Robejšek na svém blogu rozvíjí teorii, ve které varuje proti přehánění důležitosti modernizace a inovací. „Kvůli okouzlení moderní technologií si většina intelektuálů neklade otázku, k jakým důsledkům vede hlavní princip dnešního hospodaření,“ vysvětluje Robejšek s tím, že dnes je nepsaným heslem: co lze vyrobit, to se musí vyrobit a všechno, co se vyrobí, se musí prodat. 

„Intelektuální předvoj naší společnosti je tak omámen modernitou, že přehlíží socio-politickou cenu bezuzdného zavádění technologických inovací,“ upozorňuje Robejšek, že moderní technologie se používá převážně k úspoře pracovních sil, což může v budoucnu způsobit velké sociální napětí.

„Zavádění technologických inovací se odehrává především jako překotná racionalizace výroby. Ta vede k rychlému zániku pracovních míst, a dokonce i celých branží, aniž stačí včas (anebo vůbec někdy) vytvořit srovnatelnou náhradu jinde,“ pokračuje ve své teorii Robejšek s tím, že technologie funguje hlavně jako nástroj samoúčelného urychlování výroby a zároveň příčina pro vynucování spotřeby.