údělu, který má eliminovat emise CO2. Má to stát naši ekonomiku desítky let stovky miliard ročně – celkem biliony korun. A v celé EU biliony eur. Za současné situace přicházející ekonomické krize to může jednotlivé ekonomiky dorazit a způsobit obrovskou nezaměstnanost, zchudnutí a chudobu desítek, ne-li stovek milionů lidí v Evropě. 

Snaha vydávat evropské dluhopisy je pokusem Bruselu zneužít pandemii k další centralizaci. Brusel státům sebere peníze a pak jim je milostivě zpátky přerozdělí. Vidíme zde jasnou snahu vytvořit fiskální unii a unii politickou – tedy jednotný superstát. Řešením pro zadlužené státy jako Řecko, Španělsko či Itálie, ale patrně i Francie je opuštění eurozóny. Musí mít znovu ve svých rukách kurs svojí vlastní měny a nastavení úrokových sazeb. Euro je měna, která je pro ně moc silná a nevyhovuje jim. O nich pak rozhoduje Evropská centrální banka. Eurozóna není optimální měnová zóna.  

Globalisté způsobili, že národní státy nejsou soběstačné. Krize s koronavirem také ukázala, že globalisté "zimpotentněli" v řadě oblastí národní státy. Když to trochu zjednoduším a přeženu, tak globalizace nás dovedla k tomu, že jsme pomalu nebyli schopni vyrobit v naší zemi něco tak banálního jako roušky, a museli jsme je vozit až z daleké Číny. Nelze spoléhat, že vše zajistí dovoz a oblast služeb. Musíme mít vlastní silný průmysl a zemědělství a podpořit český kapitál. Nesoběstačnost a zranitelnost našeho státu vidíme i v mnoha dalších oblastech.  

Jde například o potravinovou soběstačnost a bezpečnost. Potravinová soběstačnost je minulostí, vzato v celkovém finančním vyjádření jsme soběstační pouze cca z 65 %. Brambor a ovoce dovážíme ročně kolem 25 %, zeleniny 65%… Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek v květnu řekl, že soběstačnost země ve výrobě vepřového masa se pohybuje mezi 36 až 38 procenty, u drůbežího je to 55 procent, u vajíček 60 procent a u mléka kolem 85 procent. V době krize budeme těžko potraviny dovážet… 

Je nezbytné, aby stát zajistil bezpečnost a fungování ve strategických oblastech existence státu a společnosti. Síťová odvětví jako energetika, voda, plyn a podobně musí být znovu pod kontrolou státu. I zdravotnictví. Stejně tak musíme mít vybudovány kapacity i pro obranu či mít připravené kapacity pro ekonomiku pro čas krizí nebo případně pro válečnou ekonomiku. 

Nesmíme připustit, aby nám EU diktovala, jakou máme mít energetiku a aby ve jménu boje proti změnám klimatu zničila naše hospodářství. Je třeba se mnohem více věnovat otázce státních hmotných rezerv, a aby náš stát byl v klíčových výrobcích a komoditách soběstačný či jich měl aspoň dostatečné zásoby. Klíčové produkty a odvětví v zemědělství i průmyslu by měl stát chránit a podporovat. 

Legislativa EU v řadě oblastí zakazuje, abychom řešili problémy a abychom je upravili vlastními zákony. Hnutí SPD například předložilo návrh zákona na zdanění vyvádění dividend nadnárodními korporacemi, ale vláda k němu dala negativní stanovisko s tím, že je v rozporu s pravidly EU... Přitom české firmy v ČR dividendy danit musí… EU tedy přímo zvýhodňuje na našem trhu zahraniční korporace nad českými.

V eurozóně též existují bankovní unie a záchranný mechanismus ESM – v těchto případech hrozí, že by naše země a naši občané museli sanovat krachující státy eurozóny a jejich krachující banky. To je pro nás další hrozba z EU. Ostatně o toto se nyní EU snaží formou evropských dluhopisů, za které by měly ručit všechny členské státy. Tento šílený plán je nutné odmítnout.      

NATO a EU nejsou zárukou bezpečnosti. Alternativou je Visegrád. Evropská unie i NATO naprosto selhaly i v případě migrační krize. Turecko, člen NATO, který má přihlášku do EU a který je blízkým spojencem Německa, okupuje členský stát EU – Kypr. Turecko fakticky napadlo též  členský stát EU i NATO – Řecko při útoku migrantů na hranice. A nyní proběhl konflikt mezi Francii a Tureckem u libyjského pobřeží. NATO i EU mlčí… Na EU a NATO se nemůžeme v žádném případě spoléhat. Bezpečnostní, obranou, politickou i ekonomickou alternativou pro budoucnost je pro nás Visegrád. 

Musíme budovat silný suverénní národní stát a armádu, která bude bránit naše území a která nebude určená na zahraniční mise. Musíme budovat spojenectví ne na základě krásných řečí, ale na základě REÁLNÝCH zájmů. 

