Kvalita vody ve vodních tocích a nádržích se zhoršuje a jak veřejná ochránkyně práv šetřením zjistila, mohou za to právní předpisy. Čistírny odpadních vod v České republice totiž bez problémů dokážou vodu čistit mnohem lépe, ale současná legislativa jim stanovuje velmi benevolentní limity na vypouštěné znečišťující látky. V řadě případů byly provozovatelům limity dokonce sníženy oproti původním povolením. Výsledkem je, že čistírny nepracují na plný výkon, ale vodoprávní úřady jim to nemohou nařídit.

Příčinou tohoto stavu je nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, které v příloze uvádí číselné hodnoty pro jednotlivé znečišťující látky, včetně fosforu. Pro vodoprávní úřady je nařízení závazné a podle něj stanovují provozovatelům emisní limity, aniž by mohly brát v plném rozsahu v úvahu potenciál a technologii čistíren. Pokud tedy provozovatel sám dobrovolně neprojeví snahu o plné využití čistírny a nenavrhne přísnější limity, vodoprávní úřad ho k tomu nemůže donutit.