Společné skutečné klíčové zájmy nyní mají státy Visegrádu a střední Evropy. Mezi tyto zájmy patří: 1) zabránit masové imigraci a islamizaci našich zemí, 2) zabránit vzniku superstátu pod hegemonií Německa a Francie, 3) zachovat evropský charakter našich zemí proti multikulturalismu, 4) vytvořit obranné a geopolitické společenství v prostoru mezi Německem a Ruskem (a Tureckem), jak to chápal již Palacký, 5) vytvořit hospodářské společenství nezávislých států. Toto uskupení musíme budovat i pro případ, že se západní Evropu nepodaří zachránit před islamizací.  

Podobně jako v roce 1938 nemůžeme spoléhat na dnes již zdegenerovaný neomarxistický takzvaný Západ reprezentovaný Německem a Francií, které s námi mají zlé úmysly. Jsme pro ně jenom kolonie, ve které vidí odbytiště pro své šmejdy, levnou pracovní sílu a místo, ze kterého mohou vysávat zisky.  

Vystoupení z Evropské unie je výhodné. Potvrzují to fakta. S postupující islamizací západní Evropy musíme začít více pracovat na spolupráci států středovýchodní Evropy, což bych nazval „Visegrád plus“. Tedy států Visegrádu plus třeba Rakouska, Chorvatska, Slovinska a tak podobně.

Tvrdí se, že členové EFTA nemají hlasovací právo při schvalování evropských regulací, které pak stejně musí implementovat. Jak upozornil britský europoslanec za Konzervativní stranu Daniel Hannan, v letech 2000 až 2013 Unie podle sekretariátu EFTA vygenerovala 52 183 právních nařízení, ze kterých Norsko přijalo celkem 4 724, což je devět procent. A když se na to stejné ptali poslanci Islandu, vyšlo číslo hodně podobné: 6 326 z 62 809 právních aktů od ledna 1994 do prosince 2014. Čili to je jen zlomek unijní legislativy. A z Bruselu velmi často chodí nesmysly, které nám škodí. 

A co se týče Švýcarska, podíl bruselské legislativy je nula. Švýcarsko samozřejmě občas regulace od EU kvůli úsporám z rozsahu přejímá, ale mnohem častěji se totožnou úpravou legislativy snaží sladit s pravidly globálními. A i když musí švýcarští exportéři při vývozu do EU unijní standardy dodržovat (stejně jako by v Japonsku dodržovali standardy japonské), na domácím trhu se tyto normy zpravidla nevymáhají. 

Na členství v EU doplácíme. Jak upozornil ekonom Vít Jedlička, podle odhadu samotné Evropské komise nás unijní regulace stojí 4 procenta HDP ročně, což pouze za minulý rok představuje cca 200 miliard korun. Z EU jsme za posledních 14 let načerpali na různé dotace 741 miliard korun, ale náklady na evropské regulace dosáhly minimálně astronomických 2456 miliard! 

Ve skutečnosti jsme každý rok na členství v EU dopláceli. A realita je nejspíš podstatně horší než odhady Evropské komise. Ta prosadí na každém zasedání Evropského parlamentu tisíce stran nových regulací. Celkově je to již téměř 300 tisíc stran. Eurochambres počítá, že aktuální náklady na jednoho občana žijícího v EU dosahují až 80 tisíc korun ročně!  Pokud vycházíme ze 4 procent HDP, počítáme pouze s 20 tisíci korunami na občana ročně. Čísla Evropské komise, přestože jsou nižší, stále zůstávají astronomická. 

Renomovaný francouzský ekonom Thomas Piketty upozornil, že podle oficiálních statistik Eurostatu bylo z České republiky od roku 2010 do roku 2016 na dividendách „odkloněno“ do zahraničí 7,6 procenta našeho hrubého domácího produktu (HDP). V absolutních číslech to znamená, že z naší země za tu dobu odešlo 2 252 miliard korun, zatímco ve formě evropských dotací se nám za stejnou dobu „vrátilo“ jen 1,9 procenta HDP. To dělá 563 miliard korun. Česká republika je tedy v minusu 1 689 miliard korun za sedm let. 

Z EU nám v minulém roce přišlo o 45 miliard víc, než jsme tam poslali, ale o úplně stejnou částku přišel státní rozpočet jenom na podpoře solárních a větrných baronů (což vzniklo na základě požadavku EU na podporu zdrojů obnovitelné energie)!  

Hnutí SPD nemá naivní politické  představy o dobrovolném  reformování současné EU nebo o funkčnosti a reálnosti dílčích pokusů o vypovězení Lisabonské smlouvy. To jsou marné nereálné politické sny. Našim cílem je úplný odchod  po vzoru Velké Británie. Když nevystoupíme z EU, Brusel nás zničí masovou imigrací, sluníčkářským neomarxismem a ekoterorismem. Samozřejmě se musíme na vystoupení připravit. Naše země bude opět naše – svobodná, soběstačná, bezpečná a prosperující.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jakub Vosáhlo
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Loď migrantů pluje do Evropy. Jeden vytáhne mobil, další doklady, zbylí kreditky. Pak udělají absolutně nečekanou věc. A ještě se u toho nahrají

9:40 Loď migrantů pluje do Evropy. Jeden vytáhne mobil, další doklady, zbylí kreditky. Pak udělají absolutně nečekanou věc. A ještě se u toho nahrají

Veřejnoprávní a takzvaně mainstreamová média se po celé Evropě tématu nelegální migrace vyhýbají. Ne…